Nejste přihlášen/a.
Je mi přes 60 let. Žiju sám. Proto jsem začal hledat ženu. Ale je to těžké. Nakonec jsem se seznámil se ženou z nedaleka. Není špatná. Dá se s ní povídat, je pohodová. Ale nijak to nezajiskřilo. Žádná krasavice to není. Já asi taky ne. Sex s ní si ani nedokážu představit. Což je škoda. Doma to nemá nic moc. Vše v původním satvu, staré. Já jsem spíš moderní. Umím s počítačem, mám chytré hodinky, telefon, tablet, elektokolo atd. Ona těm věcem vůbec nerozumí. Moc nevaří. Tak nevím. Mám do toho vztahu jít? Pokud nepůjdu, nemusím už nic jiného najít. Pokud půjdu, může to být časem fajn a nebo taky ne. Šli byste do toho bez lásky? Děkuji za rady.
Nechte to vyšumět. Že to nemá doma nic moc, je prkotina. Že málo vaří, je horší, ale když vaříte Vy, bylo by to řešení. Největší problém vidím ve Vašem sdělení, že se neumí smát. Společné emoce považuji v soužití starších lidí, kteří navazují nový vztah, za mimořádně důležité. Ve věku kolem šedesátky a víc si už nikdo, muž ani žena, nemůže hrát na extratřídu. Už jsou tu nemoci a jiná trápení a omezení. To už vzájemný vztah udrží a příjemně okoření hlavně společně sdílené pocity. Nejen smích, klidně i občasné společné nadávání na něco. Je nutné i vzájemné laskavé dobírání si jeden druhého, vzájemné navozovaní příjemných situací, které prostě k úsměvu a pochvalným slovům od toho druhého povedou. Pokud si najdete paní bez úsměvu, bude Vám připadat bu´d jako bytná, nebo jako podnájemnice. Nikdy jako partnerka.
Otočím to. Partnera sice nehledám, ale i kdyby ten nějaký imaginární byl všeuměl, maloval pokoje, pokládal koberce, spravoval střechu a natíral plot, kdyby se nesmál, nechtěla bych s ním dlouhodobě žít.
V 60 letech nejste určitě žádný krasavec Vy ani ona. To není urážka, já už taky nejsem. Prostě věk se na nás podepisuje, na všech. A´t chceme, nebo ne.
V tomto věku si myslím, že už nejde o žádný bouřlivý a neustálý sex. Spíš je ten partner taková jistota, že pomůže, poradí, vezme za ruku, když druhému není dobře.
Cožpak o to, s moderními věcmi ji můžete seznámit, poradit. Asi nemá dost prostředků, aby si kupovala elektrokolo a další vymoženosti dnešní doby, byť jsou prima. Zřejmě nemá peněz nazbyt.
Horší je, že MOC NEVAŘÍ. To by chlap, který byl sám, ocenil nejvíc. Třeba nevařila proto, že žila sama, nechtělo se jí jen pro sebe něco chystat, radši si namazala chleba. Pokud byste to dali dohromady, třeba by se "rozvařila." Když bude vědět, že vaří pro někoho, komu to chutná. Měl byste její jídla chválit, abyste ji povzbudil.
Myslím si, že ohnivá láska se projevuje v mladším věku. V nás už jen doutná takový klidný ohníček. A tak byste to spolu zvládli. Proč ne?
Přesto, kdybyste o mně prohlásil "žádná krasavice to není", nechtěla bych Vás. I když je to pravda. Ale o některých věcech se taktně mlčí. Vy jistě také nejste Radek Brzobohatý za mlada. Jaga.
Pb, kdybyste četla pečlivěji, pochopila byste snad, že jen souhlasím s tazatelem. On sám totiž píše: Žádná krasavice to není. Já asi taky ne. Takže jen potvrzuji, co říkal on.
Jinak vidím sama na sobě dobře, jak se člověk s léty mění. Nepomohou kila krémů proti vráskám a další kosmetické vymoženosti. Prostě jak zní jedno přísloví: PROTI VĚKU NENÍ LÉKU.
Takže pána velice dobře chápu. V tomto věku není už krása příliš důležitá, spíš povaha, porozumění, tolerance.
A ze starších žen obdivuji herečku paní Blanku Bohdanovou. Takhle vypadat ve vyšším věku se ale poštěstí asi jen málokomu z nás. Musí to mít v genech. Jaga.
Za mě: jděte do toho, zdrhnout můžete vždy. Záleží, jak jste na tom s časem. Třeba máte jiné příležitosti, jak proměňujete svůj čas na jiné hodnoty, to nevíme. Pokud ne, tak alespoň si natrénujete svou adaptabilitu, vyzkoušíte si, jak moc jste už neochoten se měnit atp.
Pokud to nevíte, tak u (ostatních) žen získáte na atraktivitě právě a zejména tím, že se kolem Vás nějaké budou točit. A o to vám asi jde. Jako sám kůl v plotě bez kamarádek jste skoro bez šance najít si extra babu. Tedy pokud byste jen trochu chtěl.
píšu to obecně, konkrétně vy se musíte rozhodnout dle priorit a možností... ale pamatujte si jedno, na smrtelné posteli budete litovat jen toho, co jste NEudělal, nikdo nelituje toho, co udělal!
60 let je mládí.
Ta ženská nemá šmrnc. Ta už všechno vzdala. Porovnám podle sebe.
I já mám doma většinu věcí starších. Základní nábytek. Ale pořád se snažím něco vylepšovat, dokupovat. /mrazák, pohovka, ložní - peřiny, polštáře. Teď uvažuji o repasi starého křesla, ty ceny jsou dost vysoké, ale dám to. Stůl jsem už ošmirglovala a natřela.
Z jedné nevyužívané místnosti plánuji tělocvičnu pro moje spolužačky. Nechám vymalovat, koupím koberec, nechám zavést z přízemí internet, nějaké zrcadlo a bude to.
A když mi má přijet návštěva /kamarádi, případná známost/, tak jeden den nakupuji a gruntuji, druhý den vařím, peču, a v den návštěvy si užíváme bašty, povídání, procházky, tuhle jsem i dva chlapy stříhala.
Baví mě cvičení podle PC /nyní/, zahrádka /pořád jsem v zahradnictví/, letos jsem zasadila meruňku a už pučí, mám z ní radost,, chovatelství...v pondělí jsem si objednala legíny na běhání atd...
Vidíte a to je mi 64. A myslím si, když jsem na seznamce, že nemám co nabídnout. U mě je to ale trošku jinak, já jsem se v 62 letech poprvé zamilovala /nenaplněná láska/ a porád mě ty emoce nabíjejí a posunují. Není na co už čekat, užívejme si život jaký je.
A ten sex, ten tam u té Vaší přítelkyně musí být také. Je to zdravé a obohatí to.
Takže za mě ne. Nebrat. Vy můžete mít mladší a o dost.
Držím palce!
Musí to tam trošku cinknout,
Tak a jeste si tu vytvorit profil, a bude to dokonaly. Jako "senior" tu nyni muze psat kdekdo a jak mam vedet, zda je to chlap nebo zenska!? Pokazde to muze byt nekdo jiny )
Zatím mi ,,seniora,, nikdo nevzal.
Ale podle zde stálých registrovaných uživatelů jsem už dost profláklá, protože prý můj styl psaní (nejenom můj, ale každého) mě vždycky prozradí.
Registrace už byla, neuvažuji o nové.
V tomhle věku už není vzhled až tak podstatný. Hlavně si uvědomte, že ani Vy už nejste dokonalý. Důležité je, jestli si rozumíte, jestli se Vám spolu dobře povídá, zkrátka jestli je Vám spolu dobře. Velmi důležitý je aspoň jeden společný zájem (jakýkoliv - turistika, divadlo, zvířata, sbírání něčeho, četba...). To (ne)vaření je sice chyba, ale dá se to tolerovat. Teď si taky musíte vařit sám.
Jestli ale hledáte lásku jako ve 20, tak na ní klidně zapomeňte (i když ani to není vyloučené). V tom případě se ale nepokoušejte hledat ani nikoho jiného.
Není špatná. Dá se s ní povídat, je pohodová.
V práci taky máme vpoho ženské..ale začít si s nimi soukromně jen kvůli tomu, že není špatná a dá se s ní povídat to mi stačí jen v práci, jako spolupracovnice
Taky jsem sám a taky hledám zhruba v mém věku +-. Mladé jsou sice hezké, ale telátka a já si potřebuju už rozumně povídat a sdílet. Už jsme se přece jen někam věkově posunuly. Ale bohužel v práci zatím žádná taková není..jsou bud zadané nebo moc mladé, nebo moc tlusté. Je tam jedna taková o malinko starší, štíhlá, blbá není, na vaření sere pes..ale ona si pořád potřebuje něco dokazovat a pořád se lísá kolem mlaďochů..to vážně taky ne.
Na seznamce napíšu své zájmy, záliby, že hledám k sobě někoho podobného atak..a ozve se mi většinou pravý opak..tlusté-ale opravdu tlusté ženy, které prý chodí taky turistiku (rozuměj..jde se projít po rovince jednou za čas a dá tak 2km a už to neudýchává), jezdí na kole ráda (ale do obchodu pro rohlíky) a nemá ani soudnost mi nabídnout, že by byla jako batůžek na motorce Dyť ta motorka by ji ani neuvezla.
Tož tak to je a taky raděj zůstávám zatím sám. Ale samotu jakotak miluju, tak mi to nijak nevadí. Takže to je i moje odpoved pro vás.
Když čtu Váš příspěvek, tak se mi vybavily inzeráty po kadeřnictvích u nás ve městě. To bylo řed covidem. Berte to jako tip, když už se rozvolní a budou fungovat služby. U hromádky časopisů, co u kadeřnice bývaj někde na stolečku, bylo pár podlouhlých lístečků a na nich: Hledám kamarádku na kafe i na procházky. Vilém, 72, 776586143. A další jsem pak spatřila na okně ve vestibulu u masáží. To pro inspiraci...
Ondro,
pokud hledáte vztah, tak tam musí být vzájemná přitažlivost. Řídím se tím, že mladí a krásní už jsme byli, takže nejdůležitější je charizma. Podívala bych se na seznamkách typu Štestí, Rande... Já vím, že někteří tady budou oponovat, ale mi se to osvědčilo, je tam spoustu "plevele", ale kdo hledá, tak najde. Podle pravopisu soudím, že budete inteligentní chlap, zájmy také máte, o sebe se postaráte. Takže pečovatelku nepotřebujete, spíš někoho, s kým vám bude fajn. Založila bych si profil, uvedla pravdivé údaje, fotku bych tam nedávala, když máte pocit, že se "nelíbíte". S případnou zájemkyní si chvíli psát a pokud budou vzájemné sympatie, pak ji třeba vytáhnout na kolo. Je to lepší, než jít někam na kávu a pak na sebe trapně koukat. Na kole se dá i mlčet. Mám to z vlastní zkušenosti - seznámili jsme se takto bez fotek a už jsme spolu 10 let. Držím palečky, začíná jaro a pokud člověk hledá a je vztahu otevřený, tak vždycky se nějaká spřízněná dušička najde.
Děkuji, ano už jsem to vzdal. Na Rande i Štěstí zaregistrován jsem, ale je to na nic. Tedy zatím. Asi to nechám osudu než něco zajiskří. Tohle opravdu nestálo za to. Zas takový chudák nejsem abych bral vše. Hezké jaro a děkuji všem.
Hlavne se nevzdavej ) Vetsina lidi to vzda pri 3 neuspechu, ale ti co zazili i 57 neuspech jako ten koktavy obchodnik (tusim ze tocil pak na seznam cz porad: o uspechu s uspesnymi) by mohli vypravet
Protoze jedine neuspech te nekam posune, uspech je velmi spatna skola. Uz jsem tady to video daval nekolikrat na tohle tema
Co je to v 60+ letech "vztah se vším všudy"? I vztah ve 20 obvykle začíná posezením u kafe (či něčeho jiného), společnou procházkou, vzájemným poznáváním... Málokterý vztah začíná hupsnutím do postele na 1. rande a takový vztah obvykle nemá s láskou nic společného. Stejně, jako v těch 20 nemůžete ani v 60 předem vědět, jak se známost vyvine. A srovnávat lásku 20 letého páru s láskou 60 letého páru už nejde vůbec. Zavrhovat někoho podle 1. dojmu je nerozumné.
Jo uz vidim sedmdesatniky, jak se k sobe sestehuji
A povery, ze kdyz prvni noc se s holkou vyspis tak ze to neklapne? To je dobra blbost. To jsou jen kecy.
Moje rodiče se rozvedli v 50+54 let. Majetky oba rozdali dětem ze své strany. Začínali od nuly. Vzali se. A měli ještě sílu něco vybudovat, naplnit nějaký polštář.
Měli něco už za sebou a věděli, že už to mají na furt a musí něco skousnout, ustoupit, když se jim něco nebude líbit.
Ten prstýnek byl zavazující. Už nešlo bourat, odcházet. Jezdili spolu do lázní, na chatu, navštěvovali a seznamovali se s příbuznými. Pořádali zabíjačky. Obě strany dožili spolu s novými partnery, ale pro mě už to nebyla moje rodná rodina.
V 60 a více si to opravdu člověk rozmyslí, sestěhovat se, prodat, nebo rozdat majetky. Kolik let ještě zbývá? Najdu oporu v tom druhém?
Je potřeba si rozumnět, mít stejné plány, podobný styl života, být zdravý a mít podporu od rodin, tedy od svých dětí.
Takže je dobré se poznat, poznat povahu toho druhého, být klidní a vyrovnaní, mít přehled. A ještě stihnout nějaké společné zážitky a mít vzpomínky.
Jenom poznamenám, takoví dva lidé, když se v pozdějším věku náhodou potkají, jsou sami a chtěli to dát dohromady, tak je to skoro zázrak. Protože každý si neseme nějaké negativní vzpomínky, zkušenosti, vlastnosti do toho nového vztahu.
Člověk musí být připraven, jestli se dokáže o toho druhého i postarat, kdyby přišla znenadání nějaká nemoc. A ta může přijít třeba za dva roky i dříve, náhodně.
A my starší víme, jak rychle ten čas utíká.
No, není to jednoduché.
Raději ne, zůstante přáteli, ale nic víc. Něco se mi na případném soužití nezdá, takže ne. Myslím, že i vám táhnou hlavou varovné signály.
Trochu to ještě upřesním.
Za celou dobu jsem ji neviděl se usmát. To mi vadí hodně. Jistě že nejsem krasavec ve svém věku, to netvrdím, ale pro některou ženu třeba ano a zrovna tak se mně může jiná starší paní taky hodně líbit. To nevaření jsem bral spíš jako příklad. Mně to nevadí, já vařím rád a dobře. Spíš je to s ní tak se vším. Nedělá spoustu věcí. Normálně se používá výraz šedá myš. Na druhou stranu mě moc ženský nechtějí. Nejsem škaredý, ale nejsem ten typ co se na něj ženský lepí a mám ještě jiné nedostatky. Tak si právě říkám, jestli není lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše.
Aha, takže tak trochu sobec...
"Na svůj věk jsem hezký, ale jinak nejsem nic moc. Mám řadu nedostatků a ženy mě zrovna nechtějí, ale třeba se časem najde nějaká, které to nebude vadit a která mi bude vyhovovat. Bude při tom pokud možno dokonalá, bude se celý den řehtat, uvaří mi oběd, bude semnou jezdit na kole a hlavně se jí budu líbit".
Nic ve zlém, ale přopomíná mi to 18 letou holku, která čeká na krásného blonďatého prince na bílém koni. No nic, čekejte. Máte přece ještě spoustu času a krásných žen, které se o Vás budou rvát je všude kolem plno.
Přísloví "Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše" bych na tuto vaši životní situaci neaplikovala. S člověkem, který se nikdy ani neusměje to fakt nebude dobré.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.