Nejste přihlášen/a.
Proč se za posledních 30 let zdvojnásobila rychlost růstu kuřat? Máte někdo nějaké tipy? děkuji za ně předem
Kdyby někdo dostal domácí upečené nebo uvařené kuřátko, které normálně běhalo se slepicemi na dvorku, divil by se, že
1. maso nejde od kosti, drží na ni, neodlupuje tak snadno jako u zmražených kuřat krmených kdoví čím
2. maso u kosti není fialové a rozpadající se, kost není na povrchu divná
3. nemá chuť rozpadající se hmoty bez chuti, ale opravdu chutná,
Prostě má jinou chuť, jiné masíčko, ale to už lidé zapoměli, a jíme to, co nám prodají z velkochovů, obvykle . Jediná výhoda je, že už je to vykuchané, čisté, bez peří, je to uvařit nebo upéci a myslet si, jak jíme zdravě.
Ekonomika v chovu asi musí být. Buď nechat co nejlevněji a prakticky bezpracně kuřata a slepice zobat to co mají na dvorku a občas jim přisypat zrní, nebo na to jít ekonomicky a vědecky - viz Betty McDonaldová - Vejce a já.
Nemohu úplně souhlasit. Už jsem nejednou jedla domácího brojlera, kachnu i krocana. Všechno nám to běhá pod okny, protože to tchán chová. Krmené směsí to není, jen když to roste, pak zbytky z hospody. Maso je na pohled krásné, z brojlera kilové prso, ale jíst se to nedá. Ještě tak umlít a do sekané, ale jinak je to tvrdá hmota bez chuti. A že bych chtěla maso péct celý den a propálit plyn za víc, než kdybych si koupila maso v obchodě, to také ne. Možná za to může styl chovu, že tchán chce mít všechno velké, proto všechno zabíjí pozdě, třeba prase až dvouleté. I když panenka z něj byla dobrá, ale ta drůbež fakt chutná není. Asi už jsem zvyklá na křehčená kuřecí prsa. My máme prostě rádi měkké maso, ne si oddělat při jídle žvýkací svaly.
Jestli je to pravda (chybí odkaz), nejspíš za to mohou růstové hormony přidávané do krmiva. Pokud se před porážkou včas přestane dávkovat, nic se neděje, je to neškodné. Ale třeba se pletu, můžete polemizovat.
Hormony a ATB, to jo. A dříve se do krmení přidávala jatečním zvířatům i močovina. To pak tělo zadržuje vodu. Svaly s vyšším obsahem vody jsou těžší. Nevím, jak je to teď. Genové inženýrství pokročilo.
To už jsou nádory, to nejsou kuřata. Co nejrychleji je nadopovat a prodat, je to kšeft.
Teď jsem v Bille spatřila kuřata eko bio z Francie, jedno za stovku, malá jak holubi.
S první větou souhlasím liško, nechutná to moc dobře...
Ovšem kuřata velikosti holuba, budou nejspíš křepelky, ty francouzká kupuji často, je to lahůdka,
myslím že jsou to tzv. jarní kuřátka, nechutná to jak jakási hmota, jsou vážně dobrá. Kupujeme
i jiná francouzká kuřata, větší, barva masa nepřipomíná sádru, jsou tmavě červená, skoro jak kachní maso.
Doba výkrmu ve volném výběhu cca 65 dní. Cena vyšší , ale když se neládujete masem každý den tak to stojí za ten chuťový zážitek a nutričně taky. Komerční kuře už nekupuji víc jak 12 let.
S tou zemí původu si nejsem úplně jistá. Ale cedule kuře tam byla. Takové žlutorůžovější akorát do ruky.
Ano to budou ta malá francouzká kuřátka, mají kolem půl kila. U nás je prodávají v albertu, občas v kaufu.
Máme je rádi, jsou opravdu chutná, upečuje je většinou v jednom pekáči s hromadou různé zeleniny/luštěnin a přílohu dle chuti,
máme toho tak na 5 porcí ze dvou ptáčků
Jde o to, jaká kuřata. Provádí se to šlechtěním, kdy se vybírají kusy, které mají předpoklad k rychlému růstu. U brojlerů je toto velmi důležité, aby efektivně přeměňovala potravu na maso a aby rostli rychle a měli chuť k jídlu. K tomu dostávají granule, kde je vyvážené složení živin a stopových prvků - soja, rybí moučka, ...
A pokud dostaneš na talíř pečený brojler nebo kuře od snáškové slepice, tak ti to první bude pravděpodobně chutnat víc, protože bude křehčí, méně šlachovité a bude víc omasené.
Lidé dost často zapomínají na šlechtění. I z brojlera chovaného na dvorku a krmeného zbytky vyroste nukleární hovado. I paprika doma ve skleníku nestříkaná hnojená jen koňským hnojem vypadá a chutná stejně, jako ty prý umělohmotné v obchodě. Maso masných plemen skotu chutná jinak, než maso mléčného plemene. Tohle nenarostlo proto, že by se to krmilo antibiotiky, ale protože ta zvířata nesou genetickou mutaci.
Ostatně můj čtyřlístek ve skleníku také vznikl náhodně, nestříkala ani nehnojila jsem ho ničím vyjímečným. Jen jsem na začátku nezlikvidovala rostlinu jetele, ona si zmutovala, první rok sem tam hodila čtyřlístek, druhý rok víc, třetí rok desítky čtyřlístků a sem tam i pětilístek a letos na mě vykouknul šestilístek. Tak má své čestné místo a vyhazovat to nebudu. Je to blbost k ničemu, prostě zmutovaný jetel, ale potěší.
Protože dnes se na maso chovají masní hybridi, tedy kříženci vyšlechtění tak, aby co nejrychleji rostli. Neumožní se jim pohyb, aby nedejbože něco nevyběhali a krmí se speciálními směsmi, které údajne nesmí obsahovat hormony, ale jiní zase tvrdí, že bez hormónů by to kuře tak rychle nevyrostlo. Ať je to jak chce, výsledkem je nechutná hmota vzhledově vzdáleně připomínající kuře.
Není nad to si vykrmit kuře sám. Roste taky poměrně rychle (prodávaní brojleři jsou rovněž masní hybridi), ale přecijen jiné krmění a možnost trochy pohybu dělá své.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.