Mňága a Žďorp - Zloději života, význam textu?

Maminka mu řekla všechno o světě a o životě jaký je zlý a jak ho před ním ochrání, visel jí na rtech
V malém bytě u nádraží, sektorový nábytek, pár flanelových košil, ve skříni falešný tatínkovo parte
Do školy chodili jen spolu, vodila ho za ruku až do osmé třídy, těch pár kroků přes dva bloky, to bylo smíchu
Ale já se fakt nesmál, ani potichu
Pečlivě mu vybírala kamarády, většinou byli zlí a většinou víckrát nepřišli
Ale já uměl lhát a tak jsem strávil neskutečné supr hodiny u gramofonu, v jeho pokoji, na jeho židli
Hudba tiše hrála, já byl zachráněn a spasen a on se už tehdy začal připravovat ke skoku
Za prosklenýma zamčenýma dveřma byla vidět její temná postava a bylo slyšet šourání jejích kroků
Zloději života
zloději života
zloději života
zloději života
Pak jsme se nějak ztratili a já ho spatřil po dvaceti letech, jak se vleče zlitý městem, raději jsem přešel na druhou stranu
A často na něj myslím, když se v noci budím, když nemůžu spát, když se převaluju ze strany na stranu, časně k ránu
Na pohřeb jsem mu nešel, žádnej neměl jenom maminka se sama vyhřívala v obřadní síni a zřízenec se divil - v 6 ráno, jen vy a nikdo jiný?

Tak to znám..Ne sice z vlastní zkušenosti, ale znám. Jeden náš podřízený, 40ti letý muž, vypadá o hodně mladší. Účes, oblečení má ještě ze 70 tých let. Když pozdraví, tak potichoučku, uctivě, poodejde podvědomě o krůček pozadu, ačkoli se snaží dívat do očí, hlavu má skloněnou. Když mu neřekneme, co má dělat, bude zoufale stát. V opačném případě splní všechno do puntíku, bez řečí a bez přemýšlení, že by to šlo udělat jinak. Žije s maminkou, která se o něj stará, ženu nemůže mít. Má maminku, všechny ženy jsou podle ní špatné a žádná se o něj nepostará jako maminka. On má Oidipovský komplex, jeho máma má opičí lásku.

Já jsem je neznala, název ano, ale nějak jsem nevnímala texty, když zpívali někde v rádiu. Díky moc za tip, protože teď koukám na ostatní texty a tenhle mě fakt dostal. Moc dobře vím, o čem je.

Maličká velryba dlouho u dna žila, na hladinu zapomněla.
Že sedět u dna, to jí sedí, pořád si jen namlouvala - když seděla po tmě u dna.
A chladný proud jí hladil boky celý dlouhý promrzlý roky - ani o tom nevěděla.
A když se nocí mihl kousek světla, tak se toho sama lekla.
Na severním mořem jižní hvězda svítí!
Moje milá, vem mě s sebou, musíme už jíti!
Se nadechnout, se nadechnout, se nadechnout!
A po hladině jen tak, jen tak, jen tak...jen tak plout!
Jedině jedině na mořský hladině, říkal jí krab poustevník.
Jedině jedině na mořský hladině a všechno ostatní je pouze cesta k ní.
Maličká velryba dlouho u dna žila, na hladinu zapomněla,
maličká velryba dlouho u dna žila a pak se rozvzpomněla!
Na severním mořem jižní hvězda svítí!
Moje milá, vem mě s sebou, musíme už jíti!
Se nadechnout, se nadechnout, se nadechnout!
A po hladině jen tak, jen tak, jen tak...jen tak plout!

No mě to spíše přijde jako píseň o otci co rodinu opustil (soudím i podle falešného parté otce)...

Ahoj Michale, písničky této skupiny znám už docela dlouho, jeden jejich vyznavač mi v mé "domovské" hospůdce pár let jako pingl točil pivo, a také přitom točil tenkrát ještě jejich nahrávky z kazeťáku. Zaujala mě jejich hudba, mají specifický způsob muziky, jejich písničku bych pravděpodobně poznal i kdyych ji neznal, a asi i bez zpěvu. Nad texty jsem se, bohužel nikdy moc nezamýšlel, vlastně moc jejich textů neznám, fakt bych jejich písničku poznal spíš podle prvních pár taktů tý jejich nezaměnitelný muziky, než podle názvu nebo textu. Pokud ode mne chceš slyšet mé subjektivní ohodnocení, pak dávám 8 bodů z deseti možných, přece jen to není moje "krevní skupina". Desítku by dostal málokdo, snad jen Pan Karel Kryl in memoriam, nebo Jarek Nohavica, ze zahraničních asi třeba Freddie Mercury...