Proč nejsem v životě uspěšný

Dobrý podvečer, každý bere úspěšnost jinak, někdo je úspěšný v rodině, že má zdravé děti, někdo je úspěšný v práci, další je úspěšný ve svých koníčcích, záleží jak to má ve svém životě nastavené? Jakýkoliv úspěch není zadarmo, většinou stojí mnoho času a dřiny! Jestli měl člověk život úspěšný, tak to může hodnotit teprve, až na jeho samém konci!

Money, a čeho byste konkrétně chtěl v životě dosáhnout? Nejdříív si asi musíte ujasnit tohle, a to v souladu s tím, jaké vzdělání máte a jakého jste případně schopen ještě dosáhnout. Nevím,co děláte. Ale tak třeba: chci být mistr na směně, kde teď dělám řadového pracovníka u pásu. Nebo: chci být zdravotní bratr a ne jen sanitář. K obojímu je potřeba maturita. Takže první krok - udělat maturitu. Když budete vědět, proč přesně tu maturu děláte, bude to pro Vás snadnější, protože budete mít větší motivaci, než jen v případě - jo, musím udělat maturitu, protože kdo ji dnes nemá, je hlupák a lůzr. Ale třeba ani nechcete dělat něco, k čemu je maturita potřeba. Co když Vás baví práce se dřevem, chcete být třeba dobrý truhlář. Pokud by se Vám zadařilo toto, bude opravdu úspěšný, lidi Vám utrhnou ruce a finančně přeskočíte úředníčka u počítače v ošklivé a deprimující open space kanceláři. Takže rekvalifikace na truhláře. Prostě hlavně si upřesnit, co by Vás bavilo a co by Vás v dnešní době dobře uživilo. Pokud nemáte maturitu, asi nemějte přehnané sny a nechoďtte jak tělo bez duše, že chcete být plastický chirurg nebo špičkový architekt. Jo, to byste byl extra úspěšný, ale to představuje spoustu a spoustu studia a to nevím, jestli byste chtěl, nakolik jste studijní typ. Ale třeba byste to dal levou zadní, mít tu správnou motivaci. A VYTRVALOST. Tam bude možná další zakopaný pes.Neschopnost dělat nějakou činnost s patřičnou vytrvalostí, to je spíš na spolupráci s psychologem, jestli tedy v současné době nějakého volného najdete. Taky by bylo dobré podívat se na Vaši situaci z hlediska "ezo", jak já říkám. Co když si podvědomě nechcete dovolit být úspěšný? Co když jste celé dětství a mládí slýchal od rodičů "z tebe nikdy nic nebude, podívej se na ty známky, skončíš u popelářů, na nic víc nemáš, jsi úplně neschopný atd." Tomu by trochu odpovídalo to Vaše: mám vždycky dobře našlápnuto a pak pád. Jednou se to může stát, dvakrát už to není náhoda. S tímhle kamenem na noze se Vám za úspěchem také poběží hodně těžko. Existuje hodně cest, jak se z tohohle nastavení zkusit vymanit, ale ne každý jim věří a je ochotný je zkusit, proto je nebudu nijak rozebírat, jen nadhodím - meditace, vizualizace (představování si svého snu, jako kdyby už byl skutečný, představování si sama sebe v situaci toho úspěšného mladíka, jímž chcete být), autohypnóza a další. Opět byste si ale musel najít člověka, který by Vás do toho zasvětil a ty věci Vás naučil. Takže co tedy. Zjistit, co v životě opravdu chci (ale ne stylem - chci mít dobrou práci a hodně peněz), pak k té konkrétní představě zjistit, co je potřeba za vzdělání nebo materiální vybavení, najít si psychologa nebo kouče (já tedy kouče neuznávám, ale někomu mohou pomoct), který Vám pomůže s vytrvalostí a motivací, no a možná najít i nějakého průvodce po cestě k uzdravení pošramocené dušičky, je-li to Váš případ - a to by bylo, aby se (v rámci možností) nezadařilo. Přeju hodně štěstí.

S takovýmto přístupem nedokážeš mnoho. Nejvíc mě zaujalo postěžování: SKORO jsem udělal i maturitu... Myslíš, že někde budou brát ohled na to, co skoro bylo? To mohu napsat, že jsem SKORO mohla být ministryní obrany. Protože tam opravdu může být kdekdo, proč tedy ne SKORO i já?

Chybí Ti důslednost, vytrvalost, snaha překonávat překážky, spíš máš tendenci se jen vézt. A se základní školou mnoho úspěchů opravdu nečekej. Nějaký ten pomocník na stavbě, popelář, nebo kopáč. A výdělky jistě nevalné.

Nejprve bych si dodělala to vzdělání, když už ho SKORO máš. Jako záklaďák díru do světa neuděláš. Jednou můžeš mít manželku a děti. Co potom? Prostě dodělat vzdělání, aby to stačilo na obživu rodiny. Jaga.

Ale protože Ti jsou naše rady stejně k ničemu, jak píšeš, nebudu už dál zbytečně mlít pusou. To má cenu jen pro ty, kteří se umějí slušně chovat a dobře míněným radám naslouchat.

Díky všem, vaše rady mi jsou k ničemu...píšeš. Tak co, to sis jenom potřeboval pofňukat a pořádně něco dělat se ti nechce? Zanech flákání a dodělej maturitu, tak blbý snad nejseš, abys to nezvládl. Nemakačenkům se peníze shůry samy nesypou! Ale ty píšeš, že máš zaměstnání, tak v čem vidíš úspěšnost? Nebo svoji neúspěšnost! Proč bys měl být lůzr? Dej se do kupy, najdi sebevědomí a půjde to! A sparcov ... tak ses pochlubil jaká jsi hvězda, a čím jsi mu pomohl?

Neber to jako výčitku, ale opravdu jako radu. Zřejmě Ti chybí cílevědomost, odpovědnost a to, že nedokážeš "dotahovat" věci do úspěšného konce. A pokud se něco nepodaří, i to se může občas stát, nesmíš propadnout pocitu zbytečnosti a neschopnosti, který je čitelný i z Tvého dotazu. I z občasného neůspěchu se může člověk poučit. Úspěch není dar, úspěch se musí občas i "vydřít"!

Zde vám nikdo zázračnou radu nedá. Musíte se vy sám víc snažit.