Dobrý den, procházím v manželství pro mě dost zvláštním obdobím. Je nám oběma 50 let a před nějakou dobou jsem přestal pocitovat od manželky lásku, takže se cítím nemilován a protože jsem citový člověk tak mě to frustruje a mám pocit smutku a zmaru. Snažil jsem se to změnit i jsme o tom spolu mluvili, ale nikam náš rozhovor nevedl. V podstatě jsem se dozvěděl, že já za všechno můžu, ale to rozebírat nechci. Jak jsme psal, tak tím trpím a odráží se to na tom, že když se náhodou stane, že s manželkou mluvím, tak můj ton hlasu není nejmilejší. Nejsem vyloženě protivný, ale je to tam znát. Mám dvě možnosti vzhledem k tomu že jsem v plném i.důchodě. Bud tu nějak zůstat a nebo jít žít na ulici a přespávat v autě, protože máme děti, některé ještě na 1.stupni základky, tak když poplatím alimenty, tak kolik mě může zbýt, tak o něco víc než na obživu a na ubytování můžu zapomenout. Ovšem jen ta představa takto žít mě děsí. Ale to jsem se dost odchýlil od toho, na co se tu chci zeptat. Ptal jsem se kamarádky co dělat, když bych chtěl zůstat a ta mi na to odvětila, že mám zcela potlačit svoje city, že to chvíli potrvá, ale půjde to. Dále mi bylo řečeno, že si mám plnit své povinosti v rodině a slušně se bavit s manželkou a to je vše. Brali by jste to jako dobrou a dostatečnou radu?
8x
Já si myslím, že nějaké vyříkání si, diskuze o tom jak lépe a radostněji, jsou nanic. Jen zraňují. Žijete spolu už dost dlouho, abyste se znali. Co ale pozoruji, že starší pánové si udělali z žen služku. Žena nese tašku a ještě muži podrží dveře, v tramvaji nejprve usadí jeho a teprve pak si sedne. Doma na ni čeká a místo pusy, alespoň na tvář, má řeči, kde byla že chce kafe. Ona udržuje domácnost, jeho v čistotě a on má jen připomínky. Neumí ji vzít na prochácházku, na kávu, na nějakou příjemnost. jen pozvat a nemít pitomé řeči okolo. 
Navíc, mám kolem sebe staré lidi a jsem úplně nešťastná, jak jsou muži negativní, ubrblaní a vedou řeči, jak by to udělali oni lépe. Pro ženu takovýhle mužský je jen utrpením. Přestaň se litovat a snaž se podílet se na chodu domácnosti a buď na ženu milý. Záměrně neříkám, že máš pomáhat, protože proč pomáhat, když to je i tvá práce, tvůj domov a mělo by být tvou snahou, podílet se na všem a nenechávat se obskakovat a litovat. Jsi mužský, tak se pochlap!
Za tykání se omlouvat nebudu, můj věk mě k tomu opravňuje.
Babičko z Ostravy, chci reagovat na to, co jste mi napsala. Na úvod, tykání mi nevadí. Děkuji za odpověd. Napsala jste toho hodně, ale pro mě vlastně nic. Otázka zněla jestli je rada dobrá a dostatečná a odpověd nepřišla. Napsala jste o mě jaký asi můžu být, i když naše poměry neznáte. Muži nedají pusu - ve valné většině jsem to byl já, kdo ji chtěl. Já to byl, kdo ji hladil. Já to byl, kdo jí říkal pojďme na procházku a ona nešla. Jen jednou se mi to podařilo. Kafe nepiju a takové řeči nevedu. Píšete, že mám pomáhat, ale to je obsažené v té radě od kamarádky, že si mám plnit svoje povinosti. Píšete, že se lituju, třeba to tak z vašeho pohledu vypadá, já to tak nevnímám. Psal jsem o frustraci z toho, že od manželky necítím lásku, protože jsem citový člověk. Vám by to nevadilo, kdyby jste od manžela necítila lásku? Prostě by to bylo jen o plnění poviností a dost?
6x
Vzhladom na invalidny dochodok kvoli psychiatrickej diagnoze, by som radil konzulovat vas stav a pocity s lekarom a / alebo psychologom. Mozno tie pocity, ktore mate, suvisia s chorobou.
Ak odidete od rodiny, skoncite ako bezdomovec, takto mate aspon nieco, potom uz nebudete mat vobec nic.
6x
Ano, myslím, že rada nebyla špatná.
Váš odchod od rodiny na mě působí jako útěk.
Zkusili jste nějaké řešení, nic nevychází.
Dlohodobý vztah, nikam se neposunujete, nic nového, prostě ponorka a není se co divit. Právě dochází to, čím nás vláda a globalisti obšťastnili. Dlouhodobým uvězněním doma, náhubky a nedostatek kyslíku pro naše mozky, nedostatečná aktivita vůbec v oblasti sportu, kultury, cestování, stýkání se se vzdálenější rodinou.
Také dlouhá zima se na nás podepisuje.
Nedávejte si to všechno za vinu, v jakém stavu v manželství se nacházíte. Láska, cit prostě zmizí.
Jinak, byla jsem na seznamce a řeknu Vám, že 90 % mužů, kteří mě oslovili, byli ženatí. A nikde to v manželství nefungovalo. Odpírání sexu, nedorozumnění, nefunkčnost vůbec, zřejmě i ta nijaká komunikace, odcizení. Ztratila se radost ze života.
Nejste jediní nešťastní v manželství.
A ta láska? Možná chcete moc. Já jsem lásku nepoznala celý život do 62 let. Celý život jsem žila bez lásky a bez náklonnosti.
A nyní jsem ji zažila na 30 měsíců. A z toho už dožiju zbytek života. Buďte vděčný, co jste poznal, máte z lásky 4 děti, a nyní žijte jak to půjde, co Bůh dopřeje. Nechtějte víc, spokojte se s tím, co jste už dostal. Hledejte v sobě sílu, štěstí a lásku v sobě i k sobě.
Neutíkejte, nevím jakou radu dát, jste ve věku ohroženém různými nemocemi a odchod do automobilového separé nebude pro Vás nic pozitivního. Klesnete na dno, zničíte se.
ID nebývá moc vysoký, nějaké alimenty, nic nezbyde a ze dna se těžko dostává do normálního života, ale na to jste přišel sám.
Jestliže budete chtít něco, co Vám nikdo už nemůže dát, tak bohužel, je to vaše volba, Vy se s tím budete trápit.
Přeji Vám, ať ten klid a smír v sobě najdete nyní skrze Vaše děti a když později budou, tak i vnoučatech.
Ano, vidíte nyní hlavně sebe, ale bojujte hlavně za svoje děti, jim ublížíte nejvíc. Od toho tu jsme, abychom dovedli děti k dospělosti. Rodiče se musí trošku upozadit. Já vím, že to není asi rada, co jste chtěl slyšet, ale podle Vašeho vyjadřování jste inteligentní člověk a tak si myslím, že to zvládnete.
Na internetu jistě najdete plno článků, jak se dostat z citové krize.
4x
Rada kamarádky je dost dobrá. Obrnit se trochu hroší kůží a zůstat doma. Jaké případné výhody vidíte v naznačené možnosti, že odejdete přespávat do auta? Jen to, že se neuvidíte s nemilující manželkou? Není to málo? A co ty děti? K čemu jim bude táta bezdomovec? Nasměrujte své city víc k dětem. Chápu, že láska otcovská je něco jiného než láska manželská spojená s kvalitním sexem, ale je velmi důležitá jak pro vás, tak pro ty děti. Manželka nechce na procházku? Sbalte dětem batůžky a vyrazte s nimi. V uvedeném věku se jim bude výlet líbit. Nepropásněte ten čas, starší děti už rodinné výlety moc nemilují.
A do manželské poradny jděte klidně i sám. V dotazu píšete, že manželka svádí rodinné probémy na Vás. V poradně se o tom jistě rozhovoříte a psycholog i z jednostranného vyprávění pozná, kde může být největší problém.
Také děkuji. Jakou výhodu vidím v přespávání v autě? Že už ji nebudu mít na očích, že už mě nebude trápit touha lásky, když ji vidím. Jestli to není málo? To nevím. Co by měli děti z táty bezdomovce? Tak oba víme co. Víte, trochu mě děsí, co až udělám všechno to co píšete, co se ze mě vnitřně stane. Mně to přijde strašné, žít vedle nemilující osoby a sám se tou nemilující osobou stát, ale to jen vyjadřuji svoje pocity. Možná, že to je tak teď a když se mi podaří to, co mi bylo od vás raděno tak to bude jiné. Další otázka je, co až děti odejdou, co bude s námi. Budeme jako naprosto dvě cizí osoby, které žijí vedle sebe?
3x
Ten invalidní důchod máte na hlavu?
Ona manželka také asi nehýká ze svého života blahem a je toho na ní moc. Dvě malé děti, práce a péče o rodinu dá zabrat i když jsou všichni v rodině zdraví, ona má k tomu na krku vás - sebelítostivého invalidu s postojem ty mne dostatečně nemiluješ, raději tedy sám zhynu jako bezdomovec, než bys dál týrala mé city. Se proberte, v 50 letech po dlouholetém vztahu už nemusíte vlát zamilovaní ruku v ruce rozkvetlou alejí.
Mnohokrát se tady řešil opak. Vydělává chlap, nechlastá, nebije tě, tak co bys víc chtěla? Takže co žena, postará se o děti, o domácnost? Tak co byste víc chtěl?
Jako sebelítostivá chudinka žijící na ulici s plným invalidním důchodem těžko najdete lásku jinde. Věnujte se dětem, věnujte se sobě a svým koníčkům, mějte se rád a radujte se z mála (třeba mě potěší i sněhová přeháňka při vyjížďce na kole, protože to prostě byla sranda, počasí dramatické, žádná nuda) rodinu neopouštějte ale neupínejte se tolik na manželku, rozhlížejte se kolem sebe, zda by nebyla někde vhodná žena pro vás. Však nemusíte hned pálit mosty a rozvádět se, kolikrát krátký milostný mimomanželský románek dokáže okořenit trvalý vztah.
Dobrý den, reaguji na všechny, budu i na vás. Ano, mám ho na psychiatrickou diagnozu. A k tomu ostatnímu, už mě "napadala" babicka z ostravy a já už nemám nějak moc chut na vaše výpady reagovat. Některé rady co jste dala byly dobré. Mohl bych vám to osvětlit, jak to vidím já, protože mě přijde, že jste mě asi špatně pochopil/a a je nakonec přirozené. Nechci vlát v zamilovanosti, jen cítit, že mě ten druhý má rád a ne se dozvědět, že když chceš, tak si to udělej sám. Žít tak, že když jsem v jedné místnosti, ona jde do jiné. Možná vám stačí, když je postaráno o děti a o domácnost, pokud už děti máte odrostlé tak jen o domácnost, ale mě to zatím nestačí. Jo a tu sebelítostnou chudinku jste si mohl/a odpustit.
2x
Myslím, že se přehnaně litujete. Proč hned se nastěhovat do auta? Jak jste vlastně přestal od manželky pociťovat lásku? Nevaří Vám, nepere, odmítá sex? Víte, v lidském životě je několik typů lásek. Láska milenecká, ta je nejhezčí. Následuje láska manželská, láska k dětem, k rodině. Kdysi to byla i láska k Sovětskému svazu. 
Ten oheň milenecké lásky postupně vyprchává, ale mění se v něco jiného. Myslím, že Vaše paní Vás pořád bere jako partnera, jen svou lásku víc přenesla na děti. A Vám zřejmě vadí, že nejste už středem její pozornosti a cítíte se ukřivděně.
Pokud chcete odejít, je to Vaše rozhodnutí. Byt asi nebude nejlevnější, i garsonky jsou teď hodně nákladné. Jsou ale i azylové domy pro muže, nebo ty ubytovny. Proč by Vám to mělo vadit? Když bych se měla rozhodnout mezi ubytovnou a životem pod mostem, nebo v autě na ulici, určitě je lepší řešení aspoň ta ubytovna. Při žití v autě - kde byste se myl, koupal, pral, kam byste chodil na záchod? Myslím, že byste se brzy ocitl na policii. Váš názor na život v autě je naprosto scestný.
A že chcete nějakou kamarádku? Na co? Aby Vám prala, vařila, případně by Vás u sebe ubytovala? Nejlépe zdarma? Kamarádi a přátelé se nehledají jako houby, ti se nabalují časem a společnými zážitky, klidně přátelství vzniká mnoho let. Říct "chci kamarádku", to je stejné, jako když Marfuška řekla: "Chci ženicha!"
Myslím, že byste si měli s manželkou /ještě jednou/ popovídat. Něco sleví ona, něco slevíte Vy, budete pak normální běžná rodina a děti nebudou s rozdělenými rodiči. A nebudou muset od maminky jezdit na prázdniny k Vám "do auta." Svatá prostoto! 
Jaga.
Tak postupně. Myslíte, že se přehnaně lituji a to jste přišla jak? Zkusila jste si vzít moje boty jít v nich? To že vy věci prožíváte a vnímáte jinak, neznamená, že když je prožívám já tak jak je prožívám, tak je to špatně. Prostě jsem citový člověk, vy možná ne, co já vím, já vás neznám a vy neznáte mě, ale děláte soudy.
Dále. Jestli mi vaří, pere, neodmítá sex? Vaří, pere, odmítá sex a nejen sex, ale i objímání a polibek musím dát jen já, jednou za čas mi dá maximálně pusu a to takovým způsobem, že člověk cítí, že spíš z povinosti než kvůli tomu, že by mě měla ráda. Lásku k |Sovětskému svazu jsem nikdy nepocitoval. Ale to jen tak na okraj a na odlehčení.
Kdybych měl popsat vše co v našem manželství bylo, bylo by to na dlouhé psaní a ne, nejsem svatý, k tomu mám tak daleko jak odtud k atlantiku. Jestli jsem udělal chyby. No určitě. Atd. Ale o to tu přeci nejde, řeším co v této situaci a má otázka zněla jasně, jestli mi kamarádka radí dobře, nechtěl jsem rozebirat jestli jsem makový a nebo takový a kromě toho jsem napsal svoje pocity. Jistě, manželka by napsala úplně jiné se kterými bych vůbec nesouhlasil a ona by nesouhlasila s mými, tak jak to bylo u našeho posledního rozhovoru. Chtěl jsem napsat úryvek našeho rozhovoru, ale nakonec jsem ho smazal, já neřeším, kdo je vinen a kdo ne, jen jak ve své situaci s tím jak to cítím a vnímám jak dál. Nic víc a nic min.
Že mi vadí, že nejsem středem pozornosti? Já nejsem vůbec v pozornosti. Jak jsem psal někomu jinému, já jsem v jedné místnosti, ona přejde do jiné. |Prostě se mnou nechce být v jedné místnosti. Jestli se cítím ukřivděně? No příjemné mi to celé není a jak jsem psal, celé mě to frustruje.
Proč by mě měla vadit ubytovna? Protože nejsem psychicky v pořádku a podle toho co jsem četl, tak na ubytovnách to není žádný med. Navíc je otázka kolik by mě vůbec zbylo peněz, když bych poplatil na 4 děti. A já navíc nechci, aby finačně strádaly, pokud by mi vyměřili nějak hodně málo. Azylové domy jsou na omezenou dobu.
To že je život v autě zcestný, to je. Ale pokud bych odešel, tak mě nenapadá kam jinam jít.
Že chci kamarádku? Já to někde psal? Hledal jsem to přes vyhledávání a nic jsem nenašel takže nedokážu reagovat.
Kde bych si pral a chodil na záchod. \\Musel bych do města, kde to nabízí nízkoprahová centra, myslím to praní. Záchod v obchodních centrech. Koupání taky v nízkoprahovém centru.
Píšete že máme oba slevit, ale já upřímně netuším z čeho. Jo a sex typu já ti podržím, tak i kdyby mi to bylo nabídnuto, tak to odmítnu, právě kvůli chybějící lásce při tom aktu. Já tam tu lásku potřebuji cítit, potom mi to něco dá, jinak je to pro mě, jak bych šel někam na privát.
Už jsem našel tu kamarádku o které jste psala. Reagoval jsem na to, že mi bylo raděno, že si třeba najdu časem novou partnerku a já na to reagoval, že to nejde si najít, použil jsem slovo pasé, má to svoje přesné důvody o kterých tu ovšem psát nebudu a ani nejsou důležité. Napsal jsem tak možná kamarádku, myslel jsem na popovídání občasné, ale souhlasím s vámi, že je to asi blbost.
2x
Ano, zamyslel a nesouhlasil, protože to co říkala nebyla pravda, alespon ne v tom kontextu jak to říkala. Tak ona toho moc neřekla a to co řekla, s tím jsem nesouhlasil, protože to podle mě prostě pravda nebyla. Jak jsem již psal, nejsem dokonalý, takže kdyby mi něco vyčetla co by byla pravda a několik takových věcí je, tak bych jí za pravdu dal, s tím bych neměl problém. Jestli byla odpověď vylhaná? Nevím jestli bych to tak nazval, rozhodně nebyla pravdivá. Že jsem něco nechtěl připustit? Tak o tom nic nevím, dovolím si to kategoricky popřít, ale co já vím, třeba se mýlím. Rozhodně jsi toho nejsem vědomí.Že chci slyšet, že chyba je v mé bezcitné zlé ženě? A na to jste pro pána jána přišel jak? To je naprosto mimo. Kdyby jste se mě zeptal, jestli to nemůže být důsledek toho, co se stalo postupně v minulosti, že jsem jí třeba málo pomáhal, tak bych vám odpověděl, že klidně může. |Proč jsem málo pomáhal? Protože jsem toho nebyl ze zdravotních důvodů schopen a můžete si o tom myslet co chcete, to stejně neovlivním. Obskakován nejsem. Že nemám pozornost? No to opravdu nemám, když manželka se mnou netráví čas ani v jedné místnosti.
2x
Zdravím. Dostal jste od kamarádky radu, která dle mně řeší spolužití 2 cizích lidí v 1 bytě. Naopak myslím, že byste radu od @babkazov, neměl zatracovat. 100% souhlasím s tím, že jakékoliv vyříkávání si - je cesta do pekel. Myslím, že "sednout si a do naha svléknout svou dušičku," aby ten 2. konečně na vlastní uši slyšel a pochopil, jak ubohá jsem chudinka, sesypaný žebráček, co klečí na zemi se sepjatýma ručičkama a se slzami v očích žadoní o city, je ta největší hovadina. "Zoufalce" nemiluje žádná žena. Milujeme muže a chlapa, který nás přitahuje, na kterém je co obdivovat, za co si ho vážit. "Babi" vás chtěla navést na to, že nejvíc vám pomůže nepřemýšlet nad sebou a životem svým, ale nad svou ženou a životem jejím. Platí totiž to, že když se žena začne chovat "jinak", chce tím muži říct, že "on" dělá něco špatně, a vyprovokovat ho k nápravě. Když jemu nedochází, ona provokuje víc a víc a chová se hůř a hůř, aby on se konečně zamyslel a vzpamatoval se. Při svatbě si vaše žena brala muže a chlapa. V čem jste se změnil? Pověsil jste se jí na krk? Jste línější? Sobečtější? Ubrblanější? Výrazně tlustší? Náladovější? Hlavně vynechejte, že starší. Zestárli jste oba, respektive stárneme všichni. Hlavně si nikdy neříkejte o sex! Chovejte se tak, aby ona sama ten sex s vámi chtěla. Ale koukejte se vzpamatovat rychle, dokud ještě jde o vztah. Pokud ten čas prošvihnete, pak se budete muset řídit radou kamarádky. Ale teď, jak říká @babkazov: "Jsi mužský, tak se pochlap!" A držím palce. Ida
1x
Kamarádka radí dobře.
Dle mého by to mohlo paradoxně vést i k zlepšení vztahu.
Vypusťte z toho city, fungujte jen co se týče fungování domácnosti a ve vztahu k dětem.
Vím, že to bude těžké, ale když se nad tím zamyslíte, ve finále výsledek bude stejný stav jak je teď, jen nebudete zbytečně vynakládat energii.
Manželka okusí, jak se vy sám cítíte a buď jí to otevře oči a zlepší se to nebo ne a pak se vy alespoň přestanete trápit a najdete si někoho, s kým Vám bude dobře.
Děkuju za radu. Zní to rozumně. Pokusím se, abych nebyl protivnějsí v hlase a budu si představovat, že to není manželka, ale nějaká cizí osoba, ke které se mám chovat slušně, včetně toho tónu hlasu. Nevím jestli to bude fungovat, ale zkusím to. A proč cizí osoba? No k té člověk obyčejně nemá city.
1x
Dobrý den, rada kamarádky je sice dobrá, ale pro ženu. Ženy často drží rodinu už jen kvůli dětem a s partnerem umí žít i bez lásky (jak říkají snášejí to kvůli dětem a jejich zajištění). Máte ještě jednu možnost (chlapskou) - z domácnosti nepůjdete Vy, ale půjde Vaše žena (o dětech se domluvíte nebo to rozhodne soud). Zdravím!
doplněno 25.05.21 09:40:
anony - jasně. Tak to jste, bohužel, v řiti.
1x
Dobrý den. Rada od kamarádky je určitě míněná dobře. Ale dle toho co píšete si myslím, že Vy to nezvládnete. Je spousta lidí kteří jsou spolu, ale žijí jen vedle sebe – z různých důvodů. V mnoha případech se stejně nakonec rozejdou, když potkají vhodný protějšek. Trápit se leta v nefunkčním vztahu je utrpení pro oba a často i pro děti. Pokud Vás manželka přestala mít ráda a nemá o Vás zájem, asi by bylo pro Vás lepší zařídit si život bez ní. Zkusit si hledat bydlení, abyste si mohl brát děti a starat se o ně atd. A časem dát šanci jinému vztahu který Vás bude naplňovat. Myslím si, že když budete v sobě city potlačovat, tím víc nervozní a vzteklejší na ženu budete a bude se to odrážet i na dětech. Člověk potřebuje cítit, že ho má druhý rád a váží si ho, aby ho to motivovalo proč ve vztahu být a pracovat na něm.
Dobrý den kapko naděje, víte že jsem čekal, co napíšete vy? Díky moc za odpověd. Jak jsem již psal, nemám jít kam bydlet, mám inv. důchod a když poplatím na děti alimenty tak kolik mě může zbýt? A o žádné příspěvky žádat nemůžu, protože alimenty je nazajímají, jen řeknou, že máte dostatečný příjem a nikoho nezajímá, že vám z něho nic nezbyde. Upřímně nevím, jakou částku by vyměřil soud, ale taky nechci, aby děti strádaly kvůli finační situaci, takže i kdyby soud dal málo, například 700 na dítě, tak by mi to přišlo hrozně málo a dal bych víc. Na ubytovnu z psychických důvodů jít nemůžu a byt sám pro sebe nevím kolik by stál, ale určitě by to nebylo málo. Takže silně pochybuju, že bych mohl získat místo, kde bych mohl žít. Co se týče dalšího partnera, tak to je pasé a to z více důvodů. Spíš nějakou kamarádku.
0x
Tohle jsem zažil ve 40 letech, ale byl jsem v jiné situaci a mohl jsem se sebrat a jít. A udělal jsem to a nelitoval. Vám zbývá buď vše překousnout a udělat si radost mimo rodinu /těšit se z koníčku, milenky aj./, nebo se pochlapit, sebrat a jít. Ono to vždycky nějak dopadne a nikdy nebude tak zle.
Děkuju. No zatím to mám v hlavě nastavené tak, že bez lásky žít se nedá a když u protějšku tu lásku nevidíte, tak je to jen přežívání. Navíc jak jsem z toho smutný a frustrovaný, tak se to projevuje na mém projevu komunikace, na barvě hlasu a to taky spíš dělá věci ještě horší. Jak jsem psal, nemám kam jít, leda na ulici.
Jo to znám, taky jsem takový. Každý na mě okamžitě pozná náladu. Ale naprostá většina párů /troufám si tvrdit/ ve vašem věku žije bez lásky. Erotické i jiné opojení vyprchalo, každodenní starosti o plnou misku a o děti ubíjí vše krásné, lidi se znají jako své boty, zevšední si...tak to většina lidí má. Svým způsobem se mají rádi, ale nemilují se.
Problém je v tom, že u nás to vyprchalo jen z manželčiny strany, proto to tak těžce nesu. Sex pro mě byl jako jídlo, které člověk potřebuje k přežití. Jde o sex dvou lidí, kdy je tam dotýkání atd, nejde tady vůbec o sexuální vybití, takže masturbace nic neřeší, jde o rovinu psychologickou, byt se to týká sexu. A mám pocit, že v mém případě člověk nepřijde o to že miluje, ale i to že má člověka rád a potom už je to jen cizý člověk .No nevím, jestli je to srozumitelné, snad ano.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.