Jsme špatní rodiče?

Rozhodně nejste špatní rodiče. Děti, které dostávají od rodičů baráky, auta, luxusní dovolené si pak ničeho neváží. Přijdou ke všemu bez vlastního přičinění, neváží si pak ani práce druhých, rodičů, ničeho a nikoho. Pomáhat je jezké, ale jen do určité míry, pak se z toho stane "medvědí služba".

Vykašlete se na to, co říkala Vaše známá. Takové příjmy, jaké museli známí mít, aby třem dětem ušetřili na dům, bývají často "zaplaceny" časem, který by rodiče jinak mohli věnovat dětem > a čas strávený s dětmi já považuji za mnohem důležitější.

Máte hodné pracovité děti, které se bez problémů uživí. > Co si přát více? Snad jen, aby jim pořád sloužilo zdraví.

Jste zcela normální hodní rodiče.

Netuším, proč by měli rodiče dětem ušetřit na dům.

Rodiče by si měli ušetřit peníze na svůj dům (byt) a děti zase na svůj.

Pokud rodiče něco na dům (byt) dětem přispějí v rámci možností, proč ne, ale nemusí to snad být celá částka i s nábytkem a přistaveným autem na dvoře.

Trochu by se děti měli snažit sami..

Zeptám se já Vás...

Moje děti mně koupily byt v OV, protože já, jako plně invalidní vdova bych si ho dovolit nemohla. Kdysi, když ještě byl webový server - Lidé.cz - tedy normální, ne ty trosky, co z něho pak udělali, tak se tam mluvilo o podobné otázce, jakou máte Vy.

Napsala jsem tam čistou pravdu, jako ji píšu i tady, možná tam někdo chodil a pamatuje si to, protože lhát je pro mě ztráta času a je to nedůstojné, takže výsledek té diskuze tam byl, že jsem asociální matka, která své děti využívá a zneužívá a hodně dalších blbostí.

Nevím, kdo ty lidi vychoval, že smýšleli tak, že rodiče jsou povinni děti zajistit - podle mého tomu tak není. Rodiče jsou povinni dát dětem vzdělání, pokud na to mají peníze a slušně je vychovat.

Bylo to hnusné, co tam ti lidé psali tehdy, takže ne - nejste povinna ničím jiným než výchovou a pokud možno vzděláním.

Moje děcka pracovala při VŠ a neublížilo jim to. Nezvykli si být líní, ani čekat s nataženou rukou. Měli oba nahé pozadí a dnes mají všechno, jen díky sobě a to je to, co jim dejte, vzdělání, aby pak získali dobrou a dobře placenou práci - řešit majetek, opravdu nechápu...to nemáte lepší rodinné vztahy? Třeba takové, že i Vy máte svá přání a potřeby? Ceníte se na garsonku nebo na 3+1?

A jaká chcete být matka? Dobrá matka je ta, co dává majetek? To přece nemůžete myslet vážně...Takže školy, dětičky at se snaží..

Dcerka při studiu měla dvě práce a zvládla to. Protože musela.

Rada...

Nerozmazlujte děti - je to cesta do pekla...

Myslím to dobře, mám zkušenosti v životě, že méně znamená více...děti se naučí myslet i na Vás. Možná bych dopadla špatně, kdybych mohla rozdávat, to nevím, ale asi ano.

A děti si váží všeho, protože si na to musely vydělat.

Špatní rodiče byste byli, kdybyste své děti psychicky či fyzicky týrali, či je jinak omezovali (samozřejmě nemyslím zabavení mobilu při neumytí nádobí). Že jste jim nemohli našetřit z vás špatné rodiče rozhodně nedělá... můj názor

Rozhodně nejste špatní rodiče. Pro děti je důležité hezké dětství a pěkné zážitky. To si v sobě nesou celý život. A musí se umět postarat samy tak, jako jste to zvládli vy. Rodiče mohou dětem pomáhat, ale jen dle svých možností a uvážení. Povinné to není. Kdo ví, jestli se ta vaše známá jen tak nechlubí. Pravda může být někde jinde.

Proč si myslíte, že jste špatní rodiče? Kde se ten pocit provinění ve vás usadil? Nebude to tím, že jste hodně pracovali, aby děti měli a na ně už vám nezbyl čas? Protože rodičovská láska není o majetku, o penězích.

Ne, nejste.

Kdysi jsem ve Španělsku (v rodině špičkové právničky a lékaře - neonatologa) zmínila, že kdyby bylo u nás zpoplatněno studium na VŠ, tak nikdy nestuduju. Paní právnička se na mě skoro až obořila, že v jejich rodině vystudovaly VŠ všechny tři dcery, prostě na to našetřila. Neuměla jsem jim vysvětlit, že moje máma měla dvě práce, jen aby mi mohla měsíčně poslat 3 tisíce (ubytování, jídlo, na zbytek jsem si musela vydělat sama)... prostě někdo ty peníze má a jiný ne. Tečka.

A jestli je rozdíl mezi Vámi a známou ten, že jste investovali do jiných věcí (cestování, vzdělání, sport...), tak myslím, že jste neinvestovali špatně.

Nejste! Jste skvělí rodiče! Protože vaše děti měly dětství plný sportování, výletů a společných aktivit. Na to budou jednou vzpomínat. Ne na to, jak se celý dětství pronudily doma a jednou ročně jeli na výlet do Prahy, protože rodičové škudlili každou korunku, aby se mohli po pár letech pochlubit, že dětičkám postavili dům.
Mě by ani nenapadlo něco takovýho udělat. Uvázat dítě na nějaký místo jenom proto, že mu tam rodiče postavili dům? Co když bude chtít žít někde úplně jinde? Má jenom z vděčnosti zůstat v nějaký díře? Ne. Nejdůležitější v životě je svoboda. Žít, nikoliv přežívat. Synovi je teď 15 let. A barák jsme mu prostě nepostavili, ani to nemáme v úmyslu. Ale dopřáli jsme mu procestovat kus světa, financujeme jeho ne zrovna levný koníček, financujeme jeho ne zrovna levnou soukromou školu. Snažíme se mu dopřát smysluplnou budoucnost. Doufám, že až se za 30 let ohlédne za tím, jaký bylo jeho dětství, bude snad spokojenej. A že bude častěji vzpomínat na to, jak si v jižní Sri-Lance choval krokodýla, jak se bál při nočním letu nad Sýrií, jak navštívil chovnou stanici s mořskýma želvama, jak poobědval v indický domorodý rodině, jak na Kapverdských ostrovech učil malý černoušky evropský hry, jak se svezl v závoďáku, jak si zkusil bungee-houpačku, jak se válel v pouštních dunách, nebo si uprostřed letních prázdnin stavěl sněhuláka na místě, kde sníh nikdy netaje, než na to, že sice dostal barák, ale nezažil nic. Možná se pletu, ale ...