Dobrý den, chci se vás zeptat.. kdo máte rodinu, manžela, dům, děti.. Nevím jestli je to tím, že můj otec je trošku.. když to tak řeknu ´´od větru´´ není s námi od mých 5ti let.. a mám pocit že všude kolem mě si jsou lidé nevěrní a svatba jim může i zničit vztah.. Proč to tak je? Mám se obávat manželství? Chtěla bych mít svého muže, dům o který se budu starat, děti.. prostě normálně žít.. Asi jsem trošku optimista v těchto věcech.. Napsal by mi někdo že má spokojené a šťatné manželství bez nevěr? a jak se takové manželství získá? Předem děkuji za odpovědi.
7x
jsem vdaná víc jak 30 let, vdávala jsem se v 18 letech , za rok se narodila dcera. Můj otec pil a tak jsem vždy říkala bože ať mám chlapa co nepije. V 25ti letech jsem vážně onemocněla-roztroušená skleroza a zůstala doma v ID. Přes všechny mé zdravotní problémy je manžel stále semnou, je to báječný člověk ale svatozář mu chybí. Pusu si dáme vždy když některý odchází, ráno při probuzení a večer před spaním, vše řešíme v klidu, za celá léta se nestalo, že bychom spolu nemluvili, nikdy jsme na sebe nekřičeli a říkáme si jménem a to ještě zdrobněle. Nikdy mě muž neuhodil a to by byl jediný důvod proč bych ho opustila. Vše je o toleranci, láska není jen prázdné slovo, v žádném případě to není jen o sexu. Vzhledem k mému zdravotnímu stavu-nikdy jsem nepátrala, nečetla SMS a poštu ale tzv. dobrý manželův kamarád mi sdělil, že má manžel milenku. Rozhodně jsem nepráskala dveřmi ale promluvili jsme si, nikdy bych na to sama nepřišla jelikož manžel se ke mě stále chová jako bych byla jediná žena na světě a dcera a vnučka jsou pro něj vším. Manžel sám říká, že má kladný vztah k ženám ale rodina je a bude vždy na prvním místě. Milenku na sex možná má i právě teď ale já vím, že když ho potřebuju je tu semnou. Nechápu jak může někdo pátrat a sledovat co a kdy a kde ten druhý dělá. Moje prababička říkávala-uvážeš psa na řetěz, uteče ti a nebude se vracet, když mu necháš jeho volnost bude se vracet rád. Mám dvě sestry vdané 25 let a v pohodě ale ani ony nekontrolují muže na každém kroku. Dcera je vdaná rok, vnučka má 3měsíce, no to víte, taky si říkám zda jim to vydrží ale když to nezkusíte tak to nezjistíte. Hodně štěstí.
5x
dal jsem bodíka Lidus. Nějak to odráží i moje manželství, jen s tím rozdílem, že jsme zatím monogamní.
Moje první manželství se nepovedlo - byli jsme příliš mladí a příliš nezkušení a svou roly sehrálo i prostředí a vliv rodiny. Prostě hanácká dědina sto let za opicema...
Po rozvodu jsem si byl jistý, že už se oženit nehodlám. No, odříkaného chlaba největší krajíc... Potkal jsem svoji současnou ženu, se kterou jsme si několik měsíců jen a pouze psali maily. Žádné infantilní sladkosti nebo erotické prasečinky. Prostě jsme si jen sdělovali věci všedního dne. Tím jsme si vytvořili velmi silné přátelství které trvá právě dnes 8 roků 7měsíců a 29 dnů. Manželka má za sebou také zkušenost s rozvodem, takže oba už víme co chceme a co nechceme a co jsme ochotni akceptovat. Žijeme spolu 7roků a 4roky jsme manželé. Ve vztahu jsme nejlepší přátelé a manželství je jen ekonomická záležitost. Máme spolu nepsanou dohodu jak společně vychovávat syna, jak společně řešit problémy a jak společně trávit čas. Oba si plníme své povinosti tak jak jsme si dohodli a jeden druhému pomáháme v nesnázích. Já žiju pro manželku a pro syna a manželka žije pro mě a syna... nikdy mi není zatěžko ocenit jakoukoliv maličkost, kterou pro mě manželka udělá a nikdy mi není za těžko udělat cokoliv pro manželku.
Jako chlap oceňuju, že o našich soukromých věcech nemluví s kamarádkama nebo s rodinou. Že mě nechá dělat věci tak jak uznám za vhodé ( prostě má pochopení pro chlapské ego). Že mi nevyčítá když udělám chybu.
Všeobecně pro spokojené manželství: Tolerovat partnera v jeho přáních a rozhodováních, vyčítat nedostatky a chyby kterých se dopustí, přemáhat vlastní pohodlnost ve prospěch partnera, ocenit partnera když udělá cokoliv pro vás, Před vstupem do manželství se přesvědčit a přemýšlet zda je ochoten a schopen toto udělat to samé pro vás. Pokud to bude jednostrané před manželstvím, tak v manželství to bude katastrofa...
Přeju vám dobrou volbu a štastné manželství tak jako mám já.
doplněno 09.07.10 05:04:opravuju poslední odstavec NEVYČÍTAT nedostatky a chyby, kterých se dopustí...
Tohle je velmi podobné mému druhému manželství, až na to, že můj druhý manžel byl svobodný, než jsme se vzali. Ale ten základ silného přátelství (na rozdíl od pokusu č. 1, plného dětinského hašteření, což se nakonec nepěkně zvrtlo), ten u nás trvá přes všechny nepřízně už déle než 25 let. A z mé strany absolutní věrnost bez nejmenší potřeby ohlížet se jinde, a z jeho strany věřím v totéž. Důvěra je mezi námi taky velká. A k tomu značná tolerance - bez té to ve vztahu nejde.
Přesně tak jak píšete, inzinyrko. 
Absolutní věrnost bez potřeby ohlížet se jinde. Co z toho? Sladká slůvka? Vzrušení? Dobrodružství? To se dá najít i v dlouholetém vztahu, jen člověk musí chtít. 
Zrovna včera mi nebylo hej, stalo se hodně nepříjemných věcí a manžel byl dlouho v práci. Ubrečená jsem mu zavolala, kdy přijde domů, že ho moc potřebuji na blízku. Mluvil se mnou cca půl hodiny a řekl mi, ať vezmu psíky a jdu mu naproti. Než jsme došli domů, byla jsem klidnější a doma, u kávičky, manžel slzy dokonale rozehnal, našel řešení problému a hrozně moc mi pomohl. A o tom to je. 
3x
Já se ženil v 25 po 5 leté známosti. Dnes je to víc jak 15 let. Je to štěstí ženu předem poznat, dřív než s ní zsčnete randit, nebot´ji vidíte bez přetvářek a hraní si na něco co není. Byla vždy mou kamarádkou a tak je to dodnes. Co řekne vím , že je pravda, vím, že se na ní dá spolehnout ve všem co slíbí, a samozřejmě to musí být i naopak. Možná je to dáno tím, že jsem vyrůstal v neúplné rodině s matkou, které, jako jediný argument pro výchovu používala řemen nebo elektrický drát se kterým mne i sestru mlátila do fialova. Už tehdy ve 13 letech jsem si umínil, že musím být lepším rodičem a děti pochopit, aby nemusely trpět jako já. Jediné co si z dětství a výchovou pamatuji bylo, že do 16,30 byla v práci, přišla domů, rozdala pokyny a s cigaretama CLEY a vínem Bílý Kardinál šla do města hledat chlapa. Oddřeli jsme se sestrou co se dalo včetně nošení uhlí, což odnesla páteř a skolioza. V 15 letech jsem se začal věnovat dětem a psychologii, kde se člověk naučí hodně o dětech ale i partnerství. Možná jen díky tomu jsem dnes jaký jsem. Zamilovanost je dnes možná větší než v období svatby a po ní, nebot´to bylo takové hektické období.
Opravdu je dost manželství, kde se oba starají o vzíjemné štěstí, o blaho, o rodinu, dům, o výchovu dětí a to bez nevěr, dokonce bez jediné sprosté nadávky za 20 let společného života. .. .. . . všechno jde, jen najít toho pravého. A když je ještě k tomu dost hezký tak máte výhru větší než ve Sportce ...
Děkuju vám všem za odpovědi.. Vlastně téměř všechny pozitivní..
Víte, věta manželství může zničit vztah.. nevím jestli je to médii.. Ale i kolem mne je spoustu žen, které mi řekly, že před svatbou bylo partnerství lepší.. Já si říkám, jestli se pak lidé nezačnou brát jako samozřejmost.. Jeslti si neříkají - už ji/ho mám jistou/jistého, tak už nemusím nic řešit.. žena je doma, tak to já si zajdu ještě s chlapama na pivko.. Nebo naopak.. Toho se bojím. že si lidé přestanou tolik vážit, nebo že se budou brát moc samozřejmě..
Teď poprvé v životě jsem si svým přítelem jistá.. Vím že spolu můžeme mít krásný život.. On je realista, já trošku snílek.. Když letím moc vysoko, tak mě zase stáhne zpět na zem. Tak nějak se v mnoha věcech doplňujeme a máme stejnou představu o životě, o práci.. Opravdu věřím že pokud se jednou vdám, tak za něj.. Jen se bojím že se něco změní.. že něco pak bude jiné.. Asi je to normální - doufám, že je to přirozené.. A že pokud si dva lidé rozumí tak svatba nic nezmění..
Na druhou stranu znám případy, kdy tomu tak bylo. Kdy se po svatbě vztah zhoršil právě tou samozřejmostí..
Manzelstvi je pouze formalita kdy dva lide kteri jsou nejakou dobu spolu, poznali se a vedi ze s tim dotycnym chteji vytvorit rodinu .
Nekoho si beru NE PROTO ABYCH SI HO UVAZALA (protoze manzelstvim si nikoho neuvazete ... copak rozvod je neco nemozneho?kazdy muze odejit at je vdany nebo ne...), ale proto aby bezne veci v zivote byli snazsi . napriklad jednani s urady, zdravotni stav manzela kdyz se neco stane tak jako manzelka to mate jednodussi nez kdyz jste pouhou pritelkyni... dale co se tyce majetku se veci resi snaze, kdyz jste pouze partneri a jeden umre tak nikoho nezajima ze jste veci vybudovali spolecne a podobne.
manzelstvim nemuzu nefunkcni vztah zmenit VE FUNKCNI a take naopak.
pokud si nekdo nekoho bere v zamilovanosti pak je jasne ze v "manzelstvi" se to s nejvetsi pravdepodobnosti POSERE.
Partneri zacnou mnohdy az pak resit bezne veci v zivote spolu a tepreve pak se zacnou poznavat A JSOU PREKVAPENI z toho KOHO ZE SI TO VLASTNE VZALI!
Pokud mate vybudovany vztah pred manzelstvim pak MANZELSTVI absolutne nic nezmeni! je to opravdu jen papir ktery vas opravnuje k vyrizovani veci ktere byste bez svazku vyridit nemohla atd atd atd.
napsala jsem to hodne zkracene ale snad je z toho kazdemu jasne co jsem chtela rict.
arimas - máte bodík. Konečně tu někdo také popsal praktickou stránku manželství.
Jinak mě velmi potěšilo, že i v dnešní době jsou manželství, která jsou spokojená. Já ze svého okolí znám pravý opak. Mám taky teď už spokojené manželství, bez nevěry, ale nebylo tomu tak vždy, ale člověk letama tak nějak přijde k rozumu a zjistí, že se paseme všichni na stejné louce... Nejdůležitější je výběr partnera, vše ostatní už tu zaznělo... 
To je pravda. Náš právní systém počítá s manželstvím ve spoustě zákonů a volné soužití téměř nijak neřeší, jako by se to nedělo.
Alex, přivedla jste mne na jednu myšlenku. To, jak píšete
Jeslti si neříkají - už ji/ho mám jistou/jistého, tak už nemusím nic řešit.. žena je doma, tak to já si zajdu ještě s chlapama na pivko.. Nebo naopak.. Toho se bojím. že si lidé přestanou tolik vážit, nebo že se budou brát moc samozřejmě..
Já si nemyslím, že tohle je znak manželství, ale DLOUHODOBÉHO vztahu. A není to jistotou, ale věřte mi, že po např. osmi letech budete ráda, když si zajdete někam s kamarádkami sama, nebo on s kamarády. Nechci tím říct, že byste si pak lezli na nervy, to ne, ale člověk si pak i tak trochu žije po svém. Chlapi jsou třeba celý den zalezlí v garáži, my ženské si dojdem sami na obchůzku obchodů, nebo na potlach s kamarádkou.
2x
Manželství, je krásná věc, když se povede. Vždy je to lístek do loterie. To je můj názor, PT /stařenka/ - 40 let vdaná
2x
-> pt: stručné, výstižné
Já mám manželství bez nevěr ... zatím ... pokud vím ... . Jak se získá? Nevim, tak nějak normálně. Mám žebříček priorit, tím se snažím řídit. Ale zodpovídat můžu jen sám za sebe.
Obávat se manželství? Jestli máte žít zbytek života ve stresu, že se rozpadne, nevstupujte do něj, protože s tímto životním postojem se rozpadne určitě.
P.S.: vůbec nerozumím větě " ... svatba může zničit vztah ..."?
2x
Pt jsem dal body. Jeho názor souzní s názorem mé maminky. Mám za sebou už 34 let spokojeného manželství. Jak se to dělá? Nevím. Asi to opravdu chce trochu toho štěstí na partnera. A pak spoustu odříkání, tolerance. Nepokoušet. Nemyslím si, že různé testy věrnosti v radiích jsou dobrý základ, nebo snad výsledek, společného žití. Jen když dám věrnost, můžu ji chtít od druhého. Jen když dám toleranci můžu ji chtít od druhého. Jen za svoji spolehlivost můžu to samé chtít s čistým svědomím od manželky. Málokdy se stane, že jsou si manželé intelektuálně rovni. Vždy se musí, jeden přizpůsobit tomu druhému víc než druhý prvnímu. Musíte počítat s tím, že když přijde krize, tak není snadné se přes ni přenést. Ale musíte. Pokud chcete spolu být. Vždyť ve dvou je to krása. A ten pocit, že jste krizi dokázali překonat, taky není špatný. A rada jak najít toho pravého? Nekoukejte po vnější kráse. Ten druhý musí v sobě mít něco... něco...Já vlastně asi nedokážu napsat co...Musí Vám s ním být dobře ne proto, že vám to říká, ne proto, že to chcete slyšet. Ne proto, že je dobrý v posteli. I když, na rovinu, bez ní to nejde. Si myslím. Ale i tam si musí oba vzájemně vyjít vstříc. Celé manželství je taková "filharmonie" o dvou hráčích. A bez dirigenta. Hi. respektive, dirigenta by chtěl dělat každý okolo. Vykašlete se na každého, a řiďte se svým rozumem. Jen vy znáte toho "svého", jen vy víte co na něj platí. Já z pozice chlapa, když jsem potřeboval prostor pro svého koníčka, jsem to bral vždy jako diplomacii na ostří nože. Něco za něco. Dnes jedu na závody, příští týden s rodinou na nějaký výlet, apod. Jak jsem psal výše. Něco za něco. Nejsem sám, jsme dva. S dětma pět, Hi.
Mějte se fajn, ať Vám to dopadne alespoň tak jako nám. A za 35 let mi dejte s manželem vědět, jestli Vám moje rady byly k něčemu.
doplněno 12.07.10 12:17:Omluva PT za můj spěch při čtení. Až teď jsem si všiml, že je to žena. Takže správně je: Její názor
2x
Mabnželství může být skvělé a ne, že ne. (I když, samozřejmě, ne vždy, ale pozná sde to asi až použitím.) Jen bych na okraj poznamenal, že problémové manželství není vždy svázáno s nevěrou (ať už jako příčinou, nebo třeba i důsledkem), a naopak, jakkoli je toparadoxní, ne vždy nevěra zahubí manželství. Čím je to dáno, povědět neumím, ale z mého pohledu důležitou roli hraje tolerance (samozřejmě rozumná a nikolui bezmezná). A jen na okraj takový aforismus, trochu na odlehčení, ale podle mne je v něm hodně pravdy: problémy v manželství vznikají proto, že každý chce něco jinéého: manžel chce, aby se manželka nezměnila, a manželka chce manžela po svadbě změnit.
doplněno 08.07.10 23:20:Promiňte, spoustu překlepů a některé vypadají, jako že neumím pravopis; sorry-
2x
Ženil jsem se dost pozdě a už mám skoro třicet let za sebou. Vše je o toleranci a vzájemné dohodě. Zamilovanost je krásná, bez tý by to snad ani nešlo. Realita je je tvrdá, ale život krásnej. Má manželka je moje kamarádka a tak se k sobě spolu chováme.
Někde jsem četl citát: "manželství není pro každého". Což je myslím pravda.
0x
Samé kladné odpovědi, hmmm... napíšu protiklad :
Já se zamilovala do kluka, který bydlel cca 50 km ode mně... vídali jsme se o víkendech... byl úžasný, tak jsme se vzali... klapalo to až do doby, kdy se nám narodil syn... tam se u něj něco zlomilo - na syna žárlil! - už jsem neměla tolik času jen na něj! Skončilo to tím, že on si našel jinou a já zůstala se synem sama.
Do manželství se nehrň kvůli tomu, že tě do toho tlačí rodina nebo přátelé atp... musíš si být naprosto jistá, že zrovna s tímto člověkem chceš strávit celý život!... Musíš být přesvědčená a cítit to celým srdcem! Nezavírej oči nad drobnostmi, které ti vadí už dnes, jelikož se z nich časem stane velký, nepřekonatelný problém!
Tím, že jsi nás požádala o názor, předpokládám, že o tvém partnerovi máš pochybnosti... Ještě to zvaž!
0x
Buď nadále optimista, jsem vdaná 17let, máme krásnou 15letou dceru a přes to, že ze začátku byly problémy,manžel pil a hrál automaty, tak se to vyřešilo a posledních 14let je jak manžel za odměnu.Nepije, nekouří(což já ano),nechodí do hospody,je pořád v práci,aby uživil rodinu, nevěra žádná,Má jednu vadu, má kamaráda, který přijede 2x-3x do roka a on ať se děje co se děje, tak s ním straví vždy víkend.Poslední roky,tím že je pořád v práci, tak mi to i vadí,ale kdo nemáme nějakou vadu na kráse ne?Takže, když se dva najdou, co patří k sobě, tak je to lepší než výhra ve sportce 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.