Nejste přihlášen/a.
Nemáte někdo zkušenosti s mentálně postiženým a neustále hladovým dospělým člověkem .Bez jídla vydrží maximálně 1,5 - 2 hodiny.Nestačí mu mezi obědem a večeří svačina ,ale chce znovu oběd.Když nakonec sní ten jogurt s rohlíkem nebo jinou odpolední svačinu,tak za hodinu chce opět jíst a ovoce mu nestačí.Už jsme z toho bezradný ,protože když se mu řekne ,že před hodinou jedl a nyní už dostane jenom ovoce,tak agresivně řádí.Lékař neporadí ,jenom prý předepíše další léky na zklidnění , ale tím se touha po jídle nezmenší.Pokud máte nějaký nápad či zkušenosti ,tak prosím poraďte,dík.
Rádci co radí tak asi nikdy delší dobu s takovým postiženým nebyli. Mám mamžela mentálně asi jako na úrovni malého miminka po těžké mozkové příhodě už skoro 12 let. Těmto lidem nic nevysvětlíte. To je stejné i u nás doma. Já se ho naučila"oblbnout". Když chce během 2 hodin 3x jíst a nedostane tak začne zuřit a volat o pomoc. Prostě musí dostat jíst.Pokud mu lékař píše silnější léky je něco špatně ze strany lékaře. Také ho může utlumit že bude zcela mimo-vlastní zkušenosti. Mně trvalo asi 6 let než jsem se naučila s ním pracovat,sama pokusem omyl a opět omyl až jsem se naučila.Třeba se probudí v noci a křičí že musí do školy,na vlak nebo se blíží velká voda a on musí pryč. Pokud bych mu vymlouvala že se mu něco zdá tak by mě zmlátil a rozbil by co mu přijde pod ruku. Naučila jsem se mu"vyhovět", obléknu ho,naložím s vozíkem do auta a jedeme do školy ap. Hledáme ji po městě a nenajdeme ani školu,ani nádraží. Zvednu jako telefon a volám na nádraží kde je (jako) a dozvím se, že nádraží nebo škola je zavřené a že otevřou zítra ap.-on se uklidní . Jedeme domů a za chvíli to zaspí. Z mé zkušenosti radím mu vyhovět nebo se agrese bude stupňovat-tak jako u nás. To chce pevné nervy a mnoho sil. Když má hlad tak dostane. Buď ho utlumit nebo vyhovět,něco mezi není.Teď máme období že přerovnává v šuplíku příbory. Dává je stále do dřezu a napouští na ně vodu. Máme už kolik dní příbory pořád ve vodě-no a co. Za pár dní ho to přejde a zase si vymyslí něco jiného. Taková je práce s lidmi co mají těžce poškozený mozek. V ústavu je utlumí,ukurtují,dají Pega a plíny a ti lidé spí a spí a spí.My co jsme se rozhodli si je nechat doma máme občas veselo.
Ještě doplňuji: tito lidíé necítí že mají hlad nebo plný žaludek. Prostě má naučené se že jí a když se zrovna"nudí" tak chce jíst.Manžel zase nemusí pít. To je boj aby se napil.Přeji pevné nervy. Asi bych zkusila mu dávat kdy chce a malé porce. Vychytya tu míru aby byli spokojeni všichni. Např. u nás: sekaná je fuj. Sekanou tedy obalím do trojobalu jako řízek -i do tvaru a osmažím a potom je toi mńamnudlová polévka je fuj. Udělám polévku a on dostane nahusto nudle s masem a zeleninou s tím že to jsou těstoviny s masem...ejhle už je to mňam.Někdy je to boj,ale je u toho dost srandy. Musíme to brát pozitivně i my tak můžeme dopadnout.
Mockrát vám děkuji.Vaše rady z osobní zkušenosti jsou nade vše.Také se snažím vyhovět a jezdím každý den na nějaký výlet .Vářím několikrát za dopoledne ,,kafíčko,, což je vlastně caro.Měním plínky ,když je chce zrovna nosit atd.Akorát to jídlo jsem chtěla nějak omezit na normál.Ještě jednou děkuji.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.