Mám u přítelkyně stále šanci nebo si nemám dělat naděje?

Dobrý den, s přítelkyní jsme se poznali před tímhle létem. Po jejím rozchodu s přítelem který ji jen ubližoval a trápil ani nevím jak dlouho měla pauzu od vztahu s ním. Ale když jsme se poprvé viděli oba jsme měli pocit jakoby jsme se znali už několik let, nikdy jsme si oba s nikym takhle nerozuměli. Asi po 2-3 týdnech jsme si prostě uvědomili že chceme být spolu.

Vše bylo krásne minimálně ty 3 měsíce to bylo úžasné, přítelkyně pak začla mít zdravotní potíže a psychika se trošku zhoršila. Já ji ve všem podporoval, ikdyž měla špatné chvilky snažil jsem se být silný a vždy ji uklidnit a pomoct. Nakonec přišel covid a oba jsme museli do karantény. Ještě na zacatku karanteny jsme si rikali jak to bez sebe nezvladneme, pred karantenou jsme planovali že spolu začneme bydlet že to tak bude nejlepší jelikož bez sebe nedokážeme být pomalu ani den. Plánovali jsme Vánoce silvestr, její narozeniny a nakonec mi ke konci karantény napsala že prostě potřebuje čas, přes zprávu jsem to moc nechápal a neváhal jsem a vyrazil za ní hned po karanténě. Vše jsme si vyříkali vkldiu zprva byla zaskočená protože nevěděla že přijedu. Ale vysvětlila mi to tak že prostě teď potřebuje čas, že to na ni bylo asi všechno rychlé. Ale že bude ráda když se budeme normálně bavit ( viz že se uvidime i na Vánoce, narozeniny, že klidně můžu prijet k nim jak budu chtít) dále mi řekla že neví ale jak dlouho prostě bude mít potřebu být sama že neví jestli to bude půl roku nebo dva měsíce. Ale že jsem úžasnej kluk a nechce o mě a moji rodinu přijít jen že prý v ní aktuálně není láska. Že ale neříká že to prostě nepujde mezi nama po tom až nebude mít potřebu být sama.

Chtěl jsem se tedy ujistit jestli mám šanci. Protože stále věřím že k sobě patříme a opravdu na ní šlo vidět že ji na mě záleží. Přítelkyni nekontaktuji, a čekám každou vteřinou. 14. má narozeniny a domluvili jsme se že jí přijedu popřát. Prosím o názor a nějakou radu jestli vše dělám dobře.
Všem předem mockrát děkuji