Nejste přihlášen/a.
odmalička mám velkou dyslexii a měl jsem být zařazen do zvláštní školy, ale díky mé pracovitosti jsem se dokázal dostat na úroveň základní školy a psychologové tento krok odsouhlasili.
Tedy díky této vadě jsem velmi pracovitý a dokážu se učit od 10-22 hodin (s přestávkami).
Ale bohužel můj sociální život tím trpí, nikdy jsem neměl holku (ne líbal ani nic jiného) a ani jsem nikdy nebyl na diskotéce, protože stále se učím a jdu bezhlavě za svým cílem. Moje vnitřní já, ale cítí, že by taky chtělo žít normálně a ne furt pracovat i když mě to hodně baví.Ale pokavaď bych přestal pracovat, tak zase moje vnitřní já cítí, že jsem líný a k ničemu.
CO MÁM DĚLAT, KDYŽ BUDU VŽDY NESPOKOJENÝ?
Také jsem hodně urputný a ve sportu jsem úspěšný. To ale znamená spoustu hodin tréninku každý týden.
Prázdniny jsem od svých 15 let neměl. Buďto jsem se učil nebo individuálně sportoval.
Děkuji, (je mi 20 let)
0x
Já si myslím, že by ses neměl takto trápit. Je to tím, že sis zvolil způsob života. Doposud jsi pokládal za prvořadé vzdělání a úspěch v práci. Společenský život jsi pokládal za nedůležitý. Teď jsi dosáhl určitého stupně úspěchu a společnost ti začala chybět. Je mnoho lidí, pro které je kariéra, ne ve špatném, hanlivém, významu důležitější, než cokoiv jiného. Nemusíš se bát, až se ti to takto nebude líbit, najdeš cestu, jak to změnit. Moc dobře víš, že skokem změnit nic nelze. Tak jak jsi věnoval úsilí práci a vzdělání, uvědomíš si, že musíš tolik úsilí věnovat změně, o kterou stojíš. Přijde několik neúspěchů a zklamání, ale tak to prostě, ve vztazích, chodí. Netlačit, nic neuspěcht, nic nelámat přes koleno. Všechno má svůj čas. Všechno, ve správném čase, bude.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.