Nejste přihlášen/a.
Zdravím, je to již nějakou dobu, co jsem ten dokument na primě zoom viděl, ovšem nevím název, a neviděl jsem ho celý, ale v pdstatě šlo o léčení myslím štítné žlázy nějakým vzorkem z jaderné elektrárny pokud se nepletu. Je to dokument z Ruska.
Děkuji
Václav
Sice to neni primo ten dokument, ale mozna pujde o radioaktivni jod? :: viz
Aplikace radioaktivního jódu u nemocí štítné žlázy se klinicky používá od 50 let minulého století (první aplikace radiojodu byla v roce 1942) a její bezpečnost je ověřena na desítkách tisíc pacientů na celém světě.
Pro určité typy onemocnění je aplikace radioaktivního jódu (131I) šetrnější než jiné způsoby léčby. Jde zejména o případy zvýšené funkce štítné žlázy. O vhodnosti léčby pro konkrétního pacienta vždy rozhoduje internista – endokrinolog. Ten také zajišťuje další sledování pacienta po léčbě radiojodem.
Podání léčebné dávky radioaktivního jódu podléhá podle Atomového zákona striktním pravidlům Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Proto prosím ve vlastním zájmu přečtěte pozorně následující řádky – jejich pochopení a dodržení pokynů je podmínkou pro léčbu. Jejich smyslem pak je, aby léčebný účinek byl optimální a riziko radiačního poškození pacienta i jeho okolí bylo minimální.
Mechanismus účinku
Radioaktivní jód se vychytá v tkáni štítné žlázy, zejména v buňkách, které mají největší metabolickou aktivitu – zářením dojde k eliminaci těchto buněk, snížení činnosti štítné žlázy a zpravidla i k jejímu zmenšení.
Nežádoucí účinky aplikace radiojódu
Jakou reakci můžete očekávat po aplikaci radioaktivního jódu?
Dávky radioaktivního jódu podávané ambulantně jsou malé a proto se nemusíte obávat výraznějších vedlejších účinků. Přechodně může dojít ke zhoršení příznaků zvýšené činnosti štítné žlázy (zrychlený tep, pocení a podobně) – z důvodů vyplavení hormonů z odumírajících buněk. Vzácně se vyskytuje nevolnost, zcela ojediněle zvracení.
Protože citlivost tkáně štítné žlázy na záření je zcela individuální, nelze přesně určit množství radioaktivního jódu k dosažení normální činnosti štítné žlázy, proto se u některých pacientů musí léčba opakovat (přetrvává zvýšená činnost štítné žlázy) a u některých po léčbě je naopak část hormonů štítné žlázy potřeba dodávat v tabletách (snížená činnost štítné žlázy). Substituce hormony štítné žlázy je však dnes již standardizovaná a pacienti ji tolerují velmi dobře, proto u značné části pacientů lze přistupovat k terapii s cílem navození trvalého snížení funkce a tím trvalé následné substituce. endocare.cz/...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.