Nedávno jsem vyslechl v tramvaji část rozhovoru mezi dvěma holkama cca pětadvacetiletýma, bavily se o počtu partnerů a četnosti styků. Docela mě jejich čísla dostala a udělal jsem si svou statistiku. Myslím, že je docela tristní.
Pro uvedení do situace -je mi šestatřicet.Momentálně už skoro dva roky bez holky. Nejsem žádný zoufalec,ale ani lev salonů. Mám několik kamarádek,jsem i docela společenský a se smyslem pro humor,mám spoustu zájmů. Nějak se prostě poslední dobou nepotkávám s těma správnýma holkama,je to i věkovou kategorií,pro holky okolo pětadvaceti jsem stařec,holka přes třicet většinou dospěje k tomu,že sedí v kanceláři na správném místě a že už by chtěla děti -a myslí si,že se rozhlédne a kolem ní se okamžitě bude klanět a prát o ní pět fešáků s vlastním barákem a dvěma autama.Ale ne všechny jsou takové,pravdou ovšem je,že jsem po několika vztazích (a investic do společného bydlení) a problémech v podnikání(dlužníci bez možnosti vymožení dluhu,..) víceméně neperspektivní,s jedním malým a polovybaveným bytem (spím na zemi na matraci), s patnáct let starým dosluhujícím autem a s dluhem u sestry.To sem asi nepatří,ale dokreslí to snad následující situaci..
Holek celkem deset. Z toho tři delší vztahy, jeden tříletý,dva dvouleté.Pak několik cca ročních a několik několikatýdenních nebo několikaměsíčních.Nejzajímavější je ale počet styků,je to divné to počítat a psát,ale víc než 210 jich nebylo.To mě docela dostalo,přijde mi to hrozně málo. Se všema těma holkama.Samosebou jsem si nedělal čárky,ale s přesností +-10procent to sedí,dá se to dost přesně odhadnout.Nebylo v tom žádné vědomé odpírání,spíš přizpůsobení situaci,začal jsem až ve dvaceti a s tou první(tříletý vztah) to žádné velké orgie nebyly,navíc jsme se vídali hlavně o víkendech.Možná situaci trochu dokreslí i dva výroky,které v posteli kdysi u dalších vztahů zazněly a utkvěly mi v hlavě. Jeden byl "mysli trochu i na sebe" a druhý, s jinou partnerkou "co by sis teď přál?" Ten druhý byl po asi půl roce soužití - i sexuálního - a byl v situaci, kdy si se mnou dole trochu hrála. Nevím přesně, co jsem odpověděl, je to navíc v tu chvíli dost podivná otázka(kdybych si přál třeba borůvkový koláč a ona ho pro mě neměla upečený nebo by ho neuměla upéct,tak ho stejně nedostanu),ale výsledkem bylo,že k tomu,co by si přál asi každý chlap a přímo se to nabízí,tak k tomu tenkrát a ani jindy nedošlo.Ještě bych dodal dvě věci.Nejhezčí sex byl večer po rozchodu s tou, co se ptala na to přání. A co se týká masturbace,tak jsem určitě co se týká statistik v průměru.
Prosím o nějaké reakce,mám z toho takové všelijaké pocity,jako když vystoupíte z vlaku a dlouho žádný další nestaví.A ty,co jezdí okolo jsou mnohem hezčí než ty,kterýma jsem jel já.
3x
Myslím si , že jste zoufalec ( to je reakce na vaši úvahu, že jste, ne na to CO píšete ). JInak byste to prostě neřešil. Víte kolik vyslechnu cizích rozhovorů, a kdybych každý měl převádět na sebe a počítat statistiky, už bych tu asi nebyl. Takže co byste chtěl slyšet, že být dva roky bez sexu ve 36 letech je fajn? Ano pokud chcete umřít jako starý mladenec. Nebo si myslíte, že je FAJN, se usouložit k smrti? Tak FAJN. Ale jaký byste chtěl názor? Vždyt jste ještě nevyšel z puberty, když soulož je pro vás nějaký údaj, který vám statisticky má určovat váš život nebo náhled na něj. Takže můj pohled : pro mě je normální mít 5-10 partnerek ( ne kvůli statistice, ale protože to na poprvé ten vztah nevyjde ) a pro mou ženu je normální mít 2 partnery. A víte proč? protože ten poslední pro nás byl ten pravý a po 20 letech známosti to pořád stojí za to. Takže pokud někdo považuje za normální mít ve 30 letech 80 partnerů, tak je to asi pro něj FAJN / i když už promiskujitní /. Vy koukám stavíte partnerský vztah na sexu, ale nezapomente, že sex se bude časem vytrácet, a to z obou stran. Na čem pak budete stavět základy partnerství? Pro uvahu : statisticky je každý druhý pár rozvedený, každý třetí má nevěru, každý čtvrtý pohlavní nemoci ... myslíte, že je FAJN žít podle statistiky? A to že masturbujete statisticky v průměru, je taky zábavná informace 
. Já myslel, že to děláte kvůli nutkání, ne proto, že to statisticky dělá každý. Já rozhodně nebudu ženě ( podle statistik ) nadávat sprostě, bít děti, být 2x nevěrný, pít 4 piva denně a souložit podle nějakých tabulek.
Opravdu FANJ je POUZE žít tak, aby se to líbilo vám! To ej podle mě normální.
p.s. že jste dva roky bez ženy, vám připadá opravdu FAJN?
1x
Vzpomněl jsem si na jeden starší, ale stále aktuální vtip:
Přijde děda k doktorovi a stěžuje si, že už to není co bývalo, že on je rád když se zmůže na jednu akci za měsíc, a že jeho kamarádi v hospodě se každý den chlubí novým zážitkem. A doktor mu na to odpoví: tak se chlubte také!
Občas ne vše, co je řečeno, je také pravda...
1x
Tak ono to, co zaslechnu, bych nebral vážně, řečise mluví a vcoda teče. A se skutečnou soukromou statistikou se lidé svěří, povětšinou, maximálně důvěrně svému cvokaři či sexuologovi, někteří poctivci možná při průzkumu, pokud jsou ochotni se mu podrobit. íbí se mi to, co napsal hop, je to sice vtip, ale zároveň hluboká pravda.
A tak přidám taky jeden, možná ne tak hluboký, ale mně se taky líbí:
-Co máš radši, soulož nebo Vánoce?
Vánoce, ty jsou častějš.
!
0x
V 17 letech jsem poznala manžela a jsem s ním 30 let, nemám pocit, že bych narušila statistiku co se týče množství partnerů. Sex jistě není ta nejdůležitější věc ve vztahu dvou lidí.Bydlíme v obecním bytě, máme chalupu, felicii combi, jednu dceru, zetě a vnučku. Podotýkám, že manžel má kladný vztah k ženám a nemá svatozář, přesto je rodina na prvním místě a to se cení.
0x
Počkej, Luboši a ty bereš kvalitu vztahu podle četnosti styku? Víš, ono je to tak, že u krátkého vztahu je sex častěji, ale časem, cca po dvou letech-jak u koho, četnost upadá. Po pár letech už sex není na prvním místě a nikdo to neřeší. Nemluvím jenom podle sebe, ale i podle toho, co slyším od kamarádek. Třeba já, bych místo ďábelsky prožité noci spíš přemýšlela, jakou koupíme postel, místo matrace na zemi, jak se umoří dluh, jak se ušetří na jiné auto, než tvoje staré klekne na dobro. A měřit kvalitu života podle počtu styků? To snad ne, nemůžeš to měřit podle holek v autobuse, ty se možná předháněly jedna před druhou 
Taky tvůj pohled na ženy je zajímavý. Víš, mám kamarádku, které je 24 a vdala se za kluka, kterému je 39 a jako stařec jí teda nepřipadá. Ani nám. Ona je na svůj věk hodně dospělá a on je duší pořád kluk. Neperspektivní jsi ne podle majetku, ale podle toho, jak se chováš. Pokud si sedíš doma, na své matraci a nechceš to nijak změnit, pokud potřebuješ aby tě někdo postrkoval kupředu, tak tak můžeš vypadat, to je fakt. Ale může být i muž, který má nevybavenou garsonku, jezdí na starém kole, ale je zajímavý, aktivní, dá se s ním podebatit o všem možném, prostě prima člověk a pak to,že nic nemá v majetku, nikdo řešit nebude, protože bohatství se může ukrývat úplně někde jinde. Právě v tom člověku.
A s tím vlakem? Ono občas je potřeba do toho vlaku naskočit.
0x
Ha tragéde, navštivte psychologa nebo psychiatra a k tomu vlaku pokud máte poblíž koleje - metrovej řetěz a za krk se připoutat k jedné a od zámku zahodit klíč, nevybírat dvoukolejnou trať - vlak jako na potvoru mastí po druhé...chtělo by to manuální práci o té je známo, že hojí duševní boly a vyhání z hlavy idiotské nápady...jen tolik...
Omlouvám se za zmatečnost,asi se v tom utopilo to hlavní,samosebou nejde o četnost a počty styků,jen si myslím,že to také o něčem
vypovídá.Ty holky v tramvaji mě k těmto úvahám jen přivedly,ale určitě nesoupeřím s nimi v počtech,to ani náhodou,vztahy jsou to hlavně o kvalitě
a intenzitě,docela by mě mrzelo,kdybyste si o mě něco tak povrchního mysleli.Takže znovu a jasněji-dva roky bez pořádného vztahu,jen
nějaké pokusy o vztah,většinou z internetu.Dojem z holek podobný jako jsem psal.A dost z nich se staví do jiného světla,mají třeba
v profilu pět let staré fotky a pak na schůzku přijde stotřicetikilová holka s mindrákem nebo ještě častěji stotřicetikilová
asertivní mistryně světa,která se svou postavou nemá vůbec žádný problém,ale do profilu si aktuální fotku nedá. To o sexu a dalších
věcech bylo pro dokreslení situace a to číslo mě dost překvapilo,proto o tom píšu,kdybych jich měl tisíce (a je jedno,jestli s jednou nebo
padesáti partnerkama)jako 95procent populace,tak o tom nepíšu. Ale asi jsem fakt zoufalec a dobře mi tak, jak někdo z vás psal.
Ono něco jiného je,když se potkají dva v mladém věku a postupně si projdou problémy s bydlením,penězi a tak.To jsem zažil a je to moc
hezké a pevné pouto,ale v mém věku už se mnou nikdo tuhle cestu nepůjde.
Myslím, že vím, co jste nám chtěl říct. Mám pocit, že svět se zvrtl do něčeho podivného. Já jsem nikdy v životě neměla problém, že bych třeba neměla s kým chodit nebo byla nějak nuceně sama. Prostě jsem mezi cca 16 - 21 lety chodila s pár klukama, ten poslední se mi zdál úúúžasný a protože jsem otěhotněla, jaksi samozřejmě jsme se vzali. Pak se to kapánek poondilo a bylo z toho "bezprostředním důvodem k sňatku bylo těhotenství odpůrkyně". Dnes se tomu dávno směju, tenkrát mě to urazilo, vždyť jsme se měli rádi! Rozvedli jsme se a zůstala jsem s tříletým šprčkem sama, ale neřešila jsem to, měla jsem chlapů plné zuby. A pak jsme se potkali s mým nynějším mužem. I když jsem zpočátku neměla o vztah zájem, nedal se odbýt a byl tak vytrvalý, že jsem nakonec povolila. A jsme spolu přes 25 let a i když to nebylo vždycky ideální, všechno jsme vydýchali a zase jsme se pevně vzali za ruce (i když někdy jenom proto, aby ten druhý třeba nezabil děti a podobně).
Dnes se mi zdá, že mladí lidi se bojí odpovědnosti. Když si mě druhý manžel bral, měl necelých 25 let a já jsem měla téměř 5leté dítě. Dodnes ho obdivuji za to rozhodnutí. Je možné, že nevěděl, do čeho jde, ale vyrovnal se s tím velmi čestně. Dovedete si představit, že byste na sebe v 25 letech vzal takový závazek? Ale za to je odměna: stabilní vztah, absolutní spoleh jeden na druhého, naprostá důvěra, bezvýhradná podpora.
Můj starší syn bude mít 30 let. Žije sám nebo s krátkodobými známostmi - asi jako Vy. Nejsem tak sentimentální, abych ho uháněla o vnouče, stačí ten báječný pes, kterého si pořídil. Ale z jeho životního stylu (nevaž se, odvaž se - který idiot to vymyslel, zničil tím celou generaci) cítím odpor k přijetí zodpovědnosti za někoho jiného. Dnes už by se i rád vázal, ale je na tom stejně jako Vy. Děvče, které chce zahnízdit, uvidí obrovského psa a víckrát nepřijde - do té domácnosti se dítě nevejde, a někdy ani ta slečna se nevejde mezi psa, kamarády, počítač, šipky, basket... No jaký si to udělá, takový to bude mít.
inzinýrka : někde ve vedlejší diskuzi jsem vám poklepal na hlavičku, ale tady máte naprostou pravdu. A s tím "nevaž se, odvaž se.." jste mě dostala uplně. Je to přesně jak píšete .. posílam bodíka ..
Nevím co máte proti ženám nad 130 kg. jste proti nim zaujatý? 
S mindrákem a asertivní mistryně může taky přijít holka hubená. Jen chci dodat, že nikdy pozdě není. Láska kvete v každém věku.
.To jsem zažil a je to moc
hezké a pevné pouto,ale v mém věku už se mnou nikdo tuhle cestu nepůjde. Prosím tě co to povídáš? Já jsem se s manžou seznámila taky přes net. Já jsem měla pár věcí, bydlela jsem na ubytovně, ale byla jsem soběstačná, to ano. Vyřešenou minulost. On to samé, měl dceru ve vl. péči a byt, to bylo to co měl navíc. No v bytě moc věcí neměl, po rozvodu se znovu nezařizoval, takže od výměny dvouplotýnkového vařiče, až po koupi lednice, pračky, koberce i nádobí jsme začínali od začátku. A mýlíš se tím mladým věkem. Oběma nám bylo přes třicet.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.