Nezapadám, neumím mluvit, brzo pojdu

Můžete mít tzv. sociální fobii. Já ji zřejmě mám, měla jsem v mládí ty samé problémy, ale nejhorší bylo vystoupit před ostatními - třeba takové zkoušení před tabulí, nebo dokonce zpěv před tabulí, čiré peklo. SŠ jsem nějak přetrpěla, ostatní mě brali, protože jsem se dost dobře učila ale nemachrovala, měla jsem svůj úzký okruh přátel, prostě typická introvertka. Na VŠ už to bylo horší, tam jsem vůbec nezapadla, nechodila jsem s ostatními na pařby, neřehtala se všemu jak potrhlá... Takže třeba přednést před ostatními referát bylo taky hodně těžké. Víceméně se s obtížným kontaktem a sbližováním s ostatními potýkám celý život, moc lidí si k sobě nepustím, na jednu dobu se to zlepšilo, teď to zas jde dolů. Je to hodně o sebevědomí, které jsem z dětství měla a dodnes mám zadupané do země. Co s tím dělat vlastně nevím. Psychologové nepomohli, spíš je asi potřeba si to tak nebrat, každý je nějaký, je lepší být uzavřený než hloupý a zlý, nebo mít nějakou zlou nemoc. Zvyšovat své sebevědomí, zaměřit se na oblast, ve které jsem dobrá, mít radost ze svých úspěchů, umět se pochváli a ocenit. Na hloupé spolužáky se vykašlete, stejně vám za chvíli zmizí ze života. I když chápu, že je to těžké. Jako dítě jsem zažila šikanu, ono okolí dost dobře vycítí, kdo je psychicky méně odolný a jak píšete, dá mu to sežrat. Ale je to ubohé.

Nepojdeš, neboj. To se zlepší.

Zavřít oči a říct AHOOOOJ

Jestli máš nějaký psychický blok, psychoterapeutka by mohla pomoci.

Néni špatny se snažet bét normální, mlovit mosite. Pokaváď ste introvert. Tak mám pěknó zprávo pro Vás. Introvert má bohaťéši vniřni dialog než extrovet. Ale zas přeméšlim, gdebe bele fšeci normálni, bela be toť noda, ja. Pišo, že se nemáte přeméšlet o tym jak přestirat, že ste negdo jinači. Nestresujte se s fčelškem, vaša situace néni do skonáni. V dalšich etapách ževota se možno změni... změni se prostředi/změni se škola/změni se práce, tož pojede se na novo...

Jé, co by za to někteří chlapi dali. Doma jim mele nepřetržitě manželka, v práci kolegyně... Né, vážně.

Podle toho nicku se nemáš ráda. Dej si nick odvazneslunicko.

Nejlíp se zdraví ti, co si s nimi rozumíš a máš k nim blíž. Takoví, co mají s Tebou stejné zájmy. Je dobré chodit do nějakého kroužku, kurzu, oddílu, sboru, souboru, na různé akce, pochody a exkurze. Tam můžeš pozdravy a komunikaci trénovat. Nenápadně. nikomu nic netřeba vysvětlovat. Ale piš si to, kolikrát se Ti to podařilo za den a zjistíš, zda se to lepší.

Mnoha lidem něco nejde, mají svá slabá místa, a nezbývá, než se s tím poprat, zkoušet, trénovat. U toho zdravení je to hodně vidět, ale dá se to... Mně se to lehko říká, já kam příjdu, tam bavím lidi. Ty můžeš dát jednu trefnou vtipnou poznámku a milé spolužačky tím překvapíš. A zasměj se tomu s nimi, pak jde všechno líp...

Nevím, jestli sis chtěla jenom postěžovat, nebo zda očekáváš nějaké zkušenosti, nějaké rady, a jestli se sem ještě podíváš, aby sis je přečetla. Napiš mi vnitřní poštou a dám ti kontakt na moji známou, která se s podobným problémem krásně vypořádala a dnes je, no, jak to říci, normální. Ale i ty jsi normální, jen prostě z trochu jiného těsta než lidé kolem tebe. A to, že jsi použila asiodpad je naprostý nesmysl, nejsi žádný odpad. A navíc...takoví lidé jako ty mají v povaze zase jiné výhody, takže, netrap se. A pokud se ozveš, dám ti ještě i jiný kontakt, nebo ti přímo domluvím konzultaci s terapeutkou, která se velmi úspěšně zabývá takovými problémy. Je to na tobě, jestli chceš. Ale hlavně klid a nedělej si s těmi problémy žádné stresy, všechno má svá řešení! Ahoj!