Přítelkyně mne poprosila o finanční půjčku 50.000,- Kč ná nákup něčeho do jejího bytu při rekonstrukci - nechtěla si vzít na reko hypotéku, že si to raději polepí ze svých peněz a spotřebitelského úvěru a mimo to má půjčeno už u mamky, takže toto by byla třetí půjčka.
Nebydlíme spolu a náš vztah je momentálně taky v krizi, to je důležité zmínit. O rozchodu se bavíme velmi často. Prý by mi vše splatila za pár měsíců a že bych to od ní měl podepsáno na papíře. Jenže není to málo peněz a já se bojím, že bych na ně nakonec čekal léta... protože si nejsem moc jistý tím, že vše uplatí tak jak si představuje. Samozřejmě jsem jí i řekl, že nechápu proč si nechávala vyrábět do bytu něco, na co v době objednání neměla peníze - spoléhala na to, že se to vyrobí až za pár měsíců a ona dle svých slov došetří potřebné peníze, ale nakonec to měli rychleji.
Přijde mi to nezodpovědné a upřímně se bojím v naší situaci vytvářet mezi námi finanční závazek. Jen se mi celkově špatně lidem něco odmítá.. ale jak jde o peníze, tak tam nemám důvěru skoro nikdy a k nikomu.
Díky za názory.
3x
"...ale jak jde o peníze, tak tam nemám důvěru skoro nikdy a k nikomu"
Tak o tom pochybuji. Kdybyste neměl naivní důvěru v přítelkyni (navíc skoro bývalou), nikdy by Vás ani nenapadlo se na něco takového ptát. Ona má dluhy a chce si znova půjčovat? I kdyby byla sama přesvědčená, že Vám to někdy vrátí, kolikátý budete v pořadí? Budete čekat 10 - 15 let, než splatí ostatní dluhy? Podle mého názoru ale vrátit peníze vůbec nemá v úmyslu a jen zneužívá Vaší naivity (nerad bych jí křivdil). Proč si asi nechce vzít legální půjčku? Že by proto, že už jí nikdo další půjčku nedá? Nebo proto, že ví, že Vy na ní exekutora nepošlete?
2x
Měl jsem v jednom zaměstnání kolegu, který mně řekl, že si na sebe vzal půjčky a z těch vypůjčených peněz půjčil část peněz svojí tehdejší přítelkyni. Ta přítelkyně se s ním ale nedlouho potom rozešla a odmítla mu peníze vrátit. Ten kolega říkal, že s ní žádnou smlouvu o půjčce nesepsal.
A dovedu si představit, že podobných "příběhů" bylo a bude spousta, ať už s "papírem" (tedy smlouvou o výpůjčce) nebo bez. Je možný, že ta Vaše současná přítelkyně se z Vás prostě snaží vymámit peníze. Taky je možný, že si tu objednávku nábytku vymyslela. Každopádně rozhodnutí učiníte Vy. To za Vás nikdo udělat nemůže. Možná by Vám pomohlo, kdybyste si "živě" představil potencionální situaci po několika měsících, kdy by Vám ta současná přítelkyně odmítala splácet vypůjčené poníze. Možná byste si v takové představě taky dokázal představit, že si v duchu říkáte - že já v*l jsem jí ty peníze půjčil. Možná že taková představa Vám může pomoct k tomu, abyste případně lépe dokázal odmítnout.
Já jí na to odpověděl, že si to nechám projít hlavou. Za pár dní mi řekla, že se jí tato odpověď dotkla, protože kdybych o ní stál, nemám přeci nad čím přemýšlet. Že i kamarád ji tuto půjčku tentýž den nabídl a bez váhání. Potom se tedy urazila a naštvalo jí to. Možná kdyby odpověděla něco ve stylu "chápu, že máš obavy, tak já si to zkusím zařídit jinak" tak bych váhal, ale tato reakce mne utvrdila, že bych mohl udělat velkou chybu.
Blahopřeju ti ke správnému rozhodnutí.
I kdybyste měli sepsanou smlouvu, tak její vymahatelnost se limitně blíží nule. Když půjčit, tak jedině se zástavou nemovitosti.
hlada, přesně tak. Ex mi dodnes dluží peníze. I papír mi podepsal. Tak jsem mu jej k pátému vyročí neplacení doporučeně poslala s tím, že jej to třeba trkne. Netrklo. Mě bylo na 99% jasný, že už ty peníze nikdy neuvidím, ale doufám, že se aspoň trochu zastyděl. I když...nebylo mu blbý se vykašlat na to mi něco vracet, tak proč by se měl po letech stydět, že?
0x
Nepůjčovat! Důvody nebudu ani psát, máte jich dost v odpovědích od ostatních rádců. Také se říká tohle: "jestli se chceš zbavit kamaráda, půjč mu peníze." A podle toho, jak to zde popisujete, tak tato slečna moc rozumně neuvažuje. Já bych někomu takovému teda nepůjčila ani kačku. 
0x
Kdybys přeci jen podlehl, tak měj od všeho, co se za to koupí, paragony. Třeba při rozvodovém majetkovém vypořádání to chtějí.
Měla jsem známou, která si takhle od každého půjčila aspoň stovku, nezávisle na sobě. Ty osoby to o sobě nevěděly. A že jí chybí na boty, že si vzala málo, domů to má daleko a že je má odložené. Jindy to byl kabát, kabelka... Ještě nebyly bankomaty a ta stovka by dnes byla několikanásobek. Slíbila, že peníze vrátí, jak jen to půjde.
Nikdy nikomu nic nevrátila, raději zmizela, protože toho měla víc...Až po jejím odstěhování vyšlo najevo, že dlužila snad všude! Tak ji vlasně obyvatelstvo města obléklo a vybavilo...
Všem moc děkuji za názory, rozhodl jsem se i za cenu případného rozchodu nevyměknout a půjčku neposkytnout. Mám jen jedny nervy. Možná byla chyba říkat ji kdysi, kolik mám naspořeno peněz. Od té doby to pořád poslouchám jako výčitku, že mám tolik a tolik a k čemu to mám, že jsem lakomý, žid, spořílek... Už to nikdy nikomu neprozradím a raději budu hrát chudáka.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.