Vím, že nejsou dokonalé vztahy a vždy je potřeba některé věci prostě přijmout jak jsou a být k sobě tolerantní. Je ale několik věcí, které mě v našem vztahu znejisťují tak, že si občas říkám jak to bude do budoucna, dokážu se s tím srovnat, nebo nás to postupem času odcizí?
Jde především o to, že partner moc nekomunikuje, nemá potřebu diskutovat o věcech, povídat si jen tak o zajímavých tématech a obohacovat se navzájem. Naše hovory jsou tedy obvykle buď jen takové plácání nesmyslů a vtipů, nebo utilitární rozebírání "co v práci, co rodiče...". Velmi mi schází hlubší rozhovor a tím pádem i nějaký pocit duševního souznění, toho, že si s druhým opravdu rozumíte (protože o práci si můžete popovídat s každým sousedem).
Tenhle komunikační problém se pak ještě projevuje v tom, že partner se poměrně často naštve, urazí, vezme si osobně něco co bylo myšleno úplně jinak a místo toho, aby nastalou situaci chtěl vyřešit a vyjasnit, tak prostě přestane komunikovat a jen odsekává. Často pak vůbec netuším co se stalo a tak jsem z toho pak sama zoufalá nebo naštvaná. Taky mám z téhle jeho reakce vlastně pořád strach a mám pocit, že se často kontroluji co přesně a jak říkám aby to nenastalo, což je dost nepříjemné.
No a poslední věc je sex... Myslím, že tam se taky odráží trochu ten komunikační problém. Když jsem partnera poznala, byl panic a tak mu prostě chybí zkušenosti (já před ním měla jeden dlouhodobý vztah). Ze začátku to prostě bylo hezké samo o sobě, ale poslední dobou mě už s ním sex moc nebaví. Mám totiž pocit, že partner se moc nesnaží v tomhle směru zlepšovat prostě nějak začal a tak to dělá. Když jsem se mu (citlivě a spíš jako experiment) snažila ukázat co by se mi líbilo, aby dělal a zároveň zjišťovala co se líbí jemu, no když mu to nešlo napotřetí tak prostě řekl, že je to moc složité, a že to dělat nebude. Taky se vždy urazí a uzavře, ale takhle se to prostě nedá nikam posunout. Je pravda, že třeba pár dní potom, když to už nebylo tak citlivé, přišel a říkal že to teda zkusíme znovu, ale zase jsem tam viděla to jeho očekávání, že se to prostě podaří hned, což samozřejmě nepodařilo, takže to vzdal.
Nevím co budu dělat dál, vlastně si pořád, čas od času říkám, že tomu nechám volný průběh a uvidíme jak nám to bude klapat. Ale je to furt to samé... nevím jestli to víc drhne nebo klape. Je mi jasné, že nikdo není dokonalý a že přítel má spoustu dobrých vlastností, díky kterým ho mám ráda, ale tahle věc mi připadá jako dost zásadní problém
Jaký je váš pohled a zkušenost? Díky!
10x
Pokud partner není ochotný komunikovat o důležitých věcech a řešit společně problémy, není to dobré. A pokud nejste ve vztahu spokojená po intimní stránce, též to není dobré. Pokud partner nemá snahu ve vztahu cokoli zlepšovat a snažit se, budete se muset smířit s tím, že je to tak jak to je mezi vámi, nebo se rozejít a najít si vhodnější partnery. Těžko se Vám bude žít s partnerem který Vám na důležité věci odpovídá mlčením nebo na různé situace reaguje naštváním. Řekněte mu co Vám vadí a pokud se komunikace a sex mezi vámi nezlepší, pak se v takovém vztahu netrapte.
6x
Měli jsem něco podobného v rodině, taky milý, vtipný, do očí hleděl...no a po narození dítěte se dotyčná starala kromě dítěte i o neschopného muže. Pak si začala uvědomovat, co dříve neviděla nebo nechtěla vidět. Jděte pryč, později byste toho fakt litovala a byla z toho smutná.
5x
Podle mě jde ve vztahu víc než o cokoli jiného právě o to citové souznění mezi lidmi. O chápání co a jak druhý cítí /ať už v sexu, kině, nebo když je problém/ a toto vám zrovna ve vztahu chybí. Myslím si, že vám to bude chybět čím dál víc až dojde k odcizení. Nechci vás rozdělit, je to jen můj názor. Držím palce.
3x
Gratuluju. Přesně takhle "... partner se poměrně často naštve, urazí, vezme si osobně něco co bylo myšleno úplně jinak a místo toho, aby nastalou situaci chtěl vyřešit a vyjasnit, tak prostě přestane komunikovat ..." jednají ženy. Tak aspoň jedna z vás poznává, jaké to je. Teď je ovšem otázka, jak je to ve skutečnosti.
Každopádně když si nemáte, co říct, a nevyhovuje ti v tom, co (zatím) považuješ za důležité, tak spolu dál neztrácejte čas, protože to zbývající (hodný, milující, pečující) evidentně považuješ za málo důležitou samozřejmost.
A jako co to je zbývající hodný milující pečující? Ono když ženská celý den něco musí řešit a pak dostane od chlapa kytku a zase musí něco vymýšlet, to fakt není opora v muži. Ono je něco jiného, když si panovačná nána nabrnkne blbce a baví ji vše zařizovat atd. a večer má ňoumu přetékající láskou a vyhovuje jí to a druhá věc je, když normální ženská chce mít chlapa, který jí pomůže v běžném životě a nefňuká u toho jak malý klouček.
3x
Trochu nechápu, na co se to ptáte. Po roce vztahu máte ještě létat v oblacích, milovat se třikrát denně a pak si do rána povídat. K čemu partner, na kterém vidíte zásadní nedostatky už nyní? Jak s ním pak budete chtít čelit problémům života?
2x
Jen je dobré mít na paměti to, že s výměnou partnera můžete šlápnout i vedle, tj. za menší "zlo" budete mít větší, změna vždy nemusí znamenat "k lepšímu". Jelikož na tomto světě není nic dokonalé tím méně vztahy, doporučuji , nebrat vztah jako "alfa omega" života (tedy tak vážně) tím značně klesnou nároky z vaší strany a pak je šance větší osobní spokojenosti ve všech směrech. Problémem je, že dnes jsou lidé hodně "nároční", žel většinou na druhé na sebe nikoliv, celospolečensky si lidé zažili brát se navzájem jako "zboží" které když "nefunguje" jak má tak se jednoduše vrátí nebo reklamuje. Výsledky jsou známé, v porovnání s několika desítkami let zpět se mnohem méně lidí bere, více se rozchází a rozvádí, většina vztahů a rodin jsou dnes různě pestré "slepence" různých polovičatých předchozích vztahů a rodin, velké množství samoživitelek a tak dále... Ve výsledku ale na tom nezáleží, to podstatné co "příroda" sleduje u každého druhu je potomstvo a to je u lidí zajištěno nadmíru, neboť na to není třeba aby spolu dva vydrželi třicet čtyřicet let nebo celý život jako tomu bývalo v minulosti, byť pochopitelně ne vždy...
Na tomto světě jak už jsem psal není nikdy nic naprosto "dokonalé", je zákonité a vztahy z toho nevyjímaje, že se zde vše vyvíjí po sinusoidě tzn. radost pocit štěstí střídá starost a bolest. Chceme-li aby něco bylo "stabilní" a "úspěšné" pak je nezbytné vyvinout k tomu úsilí (nemyslím tlaky na partnera, spíše jako usilovat srovnat se sám se sebou s okolím atd. umět přijmout to co je a nezbytně i umět "trpět" což je asi to nejdůležitější, to co dnes chybí a co dnes lidé už neumí, ale jen tím se člověk může propracovat hloub a dál, tím že dnes tento element často chybí (element umět občas obětovat sebe a občas i trpět ) se stávají lidé v porovnání s předchozími generacemi daleko "plytčími, povrchními, plochými, nestálými, nepevnými , kolísavými "rozvratnými" a ve výsledku "dětinskými" chybí pak zdravý odstup zdravý náhled zdravý selský rozum viz. např. současní politici u nás i jinde jejich "přihlouplá" řešení krizových situací žel ještě v dobré víře atd.) jsou lidé zkrátka nezřídka "nezralí" ( i ve vysokém věku) z čehož pak často plynou osobní "nesnáze".
2x
každý chce co nemá... mě přitelkyně opustila proto že sem prý furt něco "řešil" (mluvil s ní) A ona nic "řešit" nechce ... i přesto že naše milovaní bylo pro ni velice vašnivým a nepoznanýn kouzlem
1x
Uvařte dobrou večeři a dejte chladit láhev. Po večeři poproste patner, aby 5 minut mlčel a nepřerušoval vás.Jistě to zvládne, v mlčení má praxi.
Sdělte mu, že vašemu vztahu dáváte poslední šanci a že uděláte vše proto, aby vztah se nerozpadl, že jej máte ráda. A teď v klidku mu sdělte, to co jste napsala nám, nebo mu dejte přečíst toto vládno. Na závěr se zeptejte, co je schopný udělat on pro udržení vztahu .Nemusí vám odpovídat hned, dejte mu na odpověď třeba 3 dny. Někomu to trvá déle než si to v hlavě srovná. Asi vůbec netuší co vás trápí.
Podle jeho vyjádření se zachovejte dál.
1x
Jsem si naprosto jistý, že kdyby sem psal ten dotyčný, na kterého si zde paní "stěžuje" tak bychom situaci zase viděli i z té DRUHÉ STRANY. To bohužel nemáme možnost a tím pádem ani nemáme možnost dobře OBJEKTIVNĚ "poradit"
Ale když už píšu, tak "poradím" Pokud chybí nějaké hluboké úvahy, tak si zjistěte, co přítele zajímá-jaký směr, třeba "historie" nebo "technika" a můžete společně hluboce přemýšlet. I technika zasahuje do života lidí, není to jen "technika"
Co se týká sexu, tak se snažte zjistit, co jemu se líbí, pak si můžete vyhovět navzájem.
Je to takový dost všechno jednostranný, stále jen JÁ BYCH CHTĚLA TO, TAMTO, ONO I TÁMHLETO , TO I TO A ON JE TAKOVEJ A ONAKEJ A VŠELIJAKEJ.
TROŠKU SEBEREFLEXE
K vaší poznámce o rozhovorech, nejde mi ani tak o hluboké úvahy, nebo nějaké konkrétní téma, jen prostě o možnost rozhovoru a vzájemného obohacení(nebo někdy klidně i jeho monologu). I když bych tedy ráda čas od času nějaké zamyšlení nad něčím, tak by mi vlastně přišlo super i kdyby mi třeba povídal o něčem co ho zajímá, co ho zaujalo, čemu rozumí, nad čím přemýšlí, co by si přál... klidně ať je to třeba o klikové hřídeli, jen ať to je něco co může rozšířit obzory nebo o čem se dá diskutovat..
K vaší řadě k tématu sex, jak jsem psala i v příspěvku, snažím se zjišťovat co se mu líbí, zkoušet nové věci, ale on to vůči mě nedělá a když mu sama řeknu co by se mi líbilo nebo mu chci říct že se mi něco nelíbí (opět, všechno se snažím velmi citlivě a ohleduplně, vím, že je tohle choulostivá věc) tak se většinou urazí a maximálně to párkrát zkusí a když to nejde hned tak nic.
1x
spíš vidím něco takového, ale hodně z opačné strany-týpkové si stěžují na své přítelkyně, co všechno dělají špatně a jak jim ublížili, co by měly a co by neměly a co oni pro ty své přítelkyně všechno udělali. Někdo z toho může mít pocit, jak jsou oni skvělí a mají tu "smůlu" že natrefili na takové slepice. Ale jelikož jsem měl možnost je poznat delší dobu v práci (mimochodem v práci se opravdu dobře pozná, kdo jaký je, jakou má odpovědnost, spolehlivost, dodržení slibu...),tak jsem již dávno před mnoha lety pochopil, že takovými lacinými "žvásty" mě někdo neopije. Oni sami byli neschopní, nejen v práci, natož aby se o sebe týpkové postarali, dokonce života si budou stěžovat a házet svoje životní "sračky " na druhé a nadávat na politiky, na stát, na policii(která nás chrání před kriminálníky) a tak dále.
Co se týká toho, že bych se v tom viděl,tak tě vyvádím z omylu, hodně lidí mě tu za něco "napadlo", třeba kolega s nickem @break i slovem "pablb" nebo že vím jen trošku a dělám, že vím všechno-ze sekce "auto-moto" Vůbec jsem na něj nenadával, neurážel, naopak si ho vážím pro jeho odborné znalosti, které si vydřel. A rád mu dám za dobré odpovědi bod.
Tazatelce jsem i věcně poradil. Ať se nejdřív dá do "pořádku" každý sám sebe, pak může hovořit o ostatních...
ani tebe nebudu napadat, není za co, myslím, že se v tou zmínkou o mě mýlíš
Takže asi tak nějak. Už jsem toho napsal dost. Tečka.
1x
Už jenom sem napsat a pročítat různé názory a nápady ostatních lidiček pomůže Nitham utřídit si myšlenky a posunout své rozhodnutí k nějakému závěru.
Pro dlouhodobý vztah a založení rodiny ale nemají být pochybnosti a nespokojenost. Tam je potřeba spolunáležení, souznění a obdivu partnera, aspoň trocha. No, je jiná doba...
Jakého je znamení partner?
No a nic se nezměnilo.
Jednoho dne vám dojdou síly kontrolovat se v tom co mu říct můžete. Myslím, že už jsem vám tenkrát psala, že jsem měla něco podobného. Síly mi došly po 5 letech a já si dodnes říkám, že jsem to měla utnout hned, když mi toto chování začalo vadit. Pamatuju si, že to bylo poprvé po 3 měsících vztahu kdy se kvůli nějaké blbině urazil. Lepší to rozhodně nebude.
0x
Pokud vás na partnerovi štve už nyní něco, kdy jste spolu rok, což bývá nejhezčí období vztahu, tak je jasné, že tu asi něco hodně neklape. Lepší to nebude. Můžete si říkat, že je partner vlastně fajn, ale určité věci vás na něm vadí a vadit budou. A zejména po čase, až opadnou ty růžové brýle. I když ... možná že už začínají pomalu opadávat. Mně to přijde, že jste psychicky vyzrálejší než váš partner. On si asi vedle vás přijde trošku méněcenný, když měl zatím jen jednu partnerku. A někoho prostě nebaví řeči s hlubokými myšlenkami, protože na to duševně nemá. A mít strach z toho, co řeknu, aby se partner náhodou neurazil, je dost hrozné a omezující. Pravděpodobně sama cítíte, že to není ono a si potřebujete povzbuzení, že rozchod bude nejlepší řešení. Může a nemusí. Taky můžete příště narazit na partnera, který bude ještě horší, sice komunikativní a v sexu na jedničku, ale bude vám zahýbat, kudy bude chodit. To si nevyberete. Těžko radit, no.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.