Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Nevím, co dál..syndrom vyhoření?!

Od: vojtaaa odpovědí: 12 změna:
Zdravím, jen se chci asi vypsat a nechat si od Vás poradit nebo “slyšet” Váš názor. Jde o to, ze mám přítelkyni, se kterou to není lehký, miluju ji, ale mám problémy v důvěře k ni, atd.. o tom se asi úplně bavit nechci. Dále, práce je ubijejici neustale stejný koloběh, který mi ani neplatí nějak moc. Kamarádů mám spousta, ale nějak se poslední dobou rozcházím s jejich názory, vážně skoro se všemi. Moje záliby mě už nenaplnuji, jen mi to bere extrémně moc času, peněz a je to dřina, když si to tak vemu. Zkratka jsem nejspíš vyhořel vnitřně a nevím, co mám dělat, nevím za kým jít, jestli vůbec za někým? Nevím, co změnit jako první a jestli to vůbec zvládnu? Mám každým okamžikem pocit, ze se psychicky zhroutim a vyprdnu se na vše. Na první pohled působím sebevědome, mám v pohodě auto, vlastní byt, ziju si proste materiálně v pohodě, ale vnitřně jsem ns tom hůř, než kdejaký bezdomovec s krabicakem, kterej dostal zrovna 50kc. Parkrat jsem uvažoval nad sebevraždou, ale to byly spis večerní depky z toho všeho. Toto všechno mi i dává pocit, ze pak stojím za velký nic a ničí mi to ještě více vztahy v práci a s okolím jednoduše řečeno. Mate k tomu někdo něco? Vůbec nevím, jak teď vynaložit se životem. Prosím, neobracejte mě na psychology apod.. Tohle už mám za sebou. Díky.

 

 

12 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

janm*
hodnocení

5x

Něco bych k tomu možná měl, to co uvádíte je ač se vám to nezdá "běžné" žel radost a starost jsou na tomto světě dvě strany jedné mince, protože svět je zkrátka tak postaven... +,-, černá, bílá dobro zlo, láska nenávist přátelství nepřátelství a tak dále... Myslím že procházíte "duchovní krizí" ačkoli třeba k takovým věcem nemáte žádný vztah nebo nevíte co to je, je to proto že nemáme jen tu materiální přirozenost ale i tu nemateriální a ta zdá se je nespokojena...Asi bych ze začátku poradil "odhodit" vše co vám již nic nedává např. ty "koníčky" a co vás zbytečně zatěžuje "nad nutný rámec" a pak bych zkusil hledat něco, co vás vnitřně osloví (cestu filosofii, tímto směrem nebo přes něco sic "hmotného" (třeba umění apod.) ale z čeho máte pocit že za tím na vás něco "září") něco co když to naleznete nebo uvidíte tak z toho budete mít radost, vnitřní radost, nezávislou radost, protože tento svět moc radosti nepřináší leda zprostředkovaně... Čili vydat se cestou "hledání" zatím co si jinak běžně budete odbývat své rutinní povinnosti...

vojtaaa
hodnocení

Zajímavé, dekuju. Ať se daří!

 

hodnocení

1x
avatar kapkanadeje

Zdravím. Pokud zavrhujete pomoc odborníků (psycholog, psychiatr) pak to budete mít těžké. Sám to nezvládáte a může to být čím dál horší. Zkuste změnit od základu svůj styl života, ale postupně. Začněte vztahem. Nespokojenost v něm a nejistota ovlivňuje spoustu dalších věcí v životě. Netrapte se ve vztahu kde necítíte důvěru k partnerce a evidentně v něm nejste spokojený. Najděte si jinou, která vnese do Vašeho života radost a nový smysl. S ní budete mít nové zážitky, prožitky, zkušenosti.. Zkuste si najít i nové záliby, nové přátele, kamarády. Určit si své priority v životě, najít motivaci musíte jen Vy sám. Pokud přemýšlíte nad sebevraždou, to už by chtělo nějaké léčivo a být pod kontrolou psychiatra.


doplněno 08.11.21 23:13:

Vojto, špatný den (nebo i určité období v životě) míváme občas všichni. Neřešte co by na to, či ono, řekli lidé. Je to Váš život a nikdo jiný ho za Vás nežije.Snažte se život si užívat, ne ho jen přežívat, bez zájmu o cokoliv. Hledejte něco co by Váš život obohatilo, co by Vám přinášelo radost a spokojenost. Co by Vás hodilo do lepší psychické pohody a vrátilo Vám trochu toho optimismu.Hned bude život veselejší! Držím Vám palce, abyste to zvládl co nejlépe.

vojtaaa
hodnocení

Také děkuji za názor. Tu sebevrazdu jsem měl na mysli fskt jen parkrat a bylo to spis ze špatného dne a nějaká ta večerní depka tomu taky nepomohla :). Je to složitý cely, nevím, co by si lidi řekli, kdybych skončil byť jen s tím mojim koníčkem. Ať se daří!

 

hodnocení

1x
Píšete, že nechcete psychology. A za psychiatrem byste šel? Třeba by stačil jeden slabší lék a cítil byste se mnohem lépe. Existují slabší AD, která podporují radost ze života, kladný feedback z věcí, které děláte.

Syndrom vyhoření, večerní depky atd...se můžou zhoršovat a nemusíte si s tím poradit bez odborníka.
Nemusíte udělat, co vám psychiatr navrhne. Zvažte alespoň konzultaci, že by vás zajímal názor lékaře.
doplněno 09.11.21 07:15: Centrum duševního zdraví najdete v každém kraji několik. Téměř okamžité termíny. Nemusíte čekat několik měsíců.
Můžete se tam poradit s ambulantním psychiatrem.

 

unit
hodnocení

1x
Dalo by se říci, že velkým problémem bude i ta partnerka, co vám vstoupila do života. Máte ji rád ale depta vás určitá neduvera. Takový vztah je potom naprd. Potřebujete mít vedle sebe asi někoho jiného. Tento vztah vás neposiluje, ubírá vám radost a šťastnější pohled na svet. Jinak ve 21 by vám bylo hodně co zavidet. Máte práci, bydlení, dokonce pěkne auto. Rozchazite se i v názorech s kamarády, ale píšete "skoro" se všemi. Tak třeba jeden aspoň by se našel, s kým by jste si sedl a probral své pocity, to také dost léčí a posiluje. Ostatní berte jako známé, kteří mají prostě jiný názor, třeba i kolegové v práci. No a něco jako bezdomovec, to určitě nejste.

 

liska5
hodnocení

0x

Pro představu, kolik je Vám let? Vy máte všechno jakoby rozdělané, nevyřešené a v tom trčíte: Vztah, práci, hobby... Asi bych se zaměřila na jedno, pak na druhé...Což třeba změnit zaměstnání? Ta aktivita při hledání Vás může nastartovat. Zkusit vhodnější koníček. Z Vás ta nespokojenost asi vyzařuje, což každého partnera časem znechutí. A slečna už si může chystat zadní vrátka. Třeba jste vztah přechodili. Ten se má vyvíjet, třeba už tam mohl být potomek...

vojtaaa
hodnocení

Je mi 21, ji je za chvíli 20, takže na potomka je ještě čas :D. S partnerkou jsem necelej půlrok. Není to špatný, ale mám furt pochybnosti ohledně ni.. Ale to je jen jedno z těch mých trápení, nevím proste co s tím dělat. Nevím, s čím začít Jsko první. Achjooo
liska5

Na to, jak jste zajištěn a k tomu vyhořen, tak jsem Vám hádala o 15 let víc. A myslím i ostatní. Mí vyhořelí kolegové měli zhruba kolem 45. Pak to asi nebude vyhoření, ale spíš nějaký chaos v životě a možná pokles sebevědomí. Asi by pak byla na místě ta změna životního stylu vč. stravy, pohybu , spánku...

 

hodnocení

0x

Asi ještě nebudeš starší kousek a teprv ti začíná "cesta hledání".

Ta nedůvěra ve vztahu..to je špatně. Pokud to tam cítíš, pryč od takového vztahu. Vím, lehce se to říká, hůře provádí, protože i ve špatném vztahu je už nějaký zvyk, že jste spolu a něco k ní cítíš. Jak to psala kapka..prostě ve vztahu by tě ani nemělo napadnout někomu nedůvěřovat, protože ti nedává žádnou záminku k takové věci. Vztah má být pohodový, čistý, přehledný a posunovat vás oba dál.

To je asi prva co bych řešil.

Pak ten koníček..no pokud tě příliš vyčerpává-ničí a nemáš z něj už radost..změn ho a najdi si něco jiného, co tě láká a co by ti dalo novou sílu, kde načerpáš energii, dobiješ baterky.. A jak jsi psal, co by na to řekli lidi? -to jako vážně? Tebe zajímá co by si kdo o tobě pomyslel, kdyby sis udělal něco po svém, aby jsi byl vpohodě? Tak to je hodně špatné myšlení. Musíš si uvědomit, že prva musíš být štastný a spokojený ty. A až ty budeš vpohodě, tak budou s tebou vpohodě i ostatní.

Když to vemu po lopatě, tak vše co ti dělá špatně, na to se ted vykašly, odpočin si od toho, dej si šlofíka a uvidíš za pár dnů, týdnů jak na tom budeš a můžeš se případně k nějaké věci vrátit. Ale ke všem asi ne, nebot tě to jak vidno celkově ničilo.

liska5

Lidi ohledně koníčku řeším, pokud jsem součástí týmu, sboru, souboru, nebo vedu nějaký oddíl. Tam bych to chápala. Jinak každému musí být ukradené, co mne baví dělat ve volném čase

 

bz*
hodnocení

0x

A to teda musel být hodně špatný psycholog, když ho máte "za sebou".

Hele já jsem si prožil něco podobnýho a našel jsem si jinou dívku. A ta otočila můj život z neštěstí do štěstí.

A pořád jdeme spolu životem, je jasný, že se někdy dořveme jak uštěkaní psi ... ale to je proto, že nám na sobě záleží.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]