Jak reagovat na vzniklou situaci?

Život vedle takového žárlivce je peklo. Budeteli takto pokračovat, žena s vámi nevydrží. Píšete, že měla prázdnou kabelku, vy jí kontrolujete kabelku?

Co na to říci?! Patří patří! Kdybyste měl v pořádku sebevědomí, tak byste si všimnul, že vás má žena ráda. Věřil byste jí. Jen proto, že si sám sebou nejste jistý, hledáte všechno, abyste si potvrdil, jaký chudák podvedený jste. A když nic nenajdete, tak si to vymyslíte. Trátíte sebe i jí a zabíjíte lásku mezi vámi. Kdybyste jí věřil, nelhala by vám, popovídala by vám kam a s kým jede a pak, jaké to bylo.

Vidím váše manželství živě, zažila jsem to. Stálé výslechy: Kde jsi byla, s kým jsi byla, jak to že jsi přišla o 10 minut později, nelži, že tramvaje měly poruchu, kdo to je, ten co se na tebe díval? atd. Pak následovala i rána. Peklo! Já byla věrná jak Džulbars a vysvětlovala, že mě uráží, když ze mně dělá děvku, která se spustí každých 10 mint s kde kým. Víte jak to dopadlo? Zabil ve mně lásku. Normálně, po 10ti letech výslechů a nesmyslného žárlení a pak i surovostí, zabil. Jednou, to už jsem byla pevně rozhodnutá, že odejdu, půjčila jsem si i peníze na kolek, na žádost k rozvodu, jsem se na MDŽ "zapomněla" a zůstala s cizím mužem do rána. Když jsem přišla domů, bradu odřenou od vousů a oznámila jsem, že od něho odcházím. A víte co? Zaslzel a pravil, že mi odpouští. Jenže já o odpuštění nestála a s odporem jsem se dívala, jak ten žárlivý despota klečí, slzy a sopel mu tečou a prosí, ať neodcházím. Je už to hodně dávno, nějakých 40 let.

Vás se zeptám, co vlastně chcete. Chcete hezký vztah, důvěru, laskavost a klid? Nebo se chcete rozejít? Máte promyšleno, co uděláte, když opravdu bude nevěrná a řekne vám to. Odpustíte nebo se rozvedete? Víte to?

Zdravím. Bez vzájemné důvěry vztah nebude nikdy dobře fungovat. Píšete, že křivdy se snažíte nevytahovat. Ale táhnete si je v životě s sebou. A tak se jich nezbavíte nikdy. Zamyslete se nad tím, proč se Vám žena bojí říct pravdu, že jede někam s kolegyňkama. Protože Vás zřejmě zná a ví jak byste reagoval. Mít přátele je důležité, nejen partnera. Měl byste se naučit s ženou komunikovat. Pokud nechcete rozvod ani jeden, neuvažovali jste třeba o manželské poradně? Snaha na jedné straně nestačí, řešte krizi společně.

Nu, důvěru jste narušil vy, zjevně v tom pokračujete, takže na zlepšení vztahu musíte také zapracovat hlavně vy, nehledat chyby u manželky. A přestat ji šmírovat, co dělá. Zřejmě jí lezete do věcí, podezíráte ji kvůli drobnostem, které ve vaší žárlivé hlavě dávají jediný smysl - nevěru. A je logické, že se to ženě nelíbí a je jí zrovna lépe v práci. Doma jí čeká podezírání, zatímco u kolegyň pochopení. Máte dítě, jistě plno práce, společný majetek, máte se rádi (asi), to už stojí za trochu duševní námahy s obnovením vztahu do bodu "důvěra". Takže opakuji, vy si uvědomte, že nemáte důvod ji podezírat, kmitá, aby všechno stihla a chce relaxovat bez toho, aby musela okolo vás našlapovat po špičkách a čekat nějaké výpady. Až si srovnáte ve své hlavě, že máte věrnou ženu, kterou milujete, ostatní půjde samo. A jak to zařídit? Nu, to tedy nevím. Zkuste se chovat jako před svatbou, žádné výčitky, drobné pozornosti (nemyslím jen dárky, o ty nejde, spíš pobídnutí večer u kávy, aby vyprávěla, jak se měla, nápady na to, jak si užít volný čas, pomoc doma, pochvala, jak jí to sluší - a pokud vyletí, že jí to sluší kvůli sobě, ne milencům, tak omluva, že tak jste to nemyslel). A už žádné koukání, v jakém stavu má kabelku a co jí kdo a v kolik hodin napsal do mobilu. Nemáte nejmenší důvod ji podezírat a je to i urážlivé, nejsme v osmnáctém století, abyste ji hlídal. Je to vaše rovnoprávná partnerka, nikoliv otrokyně.