Co s linou nastávající snachou

Když je to váš byt, tak jí můžete vykázat z bytu, i když je to synova přítelkyne. Když on je slepý a nevadí mu, že je hladový, neopraný, tak to řešte vy. Třeba si promluvte se synem,ať si najdou své bydlení. Jinak z toho budete stále více a více ve stresu a to zdraví neprospívá.

@janci - Jako invalidní důchodce se nemohu odamostatnit a odejít z bytu protože bych jej sama neutahla.
Pak máte smůlu - vy potřebujete syna, respektive jeho peníze, takže mu partnerku v bytě těžko "zakážete". To, že je váš syn "hladový, má nevyprano a neuklizeno" je starost jeho, ne vaše, pokud vás tedy nenutí, abyste to dělala vy. Maximálně se můžete pokusit o nějakou dohodu ohledně vzájemného ne/rušení se.

Tak vy jste invalidní a chodíte do práce a madam se povaluje a nic nedělá? Já bych to se synem důrazně probrala, pokud je byt váš, tak bych mu doporučila, ať si hledají jiné bydlení. Potřebujete svůj klid. Já bych to teda nesnesla, ta by letěla, že by nestačila počítat schody,

Vím že je to těžké, ale přeju vám, abyste to vyřečila ke své spokojenosti. Já mám tu výhodu, že řeším všechno narovinu, napřímo, žádné obcházení problému.

Dobrý den. Já sice neporadím, ale v rámci poradny bych se rád zeptal, jak stíháte dvě práce plus jednu na menší úvazek jako invalidní důchodkyně. Já jsem zdravej v produktivním věku, mám jednu práci a když přijdu večer domů, tak mám toho plný brejle.

Dobrý den. A Vašemu synovi to nevadí? Ten je se svojí přítelkyní spokojen? Nevadí mu ani fakt, že Vy, se svými zdravotními potížemi, máte 2 zaměstnání atd..? Pokud toto Váš syn nijak neřeší, pak s tím Vy asi neuděláte nic. Zkusit můžete promluvit si s oběma, nastavit nějaká pravidla co se úklidu atd. týče a respektovat se vzájemně. Ono takovéto soužití chce hodně tolerance, vstřícnosti a respektu z obou stran. Chápu, že Vás to omezuje a trápí, měla byste mít svůj klid a soukromí. Proberte to se synem, ať ví, že se Vám s nimi dobře nežije. A třeba společně najdete nějaké řešení, které bude vyhovovat vám všem..

Vas je do toho nic, aku partnerku ma syn. Mozno podava take postelne vykony, ze mu nevadi neporiadok a studene vecere. Ziadna zena nie je povinna robit partnerovi sluzku, predstava "aby mal navarene / oprane" je prezita.

Vy rieste vylucne, ci syn + partnerka prispievaju na naklady spojene s byvanim v rovnakej miere, ako vy. Nepisete, ci je byt v osobnom vlastnictve, prenajaty, druzstevny, ani na koho su pisane papiere v pripade najmu.

To, co jste napsala nám, sdělila jste synovi?

Nestará se o syna? O svého syna, nebo o vašeho syna? Není to přece jeho pečovatelka, ale partnerka. Váš syn neumí zapnout pračku? Nenají se sám, když nedostane jídlo až pod nos? Mě se zdá, že má přesně takovou partnerku, jakou si zaslouží, taky si myslím, že tím, jak v sobě živíte tu zlobu a nesnášenlivost, tak si ubližujete. Byla byste šťastnější, kdybyste se s tou ženskou spřátelila. Zkuste v ní hledat do dobré, nemůže být přece totálně zkažená a zlá, nikdo není. Smiřte se sní, moc se vám uleví.

Paní, nevěřím vám ani slovo. Mám důchod a byt utáhnu. Takových jako já a ještě žíví nezletié dítě, je nás tisíce. Vy máte invalidní a ještě pracujete? Buď se strašně ráda montujete do života jiným a neumíte žít svůj život nebo lžete jako když tiskne.

Doporučuji najít platícího slušného podnájemníka, který Vám pomůže s nájmem.

Jakmile jej budete mít, vyhodíte snachu.

Váš byt, vaše pravidla

Zdravím. Chyba není ve vaší nastávající snaše, ale ve vašem synovi. Jakou si přivedl, takovou ji máte. Ida

Jedině platit nájem. Pak by měla potřebu vydělávat. Ať už vám nebo ať se odstěhují. Nebo ji přemluvit, že si koupí s přítelem třeba chatu, auto, to by ji pak taky mohlo donutit dělat. Já chtěl auto a při vysoké jsem pracoval, zatímco ostatní pařili hry.