Sestra a moje džíny

Pak se ty dnešní úzkostlivky diví, že mají děti alergie. Nic se nemá přehánět. Jak si má organismus dítěte vytvořit protilátky, když nemá šanci. Já si pamatuji, že když jsme byli malí, tak jsme to tou hygienou jako kluci nijak nepřeháněli. Samozřejmě nás rodiče upozorňovali na mytí rukou, ale vždy jsme to nějak ošvindlovali. Nebyl problém přijít ze zahrady a se špinavou rukou vzít krajíc chleba a jíst. A dnes? Jsem v pohodě, nikdy jsem netrpěl žádnou alergií. A moje děti také ne.

Zdravím. Je pravda, že Vám sestra mohla něco takového vytknout klidnějším tonem a ne hned takto. Ale také je pravda, že je to její byt, její děti, tudíž její pravidla. A ty je třeba respektovat. Chápu, že Vás to zamrzelo, ale pro příště už budete vědět, čemu se máte vyhnout, aby se sestra nečertila tímto způsobem. Holt už se stalo...

Od té doby co jsem si jednou sedla v mhd po bezďákovi tyto věci taky řeším. Dodnes si pamatuju jak jsem smrděla a měla jsem pocit, že se musím vydrhnout savem.

Ani by mne nenapadlo si sednout ve venkovních kalhotách do povlečené postele.

Na druhé straně vám to sestra mohla říct trochu mírněji.

Sestra se zřejmě snaží v domácnosti udržovat sterilní čistotu, možná je lékařkou nebo zdravotní sestrou. Jestli nemáte spolu žádné rozepře, tak by bylo dobré jí to odpustit, aby do budoucna byl mezi vámi zachován hezký vztah. Možná si příště přineste něco na převlečení. Když jste si kontrolovala ponožky, asi o její závislosti na přísné čistotě víte, prostě taková je.

Až bude mít sestra dobrou náladu, tak jí jen tak mezi řečí sdělte, že jste se dozvěděla od staré zkušené ženské informaci, že trochu zimy a trochu špíny dětem jen prospívá. Na dětství v teplých svetrech ve studených místnostech vzpomínám celkem neutrálně, ale prázdniny mezi slepičinci a kozími bobky patřívaly k těm nejkrásnějším.

Sednout si v nemocnici na postel nemocného, když je málo židlí pro početné návštěvy, je přece také dost normální.

Jak by sestra zvládla mít v posteli pejska nebo kočku? To by určitě nedala. Já jako mladá jsem si opravdu neuměla představit neumýt si ruce, a nejen před jídlem, u prvního dítěte jsem byla taky dost úzkostlivá, ale postupně jsem si zvykala. Nakonec dítě venku sebere kamínek, a tou samou rukou si otře třeba nos a nic se mu nestane. Jedině co mi opravdu vadí, když vidím, že děti si dávají do pusy třeba peníze nebo když někdo plive na chodník. Pak mi vadí ,když někdo neuklízí po psech. Jinak ta běžná nečistota mě třeba znejistí, ale nezahubí. Hodně jsem ze svých zásad postupně slevila, teď mívám v posteli parťačku fenku.

Nezapomenutelná věta mé babičky " Fuj ty smrdíš, kde ses zas válel, běž se vykoupat do rybníku"

Odpověděl bych "aby ses neotrávila" a dál to neřešil.

Moje maminka nijak extrémně čistotná není a reagovala by stejně jako Vaše sestra + převlečení postele. Jsem naučená, že do postele se leze jen v pyžamu - ne v domácím oblečení a už vůbec ne venkovním. Nikdo ale neřeší vlasy, ty musí být špinavější než relativně čisté venkovní kalhoty .