Mužu změnit moji povahu?

Naučit se to dá tak, že si to budete trénovat v praxi. V různých situacích a s různými lidmi. A za každé ne se pak odměňte (řekněte si - dokázala jsem to, ono to jde). Budete mít sama ze sebe lepší pocit a to sebevědomí se časem zvedne. Nenechte sebou manipulovat a pokud se Vám něco nelíbí, nebojte se to říkat nahlas a nedělejte nic co sama nechcete. Psycholog Vám může pomoci, ale trénovat v praxi budete muset sama. Je to na delší čas, ale zvládnete to, když sama budete chtít. Možná by Vám mohlo pomoci i přečtení nějakých knih zaměřených na tyto problémy.

Psycholog ti může poradit co s tím, ale povaha je vrozená.

Ano, je to tak. Ale nezapomeň na to zásadní: psycholog, psychiatr či psychoterapeut Ti pomohou analyzovat vzorové situace, do kterých se dostáváš a dají Ti doporučení a rady. Hodně také pomůže vybrat si dobrou literaturu (jak odbornou i tzv. krásnou). Ale to rozhodnutí, jakou si vybrat radu, zda ji uposlechnout či nikoli, je jen a jen na Tobě, žádný rádce neponese odpovědnost za Tvé rozhodnutí ! Jsou jsou i takoví, kteří dovedou působením hypnozy či sugesce něco změnit - ale pozor na to, abyses pak nestala závislou na té osobě, aby s Tebou nakonec nemanipuloval. To nikdy nedopusť, či raději zavčas uteč. Spíš tedy naslouchej radám nebo cvičením, v klidu si jej probírej a vybírej z nich sama "podle nejlepšího svědomí a vědomí". Nespěchej, pokud sama máš chuť a vůli něco změnit, určitě se Ti to podaří. Máš před sebou celý krásný život.

Děda

Zdravím

Řešit se to dá pěstováním sebereflexe, zpytováním svých činů a pěstováním silné vůle, zároveň je nutné učit se na druhých "nelpět"...

Anebo to nechte tak, sice to bude trvat léta ale jednou ke zlomu dojde to mi věřte, také jsem byl takový, ale až s vámi začnou ostatní "vyčůránci" vyloženě "orat", trpělivost vám dojde velmi rychle, najednou se přistihnete jak někoho "zpražíte" a už se to začne pomalu lámat...

Ptroblém bude kapičku jinde, než si myslíš. Když si někdo stěžuje, ty ihned začneš řešit a navrhovat způsob nápravy. A lidi tě veszmou za slovo. A už v tom lítáš. Lidé nechtějí řešení, nechtějí ani pomoc, protože to mají tak, jak si to udělají. Kdyby to tak nechtěli, změnili byto. Lidé chtějí vyslechnout, politovat a nejlépe, když posluchač vydává "chápavé" zvuky. Fakt, opravdu, skutečně, ach jo atd. Kdyýž se druhý den zase sejdeš s takovým člověkem, bude si stěžovat na stejnou věc, stejnými slovy. Takže si myslím, stačí být neutrální a ne zrovna za chytrou, která ihned řeší.

Neumíte říkat ne? "Ne"ovšem neznamená "Neotravuj, nezajímáš mě, nemám tě rád". Je to výraz sebeúcty a zdravého sebevědomí. Žijeme ve zbytečných obavách, že když někomu řekneme ne, zraníme ho, on nás odmítne a budeme se cítit osamělí. Ale nejsme přece osamělí, když jsme sami sebou.

Zdroj: odkaz