Jsem na střední v druháku, ale prostě odjakživa mám problém s někým komunikovat normálně nebo jak to říct. Pokaždé, když potkám někoho ze základní školy (spíše potkávám jen vychovatele a učitele) tak se s nimi ráda pobavím. Problém je ale v tom, že když už se bavíme, pokaždé řeknu nějakou blbost. Např. Potkala jsem paní vychovatelku, měla jedno dítě na starost přes jarní prázdniny a říkala mi, že je tu sám. Byl to druhak a stal vedle nás.. řekla jsem že to je hrůza, ale až jak jsem to řekla, tak jsem si uvědomila, že se ho to mohlo dotknout. Jsem taky hodně nervózní se vůbec bavit s někým dospělým nebo dokonce mluvit před třídou, hodně se zakoktávám a panikařím, že jsem za pablba.. Chci mluvit trochu chytře na svůj věk, ale připadám si jako hloupá troska.. Přitom nevím, v čem je chyba. Jezdila jsem pořád na různé tábory a byla jsem tam mezi nejoblibejsimi jak u děti tak u vedoucich. Říkali mi, že jsem vzorem pro děti, tak nevím proč se tak bojím komunikovat...
Ano, je mi 17 a třeba se to za 2-3 roky změní, ale nechci vypadat jak blboun. Upřímně, ve škole mi to pálí a všechno, umím toho hodně, ale prostě mi dělá problém jen ta jedna věc a to komunikace před více lidmi a před lidmi, s kterými se vidím opravdu málo. Bojím se prostě, že ze sebe vyhrknu totální blbost a to se taky občas děje.
Zajdi si k praktickému lékaři pro žádanku k psychoterapeutce a rodičům vysvětli jen stručně, proč, když je ti to nepříjemné. Psychoterapie se neboj. Probíhá online během nouzového stavu. Vyber si ženu, možná mladší?. Nebudeš se cítit blbě. Oni jsou zvyklí na mnohem horší stavy, psychicky nemocné, závislosti atd Povídat si, že máš potíže mluvit před lidmi a vyhýbáš se tomu, není blbé. Podobné potíže má hodně lidí. Šikovná terapeutka by mohla pomoci. Kdyby ti nesedl první psycholog, zkus dalšího. Existují různé přístupy. Zaregistruj se. Napsala bych ti do vnitřní pošty.
3x
Nechte si u odborníka udělat a vyložit OSPAT test. Čím dřív se poznáte, tím líp pro všechny.
OSPAT se dá vyplnit také online, 139kč za automatické poskytnutí vyhodnocení psychotesty.psyx.cz/... Výsledky se pak můžou prodiskuzovat na psychologickém sezení. Test je určen především pro dospělé od 18 let.
2x
Dobrý den. Pomůže jen pravidelně trénovat komunikaci. Nevyhýbat se situacím kdy komunikovat musíte. Trénujte s rodinou, s kamarády. Máte asi i nízké sebevědomí. Ale zkuste si více věřit. Každý z nás občas plácne nějakou tu hloupost během komunikace. A život jde dál. Není to nic co by se nedalo změnit a vylepšit. Nemějte strach mluvit a trénujte.
Abych to uvedla na pravou míru, přesně jak píšete, zrovna já se vyhýbám veškerým např. prezentacím, různými promluvami před více lidmi. Sebevědomí mám taky hodně nízké v tomhle případě. Jakoby věřím asi i ve všem co dělám, ale pokud mě někdo osloví abych mluvila před lidmi, zacnu panikarit a prosím toho člověka, jestli by nemohl vybrat někoho jineho. To samé když mě osloví někdo, s kým se jen občas potkám a mám s ním pokecat na tu chvilku.. Je taky pravda, že z te ukrutné nervozity ze mě vylezou fakt někdy takové blbosti, že tomu nechci ani sama věřit. Je mi 17 a je taky možné, že se to za 2-3 roky muže změnit, ale zároveň bych byla ráda, kdybych mluvila normálně i teď. Mezi svými je to nejlehčí, cítím se úplně v pohodě a většinou jsem to já, kdo vede konverzaci.. kdo vymýšlí témata. Jsem hodně upovídaná a společenská, ale prostě v tomhle případě se hodně bojím a ani to nechápu proč.
Zkusim se více zapojit v situacích, kdy je to pro mě nejhorší. Reknu si že to bude v pohodě a pokud to nejakym způsobem dám, podle mě to ze mě opadne. Děkuji
0x
Nejspíš máte nějaký psychický blok, který si neuvědomujte a který Vás takto negativně ovlivňuje. Zkuste psychologa (zdarma přes žádanku od praktického lékaře, bez žádanky si platíš sama). Popovídání (psychoterapie) je online formou přes web kameru kvůli covidu, žádný stres. VZP nabízí příspěvek 7000kč, ale až od 18 let. vzp.cz/... Ve druháku na SŠ máš, odhaduji, 16/17 roků.
0x
Je ti +-17 )) to tak prostě bývá .)) někdy je člověk ne zrovna samotář, ale společnost nevyhledává. Jako třeba já - nemusím moc lidí kolem sebe, lidi co neznám si vůbec nepustím k tělu, mám svůj vlastní okruh lidí, kteří tam jsou a ty ostatní jsou mimo. Můžou nakukovat za zeď, ale dovnitř se dostane málokdo. Upřímně hoodně málokdo. Nemám ráda, když mě někdo klame, když lže a vymýšlí si. Taky občas panikařím, ale to patří k životu, přeci bys nechtěla být studená jak psí čumák
Chovej se tak, abys byla v pohodě a pokud se něco nezadaří - uznej to nahlas, v tvém věku můžeš Jsou přeci mnohem horší věci na světě 
Ono víte, jsem trochu jiná než píšete. Právě naopak společnost vyhledávám, ráda se bavím s lidmi, ale když bych měla před nimi něco prezentovat, tak to už je pak problém. Když bych měla mluvit s člověkem, kterého potkávám jen občas a popovidam si s nim a je to muj vrstevník, tak s tím problém nemám, pokud to je ale dospělý, tak to už znervózním. S tou důvěrou k lidem taky souhlasím, lidi, které neznám nebo bavím se s nimi ale ne tak moc abych věděla, že jim můžu verit, taky nepouštím k sobě. Neříkám jim absolutne nic ze sveho soukromí a to z jednoho prostého důvodu, že jsem si v prváku našla jednu tak skvělou kamarádku, že jsem ji asi 3-4. Měsíc co jsem ji znala, vyžvanila tolik věcí o sobě a věřila ji a nakonec jsem na to doplatila. Takže mám zkušenost a je to i dobře.
Ano to určitě nechci být jak psí čumák ale budu muset s tím něco delat, což opravdu chci.
Přesně tak, rict si v hlave že jsem vklidu a vše zvládnu.
Dekuji moc za váš názor
0x
Ježkovyvoči, tady je to samá rada na psychologa. To už jsme jak dementi v Americe, kde (aspoň ve filmech) každý má svého psychologa a pravidelně k němu chodí?
Je to o zvyku. Kdyby ses dostala třeba do práce, kde bys každou chvíli prostě musela nějakou prezentaci udělat, tak by ti to časem vadit skoro přestalo. Ze začátku bys byla nervózní až hrůza a celé bys to měla do detailu připravené, časem by se to zlepšilo a nakonec bys mohla dělat prezentace i bez přípravy (samozřejmě jen záležitostí, které znáš).
Prozatím se snad jen snaž neříkat "cokoliv" za každou cenu. Než plácnout blbost, jen abys něco řekla, tak to radši jen nějak přejdi.
Jít k lékaři je chytré řešení, samoléčba hloupé.
Není radno to podceňovat. Pokud se jedná o nějakou lehčí poruchu osobnosti, tomu žádná práce ani samotrénink nepomůže, je potřeba ji podchytit včas, než začne produkovat vedlejší psych. problémy, např. sociofobii, která může člověka uvrhnout do začarovaného kruhu depresí a výrazně ovlivnit život.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.