Nejste přihlášen/a.
Moc vás všechny zdravím,
omlouvám se, bude to trochu delší.
Stalo se někomu z vás, že blízký příbuzný nerespektoval vaše (nazvěme to) soukromí? Moje mamka absolutně nerespektuje, že jsem dospělá a nechci, aby můj život byl "věc veřejná" a chci svoje soukromí.
Že nechci, aby prakticky o všem věděla moje teta, její sestra. Uvedu příklad - není mi dobře, ale nic hroznýho, často mám podrážděný žaludek ze stresu, tak si holt dám jenom rohlíky a čaj. A do pár hodin telefonát tetě, samozřejmě zmíní, že mi je zle. Přitom proč jí to říká, vždyť je to absolutně nedůležitý. Přijde mi, že teta ví pomalu o každém mém nádechu, co jsem měla ke snídani, jak dlouho jsem byla venku, že jsem si nedala nic k večeři.
Mluví s tetou i o věcech, o kterých jsme ji se sourozenci vyloženě prosili, že nechceme, aby o tom věděl někdo další, ani v rámci rodiny. A stejně to tetě řekne.
Když odcházím ven, zásadně se na notebooku odhlašuju z Facebooku i e-mailu, prostě nevěřím, že by mi to neprolezla. Už několikrát se mi stalo, že když jsem seděla u stolního počítače a procházela kolem mě a viděla, že jsem přihlášená na Facebooku, tak se ptala na fotky, co byly vidět na facebookové zdi. I když tvrdila, že se před ní odhlašovat nemusím, že jí nezajímá, co na Facebooku mám. Jednou si u mě na mobilu prohlížela fotky z rodinného výletu a viděla jsem, že se prstem po displeji pohybuje jinak, tak jsem k ní přišla. Otevřela si můj Messenger, prý ty fotky chtěla poslat sestřenici. Tak jsem jí to radši poslala sama.
Na poličce mám věci související s mým koníčkem, prach si tam zvládám utírat sama, nepotřebuju a nechci, aby mi na té poličce mamka uklízela. Nikdy mě v tom koníčku nepodporovala. A nedávno za mnou přišla, v ruce jednu z placek (myšleno takovou tou připínací), co mám na poličce a ptala se, co je na té placce za obrázek. Přitom už jí několik let prosím, aby tu poličku ignorovala a nehrabala se tam.
Když mám online výuku, je celou dobu v pokoji se mnou. Když se zeptám, jestli se mám s notebookem a sešitem přesunout jinam, že chci klid, řekne že ne, že půjde uklízet a za chvíli odejde. A dál sedí u počítače, já s notebookem na posteli a ruší mě klikání, nebo zvonění telefonu.
Když se osprchuju a požádám jí, aby z pokoje na tu minutku, než se převlíknu do pyžama, odešla, tak řekne, že nevidí důvod. Takže se musím převlíkat v koupelně, protože nemám ani tu minutu soukromí.
Stalo se někdy někomu z vás s něčím podobným? Studuju, teď jsem vzhledem k situaci doma. Vím, že minimálně to prohrabávání věcí se vyřeší ve chvíli, kdy půjdu z domova úplně pryč, ale minimálně ta neochota respektovat to, že nechci, aby všechno věděla teta, podle mě prostě nemá řešení. A nemůžu s ní přece celý život nemluvit.
Děkuju za vaše reakce
P.S. Prosím, to, že řeším, že mi otevřela Messenger nezesměšňujte. Osobně vnímám sociální sítě a e-mail jako dopisy – a cizí dopisy se otvírat nemají.
Tak si představ, Boženko, že tý mý holce zase není dobře, zas měla jenom rohlíky a čaj - ona říká, že je to podrážděný žaludek ze stresu, ale já se bojím, aby to nebylo něco horšího.
A ani nevím, co ji zajímá, s kým se kamarádí... nic mi ta holka neřekne, pořád jen abych její záležitosti ignorovala, když se zeptám třeba na fotky na FB nebo nějakou věc, kterou neznám, je nevrlá. Přitom jsou to věci, které jsou normálně na očích, třeba poštu bych jí neotevřela nikdy.
Už mě i vykazuje z pokoje, když se oblíká - jako bych se tý její holý prdelky, kterou si teď tak chrání, málo nautírala. A taky ji ruší i cvakání klávesnice a zazvonění telefonu - jako by mi drnčel nepřetržitě. Jenže když půjdu třeba luxovat, může ji to taky rušit, to ta kláesnice takový hluk snad nedělá.
Víš, Boženko, ona nechce, abys o ní "všechno" věděla, ale s kým si mám popovídat, když ne se sestrou? Jí se to zdá zbytečný... no ona si popovídá jinde a s jinými, já s nikým dalším rodinné záležitosti probírat nechci.
Asi v ní pořád vidím tu malou holčičku a zatím už je to slečna. A asi je mi líto, že se cítí tak strašně dospělá, že o mámu nestojí...
Jsi dospělá a je ti tedy více, než 18 let. Podle jiných je zkouška dospělosti maturita. Ve skutečnosti budeš dospělá, až budeš zcela soběstačná. Jistě, příbuzenstvo jedná přes čáru, protože tě pořád mají za dítě, o které se musí starat. Nezbývá, než si pořádně dupnout a dát jim na vědomí, že dítě už nejsi a že se jim taky nehrabeš v soukromí. Tečka.
Připadá ti ta rada divná od důchodce? Vím.o čem mluvím.
Podle popisu se mi to, až na ten počítač, nezdá tak hrozné. Já osobně řeším raději problémy klidně, sice občas to nejde, ale pokud je na rodičích závislá,asi by se měla s nimi snažit o domluvu po dobrém. Dělat doma nějaké dusno, na to pak doplácí celá rodina a nakonec se může všechno obrátit proti ní. Taky záleží, jak to mamince říká. Pokud na ni štěkne, vylítne, tak tudy cesta obvykle nevede. Poprosila bych mamku, aby si se mnou sedla a probraly bychom to. Třeba si to ani neuvědomuje, že to dceři tak vadí. Možná, kdyby napsala maminka, že by to vypadalo úplně jinak.
zamykat pokoj pred vlastni matkou,je to strasne.To vede na k rozhadani na velmi dlouhou dobu. Jedine reseni je se uplne osamostatnit.To znamena vlastni bydleni.
Ale tam bude jeden hacek,vase matka bude brat asi automaticky ze ji das klic.Bude met spousta argumentu Co kdy by se ti neco stalo.A pokud budes v stejnem meste ,tak ji tam budes met nasackovanou porad.A sama si bude odmykat.
Tak ze jedine se odstehovat do jineho mesta .Je to smutne ,ale jedine reseni.
Vaše maminka to tak má a přijde jí to normální. Nemá vůbec pocit, že vám nabourává soukromí. takže v jejím případě to nemyslí zle, tak to ona bere. Mámě to možná ani nedojde, co vám vadí, prostě jste najednou nějak rychle vyrostla. Takto se chovala, když jste byla malá a tak se asi od toho pocitu nějak nemůže odpoutat a chová se tak pořád. Řekněte jí co vám vadí. S těmi telefonáty - možná i vy až budete mít děti, budete různé věci rozebírat se sourozencem a budete ráda, že vás vyslechne.
Myslím, že to vnímáš všechno jako bys byla v pubertě. Já měla s mojí mamkou perfektní vztah, mohla jsem jí říct všechno a tak by to asi mělo být. Zemřela brzo a moc mi chyběla a chybí. Zkus si s ní o tom promluvit , zkus se nad to povznést .Ještě otázka, ty do ložnice nechodíš, neděláš nic , co ti na mamince vadí?
Dobrý den. Máte pravdu v tom, že cizí dopisy (zprávy na soc. síti std.) se číst nemají. To by máma respektovat měla a když si s ní o tom v klidu promluvíte věřím, že to dělat již nebude. Co se týče toho ostatního co popisujete, napadá mne otázka - kolik soukromí má Vaše máma když s ní bydlíte a stará se o Vás, o pořádek atd. To, abyste se po sprchování v koupelně i převlékla považuji za zcela normální (někdo to může mít nastavené i jinak, ale problém v tom nevidím). Vadí Vám, že máma rozebírá s tetou věci které se týkají Vás..Třeba jí děláte starosti a potřebuje se s nimi svěřit a probrat to s někým blízkým. Ale pořád je to v rodině. To, že Vám to vadí se dá pochopit. Ale Vy rozebíráte tyto věci s úplně cizími lidmi na poradně (to nemyslím jako rýpání nebo výtku) což by třeba nepochopila zase Vaše máma, že rodinné záležitosti potřebujete probrat s cizími lidmi na netu..Zmiňujete se o tom, že Vás máma nikdy nepodporovala v koníčku, ale zároveň se cítíte dotčená tím, když projeví zájem a zeptá se Vás na něco co s tím souvisí. Máma Vás ruší když s Vámi sedí v jednom pokoji..to chápu. Ale když lítá po bytě, uklízí, stará se o nádobí atd..to Vás neruší? Ani slovem jste se nezmínila o tom jak velký byt máte, jak jste na tom s respektem Vy ke své mámě atd. Zkuste se na vše podívat i ze strany své mámy, třeba přijdete na to, že se Vám zase nic tak zlého neděje.(až na to nahlížení do osobních věcí). Vše je o tolerantnosti, vzájemné komunikaci, vzájemném respektu. Promluvte si spolu jako dvě dospělé a rozumné ženské, které spolu bydlí a chtějí spolu i dobře vycházet. Každý potřebuje nějaké to soukromí, ale neměl by omezovat zároveň druhé (ne každý má třeba možnost zalézt si někam jinam a chodit kolem druhých po špičkách..) Jaké vztahy mezi sebou s mámou skutečně máte, víte jen vy dvě. Názory na toto mohou být různé..
Mě by zajímalo, jak na ty jednotlivé případy reaguješ. S tou tetou asi nic neuděláš, ale když už jí něco tebou nechtěného řekne, zeptáš se jí hned potom (případně hned do hovoru), proč to říkala? Vypadáš při tom dotčeně, požádáš ji, aby to už nedělala, že to po ní chceš pořád, nebo to prostě přejdeš?
Když odcházíš ven, nevidím důvod, proč nevypnout notebook úplně. A že se zeptá na fotky, které jsou zrovna vidět, to bych nepovažoval za tak divné. Ale za ten messenger bych jí hned "vynadal".
Taky nevíme, jak velký máte byt (proč je na počítači zrovna u tebe v pokoji a jestli vůbec může být jinde).
Atd. Takže moje otázka: reaguješ bezprostředně na to, co se ti nelíbí, nebo se jen tiše užíráš a občas pak něco namítneš?
Samozřejmě jejich hovory neposlouchám, popravdě mě jejich hovory nezajímají. Ale občas, když už zaslechnu, že říká tetě něco, co buď nechci, nebo co mi přijde zbytečné a po skončení hovoru se zeptám, proč s ní musí probíhat každej můj prd (skoro doslova), tak pokrčí rameny, že proč by ne. Přitom mi to přijde zbytečný (taky mě nezajímá, co měla půlka příbuzentva k jídlu). Dělám to teda jenom občas, jak už jsem naznačila, mamka s ní prakticky probírá můj denní režim, to bych musela neustále poslouchat, o čem se baví a čekat, kdy teda přijdu na přetřes já a jednak mě jejich hovory nezajímají, jednak jsem toho názoru, že cizí hovory se prostě neposlouchají.
Notebook samozřejmě při odchodu vypínám úplně, bylo by zbytečné, aby byl zapnutý, když jdu ven. Ale vždycky zkontroluju, jestli jsem všude odhlášená a až pak ho vypínám.
Říkám jí to často, minimálně to, že mě při vyučování ruší cvakání klávesnice, ona mi řekne "jojo, já půjdu mýt nadobí" a stejně je celou dobu v pokoji se mnou. Štěstí mám jenom, když je třeba na nákupu nebo někde pryč, na moje požádání z pokoje za ten rok online výuky odešla snad dvakrát.
Otevření Messengeru se teda stalo jenom jednou, to byl ten případ, o kterém jsem psala v úvodním příspěvku. Mobil jsem si vzala, sestřenici jsem fotky poslala já. Když jsem jí řekla, že to pro mě bylo trošku přes čáru, tak pokrčila rameny. Přitom můj dopis, nebo balík neotevřela nikdy. Asi poštovní zásilky a sociální sítě nevnímá na stejný úrovni, já teda jo.
Tady zřejmě pomůže asertivita, systém hrající desky /přeskakující/ - matko, prosím odejdi, potřebuji klid na výuku - a to klidným, monotóním hlasem opakovat, a opravdu čekat, až z pokoje odejde.
Jinak se s ničím nesvěřovat a bavit se neutrálně o počasí, vaření, zvířátkách, politice apod..
A asi žijete samy dvě? Tedy mama hledá kontakt a Vy jste po ruce.
Neposlouchat neznamená neslyšet. Až zas na otázku "proč" odpoví "proč by ne", tak jí to vysvětli. Třeba že se cítíš trapně a jak by se líbilo jí, kdybys s někým pořád probírala její problémy.
Aby tě nerušila při výuce, to budeš asi muset příště po chvilkách opakovat tak dlouho, dokud neodejde. Nebo dejte ten počítač do jiné místnosti. Jestli si potřebuje/chce něco vyřídit na PC, tak se blbě odchází, to ji zas musíš pochopit.
Jo a jak píše *liska5* ohledně převléknutí, to vážně neřeš, zvlášť, jestli je to pokoj společný. Jen převléknout se tam klidně můžeš.
Budete muset mamince říct, promluvit s ní, že takhle to dál nejde. Nevím, jaké jsou vaše možnosti, ale jedním z řešení by bylo ji naznačit, že se odstěhujete. Nebo podobný radilkální přiměřený krok.
Messenger, mail a podobně jsou co se týče soukromí dopisem i podle zákona, takže maminka jej vlastně porušuje.
Vyměňte si zámek ve dveřích svého pokoje a budete mít klíč. Nové zámky se dávají včetně klíčů. Můžete se zamykat kvůli studiu, soukromí apod. Mamce řekněte, že nerespektuje Váš klid na studium a že se Vám blbě učí. Dobrý argument. Zámek si vyměňte ze svých peněz. Jestli máte obyčejný, výměnu byste dokázala i sama se šroubovákem.
Pořiďte si zamykací kufr/cestovní tašku, která se může hodit na cesty do školy. Můžete si tam dát věci, do kterých mamka nebude vrtat. Také existují diáře, deníky na klíček.
Buď zaklepání na dveře nebo zámek. Normální lidi mají naučené klepání.
Motáku a taky jak je v dotazu nerespektuje soukromí svého plnoletého dítěte? Pokud ano máte také pokřivené myšleni ne jen názory. Co byste dělal kdyby bez zaklepání Vaše dítě vrthlo do Vaší ložnice když jste s manželokou v nejlepším?
Davam za pravdu Motakovi. Mam to taky tak. Ale respektujeme soukromi deti, takze by je ani nenapadlo se zamykat. Kdyz mi bylo 19, tatka na melouchu a ja doma, mamka se sprchovala zamkla v koupelne. Proste se zamykala, nevim proc, delali to tak i jeji rodice a segra. Matka se vymajzla ve vane, zlamala nohu a rozbila hlavu. Volala o pomoc ale byla zamkla. Musel jsem ty dvere regulerne roztriskat palickou na maso. Proto v me rodine zamykani nepripada v uvahu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.