Nechci být jako máma/táta?

Už jen to, že jste si toho všiml, že se chování ke druhým dědí v rodině po celé generace, je úspěchem, který se většině lidí nepodaří. No a teď je jen na vás, abyste si při různých situacích uvědomil, že je budete řešit jinak, než vaši rodiče. Ale je to běh na dlouhou trať, já su stará baba a doposud to nemám pořádně vychytané.

Dobrý den. Mnoho rodičů je špatných a vůbec si to neuvědomují. Nejste žádná výjimka. Prvořadým úkolem rodičů je aby děti přežily a tak je nevědomky očkují tím jak se sami chovají - důvod je jasný: neoddiskutovatelně přežili také. O kvalitě života či vztahů příroda nepřemýšlela - nejsou z jejího hlediska důležité.Takřka všichni rodiče se snaží aby nedělali stejné chyby jako jejich rodiče, nicméně stejně v tom často pokračují a praktikují stejné nepěknosti i na svých dětech ať si to uvědomují nebo ne. Jediná možnost je se na ty nezdravé vztahové aspekty silně soustředit pokud se objeví a postupně je jeden za druhým odbourávat. Je to práce náročná, zdlouhavá (neboť se jedná o přebudovávání podvědomí - což je vždy to nejtěžší) ale ne nemožná. Je-li Vám ale více než cca 40 let je jakákoliv snaha zbytečná - po tomto věku se již zažité vzorce chování až do smrti upevňují a "převýchova" vlastní hlavy je takřka nemožná.

Každého nějak poznamenají postoje matky, když je od narození pod jejím vlivem, zejména v těch prvních důležitých letech. Jste na dobré cestě, pokud sám registrujete to štafetové automatické generační předávání. Pak můžete vědomě jednat jinak. Ne vždy se to daří, když nemáme základ. Vśimla jsem si, že výchova se zpravidla předává buď tradičně stejná, nebo právě z nespokojenosti dítěte diametrálně odlišná. Často to nebývá ten zlatý střed, ale přežene se to zase až příliš. Kde byla vojna, je následně přehnaná demokracie. Kde byla velmi otevřená komunita spojených rodin, nastoupí uzavření proti všem vlivům. Jste poučen, jednejte vědomě v rámci svých představ a bacha na extrémy. A taky počítejte s tím, že temperament /dráždivost nervové soustavy/ se dědí a nelze ho lámat přes kolena. Pak je tu plno vlivů prostředí, co udělají svoje. Prostě je na místě tolerance vůči odchylkám od vašich představ. Lidská společnost nejsou hybridy rajčat, právě ta pestrost tu komunitu dělá zajímavou. Byla by nuda mít samé vzorné inženýry...Hlavně buďte se svými potomky akční, férový, důsledný... a trapasy je učte brát s humorem.

Z vlastní rodiny vidím, že jsou 2 možnosti chování potomků. Buď se chovají stejně jako otec, děda/ velká přísnost /a model předávají dál - stejně i chování podle vzoru matky - nebo naopak, když je třeba otec alkoholik, syn se alkoholu ani nedotkne, nese si v sobě obraz ožralého otce. Když víte, co vám vadí, hledejte možnosti, jak se stejnému chování vyhnout. Myslím, že bude stačit, když budete hledat možnosti na internetu a milovat svoje děti. Opravdově, děti potřebují určité mantinely a odpuštění. Vy jim máte dát znát, že i vy máte svoje potřeby, svoje nálady, nikdo není neomylný a nechybující. Klidně jim to můžete říct, má mezi vámi panovat důvěra a to oboustranná.