Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Máte někdo prosím zkušenosti s vyřizováním příspěvku na péči o osobu blízkou? Podali jsem žádost o příspěvek na péči pro dědečka. Příští týden má u nás doma proběhnout šetření v této věci. Prošel jste si tímto někdo, máte zlkušenosti jak to celé dlouho probíhá? Byli sociální pracovnice příjemné, či naopak? Podělíte se o své poznatky? Předem děkuji. Anna.
Problém je, že staří bezmocní lidé se za svoji nemohoucnost stydí a před "návštěvou"se zkoušejí vytáhnout. Např. paní, která se bez pomoci sama neobleče, tvrdí, že chlebíčky nachystané pro "hosty", které jí paní z úřadu pochválila, dělala sama.
Přečtěte si, co všechno se posuzuje. Zkuste dědečka instruovat, ať se nevychloubá. Osobní zkušenost s tím nemám, ale pracovnice, které na šetření přijdou, se žadatele podrobně vyptávají.
U nás totéž. Otec dělal před pracovnicí "machra" a nakonec mu přiklepli jen ten nejnižší stupeň. Museli jsme se odvolávat. Výsledek byl ten, že mu stručně odepsali, že pokud se dokáže sám umýt a vytřít si zadek, tak příspěvek nepotřebuje.
Takže za mne - dělat ještě většího chudáka než člověk je jinak nemáte na nic nárok.
Tak u mé matky byl hlavně rozhodující posudek doktora, respektive zdravotní stav matky. Jinak přišly dvě pracovnice. Jedna hovořila s matkou a druhá se mnou. Zapsaly si moje vyjádření a skutečný stav jak se věci mají, nikoliv matky která vše "sama zvládala" bez problémů. Zkušené a znalé pracovnice poznají kde je pravda a kde je někdo "školený" aby vypovídal tak a tak, či se vychloubal jak vše zvládá. Později při zhoršení stavu a následné žádosti o zvýšení stupně bylo již jen na lékařské zprávě. Dám jeden příklad: Matka při první žádosti uvedla, že si dojde na záchod sama. Ano, dobelhala se s obtížema ale již se sama nevrátila, nedkázala se sama řádně utřít, zvednout z toalety a ustrojit. Takže není možné napsat, že toaletu zvládá. Další a další jednotlivosti které se do dotazníku nedají zapsat, jakože zvládá.
A můžu se prosím zeptat jak probíhal rozhovor mezi Vámi a sociální? Bavily jste se někde mimo maminku, nebo před ní? A jak dlouho tato šetření trvají? Děkuji.
Rozhovor probíhal v příjemném tónu s porozuměním obou stran, bez předem připravených odpovědí. Nejlepší je vždy popsat vše jak je a nepřidávat si více než je skutečnost. Bylo vidět i slyšet, že pracovnice jsou především lidé chápajíci problémy s takto vzniklou situaci a chtějí řešit ku prospěchu žadatele příspěvku. Rozhovor trval cca 30-40 min. Každá pracovnice mluvila s námi samostatně byť v jedné místnosti. S matkou více s citem o problémech se zdravím a jak zvládá život a druhá se mnou o konkrétních potížích, samostatnosti, respektive co zvládá či nezvládá a v čem je bude potřeba péče a pomoci druhých. Bude tam ale hrát velkou roli zpráva lékaře. Takže držím palce aby vše proběhlo ke spokojenosti vašeho dědečka.
Otázky, které se kladou seniorovi, jsou dostupné na internetu. Lze se na ně připravit. Je nevhodné cokoliv zastírat nebo přikrašlovat, seniora nechme říci svůj názor, ale je dobré ihned poopravit mylné tvrzení. Já byla u dotazování a vždy jsem to uvedla na pravou míru. Seniora je také dobré na tuto akci připravit, aby věděl, co se bude dít, pokud to jde, vysvětlit, proč se to děje.. Dle počtu věcí, které senior zvládne v dotazníku, se pak přiznává stupeň příspěvku na péči. I to lze najít na netu. Je dobré mít na očích všechny pomůcky, které senior používá, popsat pomoc při běžných úkonech.
Přijely k nám 2 paní, obě byly příjemné. A hned za babičkou. Ta už ale delší dobu žila v jiném světě. Začala jim hned vypravovat, co má práce, že dojí několik krav, musí čistit čuněti chlívek, sušit seno, kopat na zahrádce...a přitom, chudák, ležela v posteli. Nepamatovala si, co bylo včera, ale své mládí, kdy opravdu musela mnoho pracovat, to si pamatovala dokonale. A byla hovorná, ráda o tom vyprávěla. Na stole měla talířek s buchtami - a berte si, paní, ty jsem sama pekla. Jó, houbelec!
Jenže ty ženy mají zkušenost a nikdo jim nic nenakuká. Ani, když si vymýšlí nemocný , jak si všechno sám udělá, ani když naopak hraje, že mu už vůbec nic nejde. Všimnou si třeba, zda si člověk zapne svetr /jemná motorika/, nebo zda si vezme správně za ucho hrneček a napije se. Vše sepsaly, rozhodnutí prý přijde do 6 týdnů. Přišlo. A babička, přestože i ve své devadesátce pořád "dojila krávy", příspěvek dostala. Jaga.
Se seniory je kříž, ale vážím si toho. Až nejsou, je mrtvo na tom světě širém. Moje babiččka pečovatelku vyhodila, že nikoho cizího doma nechce. Pečovatelka byla mladší osoba, nijak nepříjemná, v kondici. Jídlo si babička už neohřála, na připravenou termosku si nezvykla. A tak zobala celý den hroznové víno. A byla štíhlounká...a dožila se 96. S koupáním ve vaně byly boje - a to mám zdravotnický grif. Prostě se jenom styděla.
Asi nejdůležitější je svého seniora přesvědčit, že ta péče pomáhá vám, že nechcete svého seniora odbýt. A ano, ať se nevytahuje, že může - když už je to se samostatností horší.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.