Přítelkyně a vztah

Vadí Vám, že šetří. Dřív nešetřila? Máte ji snad rád z mnoha jiných důvodů, tak byste nějaká negativna mohl přehlížet, ne? Co kdybyste ji dal poukaz ke kadeřníkovi, koupil nějakou kosmetiku? Žijete spolu dlouho a oba sledujete jak Vy, tak ona, kdo se finančně podílí víc a snažíte se, aby to byl ten druhý? Když snad má někdo někoho rád, tak na tohle vůbec nehledí. Dcery a vnočata by měla na prvním místě před Vámi, i kdybyste byl jejich vlastní táta a děda, to je normální.

Dobrý den. To musíte vědět Vy jak se ve vztahu cítíte a co Vás v něm drží. Pokud nemáte nic společného a cítíte se být partnerkou jen využíván jako sponzor, tak to asi smysl nemá. Záleží na Vás zda máte dostatek odvahy a energie, abyste začal žít někde jinde a sám. Čím je člověk starší, tím hůře se začíná od začátku..Ale než se ve vztahu trápit a jen přežívat, je lepší odejít a starat se o sebe sám. Abyste si ten zbytek života ještě užil...

Myslím si, že po 12 letech společného soužití, je v tuto chvíli už zbytečné vracet se k tomu, jak jste Vy dva žili před těmi 12 lety. Docela chápu, že se o tom už bavit nechce, když už jste spolu tolik let. To jste si asi vyříkali, nebo měli vyříkat na začátku vztahu. Ale teď? Ale ona se Vám asi přestala i líbit. To byste nezmiňoval toho kadeřníka a kosmetiku. To co jste zde napsal na mne působí tak, že vztah dospěl ke svému konci. To se stává. Ve vašem věku bych teda moc neváhala a než strvávala ve vztahu, ze kterého už všechno vyprchalo, a já bych byla jenom nespokojená, odešla bych. Nakonec nejste svoji, děti nejsou Vaše. Tak vlastně možná ulevíte i jí. Třeba jí to také už nebaví, akorát nemá odvahu Vám to říct narovinu. Promluvte si spolu, jste dospělí a řekněte jí to. Uvidíte jak bude reagovat. Předpokládám, že nejste na sobě nijak finančně závislí, a že můžete oba existovat jeden bez druhého.

A jinak vám to klape? Já třeba chorobný šetřílky nechápu. Taky si ukládám, ale ne na úkor vlastního pohodlí a žití. Můj ex manžel byl naopak velkej utráceč. Říkala jsem mu, že je jak cigán po tom co dostane dávky. Po výpaltě hýřil a koncem měsíce žil na dluh.

Nevím kolik ji dáváte, ale vychází to půl na půl nebo si myslíte, že přispíváte víc? Ona dává peníze dcerám?

Taky je mi divný, že nic o její minulosti nevíte. Chápu, že se nerad někdo ohlíží, ale normální člověk se hned na začátku vztahu ptá.

Vím, že hodně lidí se snaží udržet vztah a někdy i za cenu, že musí někde slevit. Já jsem typ, že řeknu svůj názor a buď to protějšek akceptuje nebo o tom můžem debatovat. Pokud jsou pro nás oba věci na kterých se můžeme dohodnout a vzájemně je respektovat, tak ve vztahu zůstávám. Já být na vašem místě a tím vás nenavádím, tak odejdu. Aby mi někdo zakazoval v zimě pustit topení a pořádně si vyprat, tak to ne. Mluvili jste o tom spolu vůbec?

Ví ona o tom, že Vás to trápí natolik, že hledáte rady na internetu? Promluvte si v klidu u kafe, proč je to tak, co Vám vadí. A že zvažujete odchod, protože se tam cítíte jak pátý kolo u vozu. Spočítejte příjmy a výdaje a kolik kdo dává. Třeba čeká, že se dovtípíte, že chce přispívat víc. Máte kam jít, kdyby na věc přišlo?

Hodně vztahů hezky začíná, chyby se tolerují, ale po nějakém čase začnou čím dál více vadit. Tak je to možná i u vás. Je jasné, že paní má své děti ráda, ale ani vy by jste neměl cítit, že jste něco míň, vždyť jste partneři. Když cítíte sám, že vztah se zhoršuje, tak to asi nemá cenu. Člověk by měl cítit pohodu, těšit se na partnera, být rád doma. Sám zvažte, jestli by vám tedy bylo lépe samotnému. Možná nějaký měsíc by vám bylo dobře, lehce. Ale také roky přibývají a není dobré být sám. No je to těžké rozhodování. Třeba by jste se ještě s někým seznámil.

Vadí vám, že její děti a jejich rodina je na prvním místě? Neblázněte! A řekněte, ruku na srdce: Co ona z vás má? Dělá vám kuchařku, udržuje vás a prostředí ve kterém žijete, v čistotě. Chodí do práce, nakupuje, vaří, uklízí. A co vy? Je to i váš domov, co děláte vy? Frflete a vybíráte chutě. Odstěhujte se a začněte znovu, jak o tom uvažujete. Paní se uleví. A za svá rozhodnutí ponesete důsledky. Však to chcete, ne?

Každý má rád své děti a vnoučata, je to prostě naše pokračování. Vy své děti a vnoučata nemáte? Pokud ano, jistě to chápete, protože máte ty své taky rád.

Jste spolu už dlouhou dobu, měli jste dost času si na sebe zvyknout. Nebo paní byla jiná a změnila se až v poslední době? Myslím, že je toho na ni dost. Dosud chodí do zaměstnání, práce doma, navařit, uklidit, dcery asi jsou také rády, když jim třeba pohlídá děti. A ona neví, kam dřív. Ale je to pořád lepší, než kdyby už byla taky v důchodu a byli jste stále doma spolu, to byste se asi neustále hádali.

Člověk se nesmí stát otrokem peněz. Dneska třeba leje, venku je 11 stupňů a i když je konec května, zapnuli jsme topení. Přece nenastydneme.

Záleží na Vás, jak se rozhodnete. Se skrblíkem se těžko žije, ačkoliv přehnané rozhazovaní je také nemilé. Chce to prostě zlatou střední cestu. Sedněte si spolu a proberte to. Ono zůstat v 66 letech pak úplně sám, pokud nemáte žásné děti, není také příliš veselé. Jaga.