Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
v týdnu mi umřel děda, bylo mu přes 90 let. Brzy se koná jeho pohřeb. Byl hodně skromný a nikdy nic takového nechtěl, ale protože ho znalo ve městě dost lidí a měli ho rádi, táta uspořádal obřad z úcty k němu a aby se neříkalo, že jsme mu nic neudělali. Jde ale o to, že přijedou bráchové, kteří dělají celé rodině jen ostudu a jsme spolu rozhádaní. Nikdy se o dědu nestarali, v poslední době ho ani roky neviděli a jen si přes rodiče od něj brali peníze. Teď dělají jak jsou hrozně zarmouceni, objednávají věnce na rakev s jejich jmény, dělají komedii, ačkoliv se za života o něj vůbec nezajímali. Mně se tohle pokrytectví hrozně příčí, ale jde mi o to, že nevím, jestli mám na ten pohřeb jít. Mám takový názor, že dědovi už to nepomůže, byl prostě starej a muselo to příjit, chci se s ním rozloučit sama v sobě a nebýt součástí téhle akce, která mě akorát psychicky vyždíme a ještě se naštvu kvůli nim. Napadlo mě, že ho s rodiči pak sami rozprášíme na rozptylové loučce bez přítomnosti jiných, což mi přijde jako nejlepší varianta. Jenže se to ve mě pere, aby bráchové a ostatní z rodiny neříkali, že nejsem schopna mu ani jít na pohřeb, když jsem byla jeho nejmilejší vnučka, teď jen čekám na peníze, a zároveň bych měla podržet ve smutku mámu a nesklamat tátu.
Jak byste se rozhodli vy? Díky!
Jeden nechce s člověkem mít nic společného za života, druhý nechce jít na pohřeb, aby mu prokázal úctu a rozloučil se s ním. Nejsem psycholog, ale obě situace jsou velmi těžké s následky do dalších dnů a let.
Já bych se asi pokusil využít příležitosti a zkusil se smířit s rozhádanou rodinou. Vždyť jednoho dne budeme na konci života všichni - a není lepší umírat spokojený, že ten život za něco stál a nebyl nikdo, kdo by mne nenáviděl?
smode2, ale jakási nečinnost a arogance vůči rodině, kdy se straníš a nic nepomáháš je taky ublížení! To není tak jednoduché říct.
Tak to je velice nezáviděníhodná situace. Potom bych uvažoval úplně stejně, jak si psal na začátku i já
Na samotný obřad běžte! Ale nebavte se s nimi, jen pozdravte, jako cizí, a šmitec. Děda by si nepřál určitě nějaké scény. Člověk toho v životě musí skousnout hodně. Všude je nějaká nespravedlnost a vychcánkovství. Pokud pro ně byl děda jen zdroj, tak ty bráchy zase léta letoucí neuvidíte... Nemusíte jít ale s nimi na společnou hostinu /kar/. ...
Myslím, že vnitřně už jste se s dědou rozloučila. Ted by vás čekalo "jen" rozloučení na venek, aby ostatní "viděli". Sama musíte uvážit, zda tam půjdete na ten pohřeb, aby si o vás náhodou někdo něco neřekl. I ten pohřeb samotný je jen taková hra pro herce. Dědu si stejně budete pořád nosit v sobě a vzpomínat na něj kdy zrovna budete chtít. To je něco jak ty dušičky, kdy celé stádo v jeden den poctivě jede na hroby, aby i ostatní "viděli" že tam jste také-prostě komedie. Raděj tam jedu, když tam skoro nikdo není a mám klid pro "rozjímání". Zesnulému je úplně šumák, jestli tam přijedu v neděli nebo ve středu. A navíc, jak plánujete, se ještě případně rozloučíte s dědou, když ho rozprášíte na té loučce.
Pokud se považuješ za slušného člověka tak na pohřeb rozhodně jdi bez ohledu jaké jsou tvoje rodinné vztahy. Blízký člověk jako je např. vnučka by na pohřbu dědy měl určitě být pokud tomu nebrání něco dostatečně omluvitelného (nemoc, vycestování někde daleko atp.) a mělo by to být považované za samozřejmost. Rozhádání v rodině bych za důvod k neúčasti na pohřbu rozhodně nepovažoval a ani příliš nechápu jak vůbec takto může někdo uvažovat. Nejít na ten pohřeb by bylo projevem neúcty k dědovi a ještě více by to mohlo pokazit tvoje rodinné vztahy.
Pokud jde o to rozprášení na rozptylové loučce tak je to sice každého věc a dělává se to tak, ale mne se to příliš nelíbí. Připadá mi to ne příliš důstojné a tak jako by se pohřbívalo nějakého bezdomovce ke kterému se žádná rodina nehlásí nebo o zločince a to tvůj děda někým takovým asi nebyl. Jsem spíše pro uložení zemřelého v rakví do hrobu nebo urny do urnové hrobky. Je to můj názor na to, ale záleží na tvoji rodině jak se ohledně toho domluvíte a rozhodnete.
Upřímnou soustrast.
Pokud se považuješ za slušného člověka
To není argument. Za slušného člověka se považuje i například kdekterý masový vrah.
Buď je pravda, co o dědovi píšete, a pak bych považoval za jakousi citovou samozřejmost ale i morální povinnost pohřbu se zúčastnit. Však nemusíte sedět v první řadě s těmi, které označujete za lumpy, ale stát někde vzadu Důležitá je účast, uctění jeho památky. A nebo vám na něm tak moc nezáleží. Ta úvaha tady o případné neúčasti na pohřbu mě opravdu zaráží!
Zdravím. Kdybyste měla jít na pohřeb bratrům, které nemáte ráda, musela byste se rozhodnout, zda se s nimi chcete naposled rozloučit, nebo ne. Ale protože je to pohřeb dědečka, je to vaše rozloučení se s dědečkem, na této jeho poslední cestě. Je to mezi vaší osobou a dědečkem, bratři s tím nemají nic společného. A každý má právo se rozloučit tak, jak uzná za vhodné, i oni. Není v tuto chvíli důležité, zda se starali či ne, zda jim dědeček dával peníze a vám ne. Je od nich hezké, že dědečkovi objednávají věnce se jmény, aby měl dědeček hezkou výzdobu. ... táta uspořádal obřad z úcty k němu a aby se neříkalo, že jsme mu nic neudělali... Tak pokud na pohřeb chcete jít proto, aby se neříkalo, tak tam ani nechoďte. Pokud máte na dědečka citovou vazbu a chcete se s ním naposledy rozloučit, jděte. Rozhádanost a ukřivděnost k pohřbu nepatří. Dědeček, zvlášť pokud byl hodně skromný, si trochu úcty a ohleduplnosti během té čtvrthodinky obřadu, zaslouží. Je to to poslední, co pro něj můžete udělat. Ida
Tohle je dotaz umanuteho 8 leteho decka? To asi tezko, normalne by vam melo byt okolo 40-50 podle veku dedy.
A to si piste, ze kdyz na pohreb nepujdete, pujdou o vas drby. A zase nevydrzet 15 minut pohrbu, tak to vazne asi uz vyzaduje psychologa. Chapal bych to, pokud byste doycneho zesnuleho nemela rada, ale jinak?
Né každej dělá děcka v 15ti.
Když její máti měl děda v 30 a ta máti bratry tazatelky ve 20, pak dalšího v 25 a ju ve 30, potom dědovi tou dobou narození tazatelky bylo 60 a dnes 68, když je tazatelce 8 let.
olg, běž spát nebo na zš opakovat počty. A nebo ve vaší rodině rodili děcka děcka už od 13ti
@gumidek No já nevím, jak je to u vás v rodině, ale otci mé ženy je 81, mé ženě 60, její dceři 40, dceři dcery 18 a to nemluvím o tom, že už i ta by mohla mít teoreticky dítě. Tak co tu meleš o rození ve třinácti?
Navíc, před šedesáti lety mít dítě ve třiceti, to už jsi byl za hodně starého kmeta...
@gumidek Takže až mému tchánovi bude 90, jeho PRAPRAvnučce by mohlo být 9. To jen tak ohledně těch počtů.
Jasne, on je gum. svobodnej jeste ve 30+ tak hold to pocita podle sebe )
Ale ma pravdu v tom, ze kdyz ma starsi sourozence ... no a pokud nekdo ma decka v pozdnim veku, vetsinou tam jsou dege.. zmeny, dnes se to nazyva AU, ADHD...
kazdopadne dotaz mi prisel jak od nevyrovnane nedospele osubky. To nebylo v nejakem traumatu, vsak tam psala, ze byl proste starej nebo tak neco...
Jestli máte potřebu se s dědou rozloučit, tak tam běžte. S nikým se tam nemusíte bavit a odejít můžete hned po obřadu. Jestli byste tam ale šla jen proto, aby Vás příbuzní nepomliuvili, tak radši zůstaňte doma.
Mimochodem - dědovo přání byl pohřeb bez obřadu. Považoval bych to za rozhodující a tohle jeho poslední přání bych mu bezvýhradně splnil. Bez ohledu na to, že se to někomu nelíbí.
"...nic takového nechtěl, ale protože ho znalo ve městě dost lidí a měli ho rádi, táta uspořádal obřad z úcty k němu a aby se neříkalo, že jsme mu nic neudělali"
Ale vy jste něco udělali! Něco, o co děda nestál. Nerespektovali jste jeho poslední přání! Váš otec uspořádal divadýlko pro široké okolí, aby všichni viděli, jak měl dědu rád.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.