Život ( šikana)

A to jako budeš kvůli nějakému troubovi celý život v koutě brečet? Co budeš dělat až přijdou opravdové problémy? Otři slzy, zatni zuby a hup do světa. Začni mluvit s nějakou fajn spolužačkou, přidej si jí na instáč nebo facebook, jdi s holkama do cukrárny...krůček po krůčku. Nemusíš vše hned zítra.

Asi z Tebe vyzařuje nejistota, bázlivost. A jakmile působíš ustrašeně a bereš se moc vážně, tak to puberťáky provokuje k tomu, aby si do Tebe rejpli. A když se neumíš bránit, tak přitvrdí. Kdybys byla pohodová, veselá, odpovídala vtipně, mnoha věcem se zasmála s nimi, tak je to nenapadne Tě trápit... Jestli to bylo před třema lety, tak to neřeš. To Ti škodí. Spíš si najdi nějakého koníčka, a tam pak snáze potkáš kamarádku. V nějakém oddíle, kroužku, sboru, klubu... Společný zájem dělá hodně.

Tak když budeš cítit nějaký náznak, že se chce s tebou někdo kamarádit, bude k tobě vstřícný, tak toho se bát nemusíš, takový tě šikanovat nebude. A ty, co tě kdysi šikanovali, měli sami se sebou nějaký problém, takový člověk ani v životě nemůže být šťastný. Jeho povahu, třeba na pracovišti lidi hned prokouknou a zůstane sám jako kůl v plotě.

Pokud si někdo v dětství prožije šikanování, uvnitř ho to poznamená, bohužel, někdy na celý život. Píšeš, že už jsi s tím problémem musela ven. Možná by Ti pomohlo promluvit si s dětským psychologem. Máš v sobě blok a nedůvěru k ostatním. Odborník by Ti to pomohl překonat, mohla by sis o tomto s ním promluvit a nedusit to v sobě. Ale v první řadě si o tom popovídej s rodiči. Nebudeš na to sama. Chvíli to potrvá, než to překonáš.