Vtíravé myšlenky

Milá deidro-nebudte jako manželova matka ta si ze života nic hezkého snad nepamatuje a stále rozebírá co se kdy stalo a jak se nadřela a má malý důchod, jak jí komunisti okradli o pole a lesy a kde už by byla kdyby..., její dcera se 2x rozvedla a kdesi cosi. Večer volá manželovi že chudák dcera a její děti nemají štěstí, že chudák vnučka učí parchanty ve škole a má jen málo peněz a prázdniny si musí naddělat. Nedá si říct, že to pravda není jak se má naše dcera super-vzala si ing co má určitě moc peněz-no, na byt si mladí brali hypotéku, jak se má naše dcera super že dělala v ústavu jako socka(za pár korun), že má dítě a v pondělí promovala. No zkrátka všichni se mají špatně jen my dobře a ona z toho nemůže spát. Je v ní strašná zloba a zášť.

Berte život s úsměvem a přemýšlejte o tom hezkém co vás potkalo. No a mě když jdou nervičky pochodem tak si šupnu lexaurin a je klid, není to často , snažím se vidět na životě to hezké. Není dobré držet vše v sobě, vypovídat se z toho je určitě lepší. Přeji hezké dny a klídek. Myslím si, že pokud nemáte komu, tak tady na poraďte vás sposta lidí vyslechne-a znáte to: sdělená starost je jen poloviční.

Dobrý den Deidro! Někdy se za vtíravými myšlenkami schovává taková drobnější psychická porucha - obscese. No drobnější ... když to člověka obtěžuje, tak to holt tak drobné není, že. Dá se to ale léčit, jenže je to prostřednictvím odborníka - psychiatra a léků. Pokud Vám to obtěžuje při životě moc, možná by stálo za to, se na odbornou pomoc obrátit. A není to žádná ostuda být u psychiatra. Je to prostě lékař lidské duše. Pokud se ale cítíte být dostatečně silná na to to zvládnout sama, tak hurá do toho. Jinak si myslím, že spousta lidí má různé myšlenky, o hodně věcí přemýšlí (tedy spíš asi introverti), rozebírají různé situace atak podobně. Záleží, v čem ty vtíravé myšlenky jsou. Jestli něco na způsob, když třikrát neobejdu dům, tak nesmím odejít do práce, jinak se mi nebo někomu něco stane, tak toto se dá postupně odnaučit tím, že prostě půjdu do práce, aniž bych dům obešla. Ono se totiž většinou nic tak hrozného nestane. Asi jsem Vám moc nepomohla.

Tyhlety stavy míváme jednou za čas všichni. Řešíme to, že se nám včera rozlilo mlíko. Doslova. :D Řešíme "co kdyby". Pokuste se v duchu si sednout na zadek a čekat, až ten problém dojde k vám. A hledat, co přinese dobrého. Nechoďte mu naproti. A nejlépe, rychle zhodnoťte, jestli vůbec stojí za to, přemýšlet o něm. Přes den utečte k myšlence, co jste pěkného viděla, cítila, ochutnala a vzpomeňte si na nějaký příjemný vjem a sama sebe se přimějte, usmát se. A myslete na to, co vám dělá pusa. Vzpomínejte na to, co vás ještě čeká dobrého. A večer, si představte nějaké místo, kde vám bylo dobře. Já mám takové místo na Žermanické přehradě. A když nemohu usnout, vybavím si spící kemp, hodně brzy ráno, když se sluníčko chystá vykouknout nad obzor. Sebe, jak vytahuji a nahazuji pruty, u přívěsu si vařím kafe, sedám si do židličky s dekou přes ramena, zapaluji si cigaretu a v druhé ruce mám to čerstvé kafe. Nad klidnou hladinou se válí v chuchvalcích pára. Krása, klid, pohoda! :D A nikdy jsem ve vzpomínce to kafe nedopila. Usnu. Nepřivolávejte myšlenky, které vás rozhodí. Přivolávejte myšlenky a vzpomínky pěkné, které vás obohatí, udělají znovu šťastnou. Nelitujte se, nebuďte na sebe přísná! Nepochybujte o sobě! Stejně to nic neřeší, nic to nezmění! Hodně štěstí!

PS: Lepší je smát se, než plakat. Zvláště, když ani jedno, ani druhé nepomáhá.

Ja osobne mel podobny problem a casem me to uziralo tak ze jsem hledal pomoc u doktoru, ve vysledku jsem skoncil u pocitacove hry a kola..bud se z nervu a mizernych myslenek vystrilim nebo si dachnu nejakych 150-200 kilaku a pak jsem tak umrtveny ze jsou myslenky fuc...obcas vemu do ruky knihu...pratele ci partner rozhodne resenim nikdy nebyki..spise naopak...

Ahoj Deidro, dlouho jsem váhal,jestli mohu přidat svůj příspěvek, abych vůbec k tomuhle tématu řekl něco zajímavého.

S ubývajícím počtem dotazů - takže s přibývajícím časem na přemýšleni, se nějak snažím zformulovat myšlenku, o kterou bych se s Tebou chtěl podělit.

Rozebírání vlastních myšlenek je záležitost dobrá, akorát toho nesmí být moc, potom to člověku otravuje život, pokud se to nenaučí nějak korigovat a ovládat. Pokud pracujete, tak myslete na práci, při zábavě se bavte. Zkuste se naučit tohle "honění myšlenek hlavou" odložit na dobu před spaním. A pokud budete za den rozumně a příjemně unavená, tak Vám tyto přelétavé myšlenky posílí spánek. Těžko se člověku usíná, když není na co myslet. Občas když usínám, přemýšlím "zároveň" nad uplynulými prožitky dne i nad tím, co mě čeká zítra. Pak usnu velmi rychle a spím velmi vydatně, protože jsem svým zážitky a prožitky velmi unaven. Pokud mi tyto denní zážitky a prožitky chybí nebo pokud jich je málo, špatně usínám a ještě "špatněji" spím.

Nevím, jestli jsem poradil nebo pomohl, ale aspoň jsem se trošku "vykecal", bude se mi lépeji spinkat.

Takže, přeju dobrou noc, a krásné "dnešní" ráno!

Čeho se konkrétně týkají ty myšlenky? Deidro, podle tohoto nicku Vás nikdo nepozná, tak bych se svěřila.

Já jsem měla například období, kdy jsem po nastěhování se k manželovi měla pořád pocit, že jsem nezamkla byt. Hrůza, i 2* jsem se vrátila po schodech do patra nahoru, abych se přesvědčila. Když mě to napadlo ve městě, tak tragedie, rychle jsem spěchala domů. Vyřešila to koule na dveřích. (Předtím tam byla pouze klika) Občas mám myšlenku - divný pocit, že se někomu něco stalo, hlavně z rodiny. Udělala jsem si paušál, kde mám 5 čísel zadara. Akorát na rodinu, takže bez obav ze složenky volám a volám.

Pokud jsou Vaše myšlenky podobně, braňte se. Dělejte opatření, sama pro sebe.