Cokoliv v práci udělám, tak je to špatně

Zdarvím,

už jsem trochu zoufalá. Vím, že se tu najdou tací, kteří mi budu psát, že nemám dost starostí a neřešila bych takové zbytečnosti, ale jsem asi celkem přecitlivělá a vše se na mě pak podepisuje (nespavost, je mi fyzicky špatně, nemám chuť a motivaci nic dělat...). Chci se zeptat na váš názor, jak mít v práci poslední měsíc před odchodem všechno takzvaně u zadnice. :D Neustále je mi mojí anažerkou předhaováno, že nic nedělám podle jejich představ (jde o kreativní práci, což je dost subjektivní) a že ji tím přidělávám práci a nestíhá. Už se cokoliv bojím vytvořit nebo si říct o další práci která mi ted výrazně ubyla. Cokoliv připravím, tak si to celé od znova napíše sama a ještě má před lidmi blbé kecy, že by to chtěla úplně jinak.

Výpověď už mám podepsanou, zkoušela jsem to řešit, ale stejný problém měla i koelyně přede mnou a raději šla do jiného týmu. To si přece může vytvořit vše rovnou sama. Přijdu si tu jako neschopná stážistka, která se teprve učí, i když v miulých firmách mi práce dávali až nad hlavu a dost je štvalo, že odcházím.. Najednou je to naopak a celkem mě to semlelo. Mám pocit, že nedokážu napsat ani e-mail, nemůžu spát a mám čeré myšlenky, že si žádnou další práci nenajdu, protože jsem neschopná. Potřebuju se hodit do klidu a nějak to ten měsíc přežít. Za celý půlrok co tu jsem mi nikdy manažerka neřekla, že by se něco povedlo, vše si z 90 % pak předělá. Na to přece opravdu nepotřebuje dalšího člověka, je to kontraproduktivní. Navíc je tenhle tým kromě jednoho člověka jedna rodina a každý den se tu drbe a pomlouvá. Už jsem trochu paranoidní, co se říká o mě.

Jak byste se hodili do pohody? Víc cvičit, chodit na jógu, dělat víc svoje koníčky, abych měla pocit že aspoň něco dokážu? Jsem vážně demotivovaná..