Snacha vs tchyně

Ahoj lidičky.Jistě namítnete,že to ve většině případů nefunguje.Ani bohužel u nás.Já jsem tchyně.To slovo nenávidím,ale je to skutečnost.Má snacha je hodná,pořádná holka. Bydlí s mým synem a dítětem v prvním patře našeho domu. Já jsem si vždycky malovala,že budoucí žena mého syna mi nahradí ten ženský element,který v rodině postrádám.I když bydlíme v jednom domě,téměř tam nechodím.Ona také cestu k nám nenachází.V mé přítomnosti téměř nekomunikuje.Protože to trvá hodně dlouho a já se snažím nevšímat si toho,nemohu se ubránit pocitu,že jí má blízkost vadí.Až jsem se odhodlala a zeptala se,zda jsem jí něco neprovedla.Prý nic.Ale vše pokračuje.Stále se snažím přesvědčit,že to tak není,ale mám chvíle,kdy mne to přepadne a je mi z toho hodně smutno.Bohužel to nemám komu říct.Ale jsem přesvědčená,že cokoliv bych udělala,bude to špatně.Pokud něco potřebuje,ráda jí pomůžu.Ale to je hodně zřídka.Chodím do práce,vracím se večer ,kolikrát se za celý týden ani nepotkáme.A pokud ano,tak veselé ahoj,nebo jak je, to není.Asi s tím nic nenadělám,ale bydlet pod jednou střechou v této atmosféře je strašně těžké.Aspoň pro mne.Kdyby měli kde bydlet,určitě by to byloi lepší. Nemáte s tím někdo zkušenost nebo radu,nebo si to namlouvám?Já fakt nevím co s tím.