Nejste přihlášen/a.
Mějme dva vlastníky - A a B.
Mějme podílově vlastněnou nemovitost o X bytových jednotkách a společné půdě.
A i B vlastní 1/2 nemovitosti.
B se rozhodl zrekonstruovat na svoje náklady společnou půdu na ateliér. A s tím souhlasil.
7 let později vlastníci A a B chtějí rozdělit dům na jednotky. Při vyrovnávání mezi A a B ale vznikne problém. A chce brát ateliér jako jednotku, B jako půdu. Finanční rozdíl je značný (>1mio). Půda není zkolaudovaná, A a B nechtějí v domě třetí stranu.
Kdo má pravdu? Nebo je pravda někde mezi?
Nebudu se teď zabývat právní stránkou věci, mj tím, že ateliér není zkolaudovaný, tedy je to pořád půda.
Jinak z hlediska logiky je pan A vyčůránek, který do ateliéru nevložil ani korunu, ale nyní by na tom rád profitoval. Pan B do ateliéru vložil jistě nemalou částku peněz a nevidím jediný důvod, aby se o tyto peníze dělil s panem A. Tedy můj názor je ve prospěch pana B, tedy že jde o půdu.
jenže za to, že na půdě někomu umožnim vytvořit něco hodnotnějšího, se PLATÍ (ať už penězma, nebo jinou protihodnotou), takže z tohodle hlediska je vyčůránek pan B... - neboť on by chtěl od pana A obdržet právo něco udělat na jeho části půdy čistě zadarmo... (půda se fakticky stala stavebním pozemkem, a ceny pozemků se taky prudce liší tím, jestli jde o stavební pozemek, nebo nějakej rozumně nevyužitelnej pruh za pankejtem; s naprosto stejnou logikou byste musel předpokládat, že dosavadní majite(é) baráku umožní někomu zřídit si na půdě třeba ten ateliér, a vůbec nic za to od dotyčnýho nebude/ou chtít);
takže pan B by laskavě měl panu A doplatit sumu rovnající se právu na půdě něco si vytvořit (a samozřejmě tohle, co píšu, taky beru hlediska normálního, rozumnýho přístupu, právní stránku neřeším)
P.S. všichni z nás přispěvatelů máme neúplné informace - jde totiž o to, jestli si pan B vytvořil svůj (ne)ateliér na "svojí" polovině půdy, neboli zbylá část půdy teoreticky umožňuje panu A vytvořit si na zbylé půlce stejně hodnotný ateliér (v čemž mu pan B ani nebude nijak bránit, třeba mu to i dopředu nějak závazně potvrdí) - pro tenhle případ opravdu (z normálního slušnýho hlediska) platí, že pan B si do své konkrétně vymezené části baráku zahrne i svůj ateliér, pan A si do své části zahrne zbylou půlku půdy, a nebude od pana B chtít za přestavbu půdy ani kačku;
já ovšem vycházel z varianty, že pan B svou přestavbou více či méně omezil možnosti pana A, co se týče využití jeho části půdy (pokud mu vůbec nějaká část zbyla (a pokud ano, tak jaká (i co do kvality) část)) - v tom případě panu A patří nějaký adekvátní doplatek za umožnění stavby na půdě (o výši nechci spekulovat - to bych musel vědět, co z půdy po přestavbě panu A zbylo, o jakou lokalitu se jedná apod.), cena doplatku by samozřejmě neměla vycházet z toho, že se pokusím vytvořený (ne)ateliér ocenit, a sumu rozdělím na polovinu, cena má vycházet z ceny plochy půdy na které byla umožněná vestavba, přičemž se musí vzít v úvahu nejen jakou část nad polovinu plochy půdy vestavba zabírá, ale i jak znehodnocuje (svou dispozicí) hodnotu zbylé části půdy z hlediska jejího možného využití podobnou přestavbou
(taky možná trochu není jasné, jaké cenové relace se mají brát v úvahu (dnešní, nebo před sedmi lety?), ale podstata je i tady podle mě jasná - určení ceny by primárně mělo vycházet z cenových relací platných v době vyplacení (zaplatit dneska sumu vycházející z cenové hladiny před x lety je v principu blbost - to byste taky mohli chtít za slušnou chatu zaplatit 10 tisíc korun...))
Pokud není zkolaudovaná, není co řešit. Je to stále stejná půda jako pana A. Pan B taky neřeší, jak si pan A vyšperkoval svou bytovou jednotku.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.