Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Podvedla jsem a necitim nic

Od: lenkapo2 odpovědí: 23 změna:
Ahojky všem rádcům. Potřebuji se trochu vyzpovídat někomu cizímu. Byla jsem s přítelem 3 roky. Měli jsme krásný vztah, ale poslední dobou už to neklapalo, on mi neprojevoval lásku, nebyl tam ten šmrnc, během měsíce jsme si dávali týdenní pauzy.
Po jedné hádce jsem se sebrala a řekla, že jedu za kamarádkou.
Jela jsem za známým, co o mě párkrát jevil zájem.
Povídali jsme si a byl na mě moc milý, nějak jsem polevila a skončila s ním v posteli. Asi jsem si to i užila, ale pak mě projel pocit špinavosti, toho co jsem udělala. Odjela jsem a týden jsem dělala, že nic.
Nevydržela jsem to a řekla to přítelovi, pohádali jsme se a já si sbalila všechny věci a odjela pryč. Je to dva týdny, žiju u kamarádky. S tím známým to byl úlet. Už jsem se na něj vykašlala.
Přítel se pak opil a omlouval se, všechno mi vysvětlil a vyříkali jsme si to. Odpustil mi a napsal, že by chtěl všechno svoje chování napravit a zkusit to znovu. Já nechci.
Nemůžu říct, že ho nemiluju, i když jsem mu to řekla. Ale nemám teď jakýkoliv cit. Ztratila jsem city jako je láska, emoce, jsem uvnitř mrtvá. Nikdy jsem to nezažila. Chodím sama, chci být sama. Nevím co od života, jsem prázdná, ubližuje mi celý svět a nebavím se ani s přáteli. Všechno mě ničí.
Máme dva pejsky, vídám je, pujčuje mi je na venčení. Chybí mi hodně věcí, vím, že jsem udělala prasárnu, že se to dalo řešit jinak, ale polevila jsem.
Od té doby necítím nic, ani pouto k rodině, k přátelům. Jsem naprosto mrtvá, necítím nic. Snažím se nasát energii z jara, ale to je tak vše.
Před týdnem jsem mu napsala, píšeme si často, vídáme se. Chodíme ven, na výlety, pomáhám mu s domácností, s pejsky.
Chci s ním udržet přátelství, vídat se. On mi řekl, že si to také přeje, ale vím, že je do mě zamilovaný, že mě chce zpět. Občas se políbíme letmo jako přátelé.
Ale vím, že se trápí a ja asi vím, že tam někde je u mě ten pocit toho, že bych to zkusila znovu. Ale jsem vystěhovaná a hlavně necítím nic. K němu, k ničemu, k nikomu. To je ten problém. Já nevím, co chci. Nechci zpět do vztahu, ale vím, že bych to i zkusila, jenže prostě jsem mrtvá.
Nic necítím. Každičký den koukám do zdi, občas si napíšu s přáteli.
Když jsme spolu, je milý, dělá věci, co nikdy nedělal. Vidím, že se snaží nevědomky ukázat, že je jiný. Já ale nemám to stejné chování. Máme si co říct, podniknout. Ale já se k němu chovám jako bez citu, jakoby jsme si byli cizí. Ačkoliv dnes to byl překrásný den s ník, tak nevím co dělat. Vím, že se trápí, já taky, ac to nedám znát.
Bohužel nevím, co se se mnou děje. Co bude, nebude.
Co je mi?
doplněno 31.03.21 12:50: Koupil mi i dárek a omluvil se za své chování. Ale tím, neříkám, že já se neprovinila horším jednáním.

 

 

23 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

8x

Vela chyb :

1. Povedat mu o nevere

2. Pocuvat jeho ospravedlnenia (cize on ma byt ten vinny, kvoli ktoremu ste skocili na vtaka prvemu chlapovi na okoli)

3. Tyrat ho dalej "kamaratstvom"

Vy to nemusite vediet pomenovat, ale byvaly partner je zjavne ten "dobry chlapec" a vas to zacalo nudit. Jasne to dokazuje jeho chovanie po rozchode, ked chyby hlada u seba a nie vo vasom veselom rozkroku.

liska5
31.03.21 19:42

 

hodnocení

5x
avatar dabel
Co by bylo prostě to mezi tebou a jím vyšumělo
Asi by sis na lásku měla najít jinýho kluka a tomudle nedavat planý naděje

 

iz*
hodnocení

4x

Měla jste v sobě najít alespoň tolik slušnosti, abyste ho svou nevěrou nezatěžovala. Ale to ne, proč byste se obtěžovala, že?

Nechte ho být, dopřejte mu klid, aby si mohl najít slušnější partnerku i kamarádku.


doplněno 31.03.21 19:46:

@Liska5 > V 29 letech už by snad nemělo jít o nezralost, spíše to vnímám jako bezohlednost a jak jste perfektně vystihla snahu toho druhého zranit. O upřímnost nejde, "přiznávající se" se jen pokouší ulevit svému svědomí. To se mu samozřejmě nepodaří a navíc raní partnera...

liska5

To je tu už poněkolikáté, že nevěrník to neunese a partnerovi či partnerce se musí svěřit. Jestli je v tom nějaká snaha ho ranit, pomstít se mu, nebo jen dávka sebemrskačství? Mnohý by totiž čekal za tu upřímnost od podvedeného pár facek.

A nebo je za tím jen nezralost...Když nevím, jaký to bude mít dopad, tak mlčím.

 

gordon
hodnocení

3x

Nepohrdas jím trochu, za to, ze si provedla takovou spatnost a on za tebou po tom vsem jeste dolejza, ze nema páteř? Mozna, kdyby mel páteř tak by ses k nemu chtela vratit...jenze on by se zas nechtel vratit k tobe... No..podelalas to...laska stejne netrva vecne

gordon

precti si tohle...neni to ono? - Naučená_bezmocnost

cs.wikipedia.org/...

 

hodnocení

2x
avatar ringo

Pokud není láska výbuch supernovy i po 20 letech, nestojí za moc. Takové vztahy z nutnosti...co z toho? Život je jen jeden. Je škoda každého dne prožitého vedle nepříjemního rádoby partnera. Někde čeká někdo, kdo člověka udělá šťastným a vy mu to budete vracet. To je potom to pravé!

 

liska5
hodnocení

1x

Když člověk neví, kolik Vám je, tak se radí špatně. Vinu nenese žádný, ta vyplývá z nedokonalosti partnerství, či manželství. Nejsme roboti, i když toto je něco, jako únava materiálu. Nevěřím tomu, že někdo jiskří i po 20 letech stejně, jako na začátku. To tu někdo uvedl hodně velkou vzácnost...

My jsme tomu říkali přechozený vztah. Po dvou letech byla zpravidla svatba a rok na to děcko. Pak byly zcela jiné problémy...

Unikalas mu. To ho zákonitě nabudí. On je moc hodnej, tak Tě nevyrazil, snaží se vše pochopit. Nechce Tě ztratit natolik, že se až ponižuje. Tím je ale nepřitažlivej. Teď je na Tobě, jak dlouho ho budeš trápit a udržovat v naději. Nastolit přátelství vůči tomu, kdo chce lásku, by pak bylo nefér od Vás.

Třetí možnost neexistuje. Buď se vrátit a k této kapitole se nevracet, nebo se rozejít se vším všudy.

 

hodnocení

1x
avatar stir
Chybu jste udělala vy sama. Když jste ho povedla, měla jste se s tím smířit vy sama, je to jen váš problém, ne jeho. Přiznání může být polehčující okolnost, pokud druhý partner něco ví, tuší atd a vyčkává, jak se k tomu postavíte nebo nepostavite čelem. To pak může mnohem napovědět, zda zůstávat ve vztahu ve kterém ještě funguje nebo nefunguje důvěra. Ale proč se přiznávat, když druhá strana nic netuší? Vypovídá to o slabosti a neschopnosti se s tím srovnat sám/a a tento problém pak vybafnout na partnera. A čekat, ať se s tím srovná sám...

 

hodnocení

0x

Možná to lze nazvat určitou citovou "otupělostí". Asi by bylo potřebné, dát tomu čas. Třeba to za nějakou dobu budete cítit jinak.

 

lenkapo2
hodnocení

Je to otupělost, ale na druhou stránku, chová se teď ke mě, tak jak se choval celý vztah, galantně, hezky. Já tohle nikdy nedělala. Ano, chtěla jsem si udržet bývalé jako kamarády, ale to bylo psaní jednou za tři týdny, stylem, co nového.
Já už po necelém týdnu nevydržela a napsala. Píšeme si do noci. Nevím, jestli něco tam je. Necítím ani emoce. Plakala jsem první dva dny, teď ze mě nevyjde slza a teď nedokážu nic.

 

lenkapo2
hodnocení

Jenže ta láska tam byla celé 3 roky. Jen poslední měsíc to nebylo ono a já svolila k tomuto řešení. Nikdy jsem nikoho tak nemilovala, jako jeho.

No vidíte...je to čas minulý...

 

hodnocení

0x
avatar kapkanadeje

Zdravím. Nejlépe uděláte, když ho necháte být. Žijte si svůj život, ujasněte si co chcete a nechcete a jeho nechte, ať si žije svůj život bez Vás. Zbytečně trápíte sebe i jeho. když mu opakovaně vstupujete do života. On potřebuje čas smířit se s rozchodem, ne v sobě živit naději, že ho zase jednou budete milovat. Vy máte problém sama se sebou, tak ho řešte a nestahujte s sebou na dno znovu i jeho. Neberte to ve zlém, je to jen můj názor na popsanou situaci. Možná byste potřebovala popovídat si podrobněji s odborníkem - psychologem.

 

senior
hodnocení

0x

Najděte si nějaké články, mnohé vám osvětlí, nasměrují, co a jak. Petr Casanova - FirstClass.

firstclass.cz/...

Je to čerstvé, příště už budete vědět, že když nějaký mimo úlet, tak pohřbít v sobě. Nač svěřovat takové tajemství? Abyste se o něj podělila? Nikdy to nic nevyřeší. Do vztahu vnese rozčilení, zlobu, nepříjemné pocity, žárlivost.

 

lenkapo2
hodnocení

Je nam oboum 29
gordon

ted jeste k tomu to dilema, ze cim jsi starsi tak tim je mensi sance mit deti...takze bud se vratit do tohohle pochybneho vztahu...nebo zvolit moznost, ze potkas nekoho dalsiho a lepsiho...ale jelikoz uz mas 29 tak to bude dost problem...uz jsi za vrcholem ktomu musi pripocist zas nekolik let nez "kdesi cosi"... tezke rozhodovani...proto ta bezmoc ...no.. jeste, ze nejsem zenska..

Ziadny problem, necha sa nabuchat nejakym charizmatickym cudzincom po 2 mesiacoch znamosti. Potom bude vyplakavat, ake svine su muzi alebo v druhom pripade bude vyplakavat, ako streta bud dobrych chlapcov, kde chyba iskra alebo drsnakov, s ktorymi sa neda vydrzat.

gordon

mam takove tuseni ze nastane nasledujici situace:...vznikne dalsi svobodna matka... jelikoz holka uz nema cas hledat prince...necha se zbouchnout prvnim Alfonsem na ktereho narazi...otehotni a Alfons bude prinucen platit alimenty...bud on bude platit nebo stat bude platit...je to jedno..nekdo za to proste zaplati. Decko vyroste...v pripade, ze to bude kluk tak bez dobreho taty co by mu delal dobry vzor tak z nej vyroste dalsi nemehlo... ktereho zase nejaka 29 leta holka podvede, protoze byl moc hodnej a ona chtela lasku jak na horske draze...situace se zas zopakuje. V pripade, ze decko bude holcina tak ta bude extra promiskuitni...uz od nizkeho veku (jsou na to studie)... no ale zase se necha zbouchnout nejakym typkem...jenze typek nebude rodinny typ a holku opusti...vysledek bude zase svobodna matka zavisla na statu. A tak tu mame svobodnou matku na kazdem rohu...přímo epidemii.

 

notb
hodnocení

0x

A řekla jste mu o svých pocitech vyhořelosti a že již nic necítíte? To by měl vědět. Pak by se měl rozhodnout on, jestli chce i nadále o vás usilovat. Asi by mu pomohlo, kdyby se s vámi již nevídal a našel si jinou.

 

ruzena*
hodnocení

0x

Uplně dávám za pravdu lišce, která píše :

My jsme tomu říkali přechozený vztah.

-----------------------------------------------------------------

Ano je to tak, už Vás nebaví být dobrá jen pro postel, patrně byste ráda založila rodinu s budoucností. Tady žádnou budoucnost nevidíte a tak se cítíte vyhořele, jak tu už psali rádci a měli pravdu a nevidíte smysl v tomto životě pokračovat.

Myslím, že i když tvrdíte, že Vás partner miluje, že si uvědomujete, že tomu tak není, že jsou to jen slova, vždyt jaký má důvod k tomu, že by s Vámi nechtěl založit rodinu, aby se Váš vztah posunul dál - jemu je 29, tolik je i Vám, ale na rozdíl od něj Vy už toho času moc nemáte.

Rada, pokud jsem měla pravdu a ráda byste měla jistotu založené rodiny, tak vztah neobnovujte a neztrácejte už čas, jsou jiní, které ještě můžete potkat a řeknou Vám, že by s Vámi chtěli strávit zbytek života a řeknou Vám to na radnici - tak to pak bude ten pravý, co Vás miluje a chce mít s Vámi i děti a starosti i radosti všedních dnů..

Společný život, společnou rodinu, společné děti...rozhodnout se musíte sama, co byste brala více...ale zdá se mi, že byste ráda tu rodinu.

 

lenkapo2
hodnocení

My jsme rodinu planovali, co vim, tak me chtelc pozadat pristi rok o ruku. O rodinu a deti jsem s nim stala a on stal o ne snad jeste vic, jak ja.
Jen nevim, co jsem provedla a uplne jsem vyhorela. Nic necitim a nevim co chci. Ale vnitrne se trapim.

 

 


 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]