Průměrná tepová frekvence (TF) je cca 72 úderů za minutu u mužů a cca 76 úderů u žen. Zpomalení TF pod 60 úderů za minutu nazýváme bradykardie, zrychlení TF nad 90 úderů je tachykardie.
Pro dospělého člověka může být normální rychlost tepu jakákoli hodnota mezi 60 až 100 za minutu. Obvykle platí, že čím je člověk zdravější a v lepší fyzické kondici, tím je jeho tep pomalejší. U špičkových atletů se dokonce klidový tep může pohybovat okolo 40 úderů za minutu a například světoznámý cyklista Lance Armstrong měl normální klidový tep 32 úderů za minutu. U kojenců a malých dětí je naproti tomu normální tep vyšší. Srdce zdravého novorozence tluče rychlostí až 160 úderů za minutu a u předškolních dětí je normální klidový tep i 120 úderů za minutu.
Tak zrovna toho Armstronga bych vynechal, ten mel dostatecne nasnupano. Ale Gagarin mel pred startem 57. V te dobe byl ve spickove kondici. Pod 60 se teda nedostavam, ale sportuji jen pro radost a ted se psem. Kdyz dam lampu vina, mam i k 90. Kdyz nepiji, tak vetsinou okolo 66.
správný ideální srdeční tep a kde už je hranice rizika, ptáš se...to ti asi nikdo neřekne. Já od základní školy sportuji, ale ne nějak špičkově, a mám běžně pod 50, spíš méně. 38 je zcela normální, včera u doktora 32 a nikdy jsem neměl žádný problém. Mám za sebou fotbal, basket a jiné sporty, všechno závodně, spoustu běžeckých závodů od krátkých až po maratóny a kopce, a 30 roků práce v prachu 1000 m pod zemí. Takže neřeš, občas zajdi na prohlídku, nejlépe nějaký zátěžový test...tep je opravdu záležitost hodně individuální. Tak ať se ti daří!
Ono se to tak nedá říct. Obecně sportovci mají tepy nižší, netrenovani vyšší a obézní se zadychaji i při běžné chůzi. Takže to záleží na mnoha faktorech a s tím souvisí i hormonální regulace.
A dodám: Důležité třeba je, jak rychle se tep dostane zpět do normálu po námaze. Př.:Všichni uběhnou stejný úsek a měří si tep. Jakmile se tep zklidní např. na 120 / min. vybíhají na ten úsek znovu. Zajímavé je sledovat, jak jedni už běží, zatímco jiní ještě počítají. Netrénovaní stojí a počítají déle...
Rychlost regenerace. Podle toho se pozná, jestli člověk trénuje správně nebo často trénuje pod vlivem stresových hormonů jako sympatikus, adrenalin, kortizol...
Pro hladké svalstvo, tedy nezávislé. Takže jen samotný stres nebo nemoc zvyšuje tepovou frekvenci a důležitá může být i variabilita pulsu. Tepová frekvence počítá puls po pulsu a vypočte průměr, ale mezery mezi tepy se mění. Sympatikus a parasympatik jdou někdy spolu někdy se ovlivňují navzájem a v případě tréninku pod vlivem adrenalinu - stresu jde tepovka nahoru. To pak výrazně stresuje buňky a takový trénink nic nepřidá, ale ubere.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.