dobrý den,mam takový problem,jsem žarlivej a níčím tak sebe tak pomalu i svojí přitelkyni
...ještě to není tak hrozný zatím to v sobě držím a dusím to v sobě,ale potřebuji poradit co s tím mam dělat...nechci žárlit pokazil bych si to...ja prostě nemam důvěru a nevm jak jí získat...i když nic asi neprovedla...tak nevěřím a jsem hrozně podezřívaví...ona měla 11 let vztah a rozešla se s ním,protože on se jí vůbec nevěnoval...a já se straštně moc snažím,myslím si že jsem i proní dobrej ale je tu ten háček a moje chyba,žárlivost a nedůvěrnost( nechci si to s tím pokazit...žárlim když se podíva na chlapy a nebo když se s nějakým směje,a žárlím i na kolegy,nevím co mam dělat...mam jí hrozně rád a chci proní udělat vše ale potřebuji mít trošku jistotu a ne byý pořád v nejistotě,nechci se trápit a říkat si co zrovna ted může dělat nebo tak...je o 7 let starší než ja a mam i proto strach,snažím se opravdu nežárlit ale pořád mě to přemáhá ( chci nad tím zvítězit,myslíte že mi někdo poradíte a že by s tím něco šlo dělat?
1x
Zkuste si vzít do ruky hrst písku a pevně ji sevřete. - Písek vám proteče mezi prsty. Když držíte pěst volně, tak tam zůstane. Stejné je to s lidmi. Nikoho nemůžete vlastnit a spolehnout se na něčí věrnost už vůbec ne. Je potřeba se naučit žít tak, aby se člověk nevázal jen na tu jednu jedinou bytost a nemiloval ji svazující láskou, kde se nedá dýchat.
Žárlivost je taky nejlepším krokem k tomu, abyste tuto bytost ztratil, protože žárlivecké scény nevydrží nikdo. Žárlivost taky není nijak ukojitelná. Pokud jí popustíte uzdu, neexistuje důkaz, který by vás přesvědčil, i kdybyste milovanou bytost držel doma za zatlučenými okny a v okovech. Žárlivec žárlí dál a dělá peklo ze života sobě i jí.
Zkuste si rozmyslet až do konce to, co vás děsí. Patrně to, že ona vám bude nevěrná s jiným. I kdyby se to potrvdilo. Co byste dělal? K čemu by vám ta informace byla? Dokázal byste ji opustit? Patrně asi ne, když jste na ni tak závislý, že? Tak nepátrejte po něčem, o co nestojíte a už vůbec si to nepředstavujte, protože největší peklo je ve vlastní hlavě.
Tak po tom nepátrejte, snažte se žít i svým vlastním životem, aby se veškeré dění a myšlenky netočily kolem ní. Zapracujte na svém sebevědomí a dělejte to, co vám ho zvedne. Smiřte se s tím, že žádná láska doživotní záruky neposkytuje a žijte. Dopřejte jí prostor pro touhu po vás. Když se kolem ní budete neustále motat, zahodíte veškeré koníčky a budete jen přemýšlet, jak jí odezírat ze rtů přání ještě dřív, než ho vysloví, tak se jí znudíte. Nelze toužit po něčem, co mám denně, i ve chvílích, kdy o to nestojím.
Mějte svůj volný čas, naplňte sám sebe i něčím jiným a věřím, že ten problém odejde sám. Pokud se přistihnete při žárlení, zkuste si sám sebe dobírat a dělat z toho srandu, protože žárlivec směšný je.
Pokud nebudete schopen to zvládnout sám, nezbývá, než zamířit na léčení k psychologovi.
1x
S tím se těžko bojuje. Já jsem dřív byl taky celkem žárlivec, (patrně ale v menší míře, než vy) i když jsem vůbec neměl důvod. Je to o sebědůvěře. Mně pomohly 2 věci. 1) Řekl jsem si, že když budu žárlit, tak tím stejně ničeho nedosáhnu. Pokud bude chtít, tak mně podvede, ať budu žárlit jak chci a žárlením ji spíše od sebe odpudím. 2) Nevím, kolik máte za sebou partnerek, ale já čím víc jsem měl vztahů a "kamarádek", tím jsem získával větší sebědůvěru. Teď mám přítelkyni už poměrně dlouho, jsem naprosto spokojený, je to nejlepší ženská, jakou jsem měl a přitom nežárlím. Taky na druhou stranu nevěnujte všechen svůj čas jenom jí, běžte ven se známýmá, ať nemáte čas přemýšlet nad blbostma.
0x
Dobrý den Jaroslave. Cituji: Žárlivost je jako rakovina. Postupně, ale důkladně vám rozloží a zničí váš partnerský vztah. Tam, kde byla láska a zalíbení, se usídlí strach a výčitky. Pokud ve vztahu trpíte žárlivostí, nesnažte se vyléčit pouze její následky. Snažte se nejprve najít, proč vlastně žárlíte. Pokud naleznete její kořen, můžete jej vytrhnout a jednou provždy se žárlivostí skončit...
Toto a mnoho dalšího se dočtete zde:
0x
Žárlivost je nedůvěra nikoliv v partnera, nýbrž v sebe sama a podceňování obou. Nejde ne/důvěru partnerce, nýbrž o to, že nevěříte sám sobě.
Proberte si, proč sám sebe i svou partnerku podceňujete. Vážně si myslíte, že nemá zdravý úsudek, že si Vás vybrala jenom "z nouze", a že se stále poohlíží po někom "kvalitnějším"?
Budete-li jí toto dávat najevo, nakonec to tak dopadne: Vaše partnerka si časem najde partnera, který jí na rozdíl od Vás nebude otravovat život svou věčnou žárlivostí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.