Neustala nespokojenost pritelkyne

Si to přehoďte, ty na MD a ona půjde do háku a k tomu makat na baráku. Je v domácnosti, takže by měla mít uvařeno uklizeno, stejně tak na nákup může zajet s kočárem. Dřív by muž ženu propleskl že nefunguje, dnes by tě zažalovala, tak bude prudit až se rozejdete. Ty budeš makat na baráku a za ní do bytu chodit milenec.

Hledej lepší partnerku, připravuj se na střídavou výchovu.. S tímhle doma nemá smysl zůstávat. A bacha aby tě nestáhla o barák.

Ale určitě místo PC bys jí měl opřít o linku nebo si sednout spolu k večeři..

Podívejte se, v aktuálním čase řešíte jednu ze základních krizí které jsou povinnou součástí vztahu. Někdo je zvládá líp (vy), někdo hůř (ona). Jde cca o tohle: Narodí se mimi, ona je utahaná, nevyspaná, naštvaná že nemůže chodit za kamarádkami kalit, že není hotový barák, že je chlap pořád pryč, že jí "s ničím nepomůže" a s klidem si sám chodí odpočinout do práce a doma místo aby pořád hákoval jen leží. Naproti tomu chlap v tom stejném čase je nabroušen už z toho jak je jasně patrné že se stal pouhou chodící peněženkou, že musí pořád chodit do práce kde se s ním nikdo nemazlí, že dívka nevypadá jako dřív, je neustále naštvaná, není sex, neustále má nesmyslné nálady a požadavky (mezi které nový krajkový obleček o kt. se minule mluvilo určitě nepatří) a tlačení do oznámení přesného termínu kdy má být barák hotov je pro něj čistou demotivací. Podle toho co ovšem píšete se moc snažíte a děláte ze sebe "babu". To dívky nerady. Neškodí občas např. nalít 10 piv + nějaké destiláty, trošku si doma zařvat a případně rozbít stůl tím ukážete kdo v domácnosti nosí v kalhotách ty 2 dominantní věci a vše se to může zlepšit. Zdravou hladinu toho všeho, aby to vedlo k prospěchu a nikoliv opaku, musíte ale odhadnout sám

Na jednu stranu ji chápu v tom smyslu, že opravdu nemá ani chvilku jen pro sebe, ale musí být neustále ve střehu kvůli dítěti. Ale od toho má právě tu mamku nebo ségru. Děcko obleču, nabalím do kočáru, předám a mám třeba dvě hodiny klid. Třeba na to malování. Kdyby chtěla, tak si to takto domluví. Zřejmě nechce.

Vás je mi upřímně líto. Z práce do práce. A podle toho co píšete, tak nevím jestli to honění vaše přítelkyně v budoucnu ocení.

Mmch. jak to bývá o víkendech? Jste jen na stavbě? Pokud ano, tak co kdybyste třeba jedno odpoledne věnoval jen ji a dítěti popř. se domluvil s její nebo vaši mamkou na hlídání a sami dva si jen tak vyšli třeba do kina, na jídlo apod. Pokud chcete vztah trochu povzbudit, tak si myslím, že by to mohla ocenit.

Čtyřměsíční a jen jedno? To je tak pohodové období! Vedle toho se dá stihnout věcí. Paní je rozmazlená. Potřebovala by k tomu ještě pár dětí a práci na zahradě. Děcko je fantastická náplň života v každém jeho věku. S ním se dá podnikat plno věcí. To že neměla kamarádky, to je podezdřelé.

Znám takový případ z okolí. Tam se čeká, až přijede tatínek z práce, že jedině on umí děcku umýt hlavičku. To už je vydírání..

Někdy to tak je, že by se člověk přetrhl, ale ten druhý s tím stejně není nikdy spokojený. Na druhou stranu být celý den sám s dítětem leze na mozek.

Nevím kde teď bydlíte a jak moc hoří ta stavba, ale navrhl bych Vám toto.

a) Chápu, že to je pro Vás relax, ale zkuste ten počítač na chvíli nechat být. Místo něj si na hodinku sedněte s matkou svého dítěte a věnujte se jí. Povídejte si s ní, poptejte se co celý den dělala, zajímejte se.

b) Zkuste některé dny v týdnu místo na stavbu jet rovnou domů a atam se věnujte rodině.

Zkuste to takhle třeba měsíc a uvidíte, jestli se něco změní. Chápu, že vám to pozdrží stavbu a že budete muset omezit svůj relax. Na druhou stranu zachráníte svůj partnerský život a z dítěte budete mít víc, než hodinu za den při koupání a uspávání...

Děti rostou strašně rychle a trpělivost dochází některým lidem ještě rychleji... pak stačí jedna "dobrá kamarádka" nebo jiná dobrá duše a Vy najednou zjistíte, že místo spokojené rodinky tu máme svobodnou matku na sociálních dávkách a otce, který vidí své dítě jednou za týden či dva.

Takhle remcá žena, na kterou je muž příliš hodný. Vlastní zkušenost.

Prošel jsem si tím samým. Zvládli jsme to, ale bylo to hodně těžký.
Zpětně když o tom mluvíme tak manželka uznává, že to s ní bylo napočuni
Co je třeba ale říct, že první dítě je vždy psycho, žádná škola mateřství se před tím nestuduje.
A není dítě jako dítě, s prvním jsme vážně uvažovali, že alespoň jednou měsíčně se každý půjdem jednou vyspat na hotel. To nekecám.
Pak přišly dvojčata a to bylo nebe a dudy.

Riesenie je spravit si doma poriadok. Totiz cim viac budete ustupovat, tym to bude horsie. Ona si sice v kratkej svetlej chvilke moze uvedomit, ako nemoze mat vsetko naraz (peniaze + hotovy dom + muza doma), ale vacsinu casu zenami zmietaju okamzite nalady zavisle na hladine hormonov. Do toho jej matka tlaci do hlavy nejake "mudre" rady.

Vy nie ste povinny znicit sa a upracovat sa k smrti. Oznamte jej, ako od zajtra ste po praci kazdy den doma a na dome makate len v sobotu, v nedelu pojdete na spolocny vylet a pod.

Možná je málo vytížená. Ženská, která není od rána do večera v zápřahu, dost často remcá.

A tím zápřahem nemyslím stát nad ní s karabáčem. Ale sama by měla převzít maximum práce. Ať si pak můžete odfrknout spolu.

Narození dítěte je obrovská změna v životě. Najednou se vše točí kolem dítěte, dítě má své rytmy, které neradno narušovat. Není divu, že novopečená prvorodička neví co dřív, nemá systém a je podrážděná. K tomu přispívají i hormonální změny. S druhým a dalším dítětem vše ženy zvládají už lépe. Vy máte být ženě oporou, ale jste sobec, co si den co den chce urvat svojí hodinku klidu. Má žena den co den hodinku klidu, kdy je mimo dosah dítěte a může si dělat co chce? Asi ne. Je chválihodné, že chcete mít co nejdříve dostavěn barák, ale nejeden vztah už se rozpadl kvůli tomu, že partner a otec dítěte upřednostňoval práci (jakoukoliv) nad časem stráveným s rodinou. A kvůli neustálé práci a žádnému času s rodinou se opouštějí i velice dobře situovaní muži. Kolik času denně strávíte se svým dítětem? Dítě je malé jen jednou, co neuděláte ve správný čas, už neuděláte.

Váš problém je, že neznáte míru, neumíte najít rovnováhu mezi prací (a stavbou) a rodinou. Zkuste trochu slevit a nabídnout ženě jedno odpoledne v týdnu nebo od týden, kdy na stavbě nebudete, budete se 100% sám starat o dítě a ona bude moct jít bez dítěte kam chce. Ono kdykoliv s dítětem je člověk neustále ve střehu a neuvolní se. Zkuste si vzít kočár a někam úplně sám vyjet, není to jen tak. Je to už 10let, ale pořád si pamatuju na ten pocit, kdy jsem konečně někam vyrazila bez dítěte. Až mi přišlo divné, že jdu po ulici a netlačím kočár.