Během těch 2 let co s partnerem jsem, mě zvalo ven už hodně mužů a já už o nikoho neměla zájem. Teď si ale píšu s klukem co je mi opravdu hodně sympatický a nonstop mi dává najevo jeho zájem o mě i když ví že mám partnera, a že chci být jen přáteli. Nejhorší na tom celém ale je, že mi leze do hlavy tak jak by neměl... Že mám strach, že opět udělám chybu a svého partnera opustím kvůli jinému. Nejradši bych si s tim klukem prostě přestala psát, ale to nedokážu protože se mi až moc líbí zájem co o mě má.
Má někdo zkušenosti s tímto problémem? Je možné že jsem nějak nemocná? Že jsem závyslá na tom aby mi muži lichotili nebo mi dávali najevo zájem? Je to na psychologa?
7x
6x
Chlap se nemůže stát absolutní náplní Vašeho života. Je třeba, abyste měla svoje zájmy, hobby, svůj díl volného času jen pro sebe. A to samé by měl mít i on. Jinak Vás semele nuda. A když víte o poklesu zamilovanosti po prvním druhém roce, tak napřete energii na vymýšlení a realizaci společných aktivit. Teď je to o vůli, kázni a rozumovém zhodnocení situace, jestli novému volání podlehnete, nebo tomu novému dobrodružství zabouchnete dveře. Pozor, to nové zase může trvat jen krátce. A Váš stávající partner už tu nebude... Na druhé straně se v tomhle věku málokterá už usadí.
Ve Vás je takové děcko, co si zvyklo každou chvíli na nový dárek, co chce ujišťovat, že je milované... Naštěstí je Vám teprve 21, všechno před sebou, tak eventuálním novým vztahem nerozbijete rodinu. Jen spějete k tomu, že Vám to střídání zůstane do dalších let a nakonec zůstanete sama. To, že s tím něco chcete dělat, je Váš první dobrý krok.
Nemoc né, závislost spíš. Bude třeba se podívat na svoje jistoty v dětství, na vazbu s maminkou, otcem. Jaké jste měla vzory, co Vám v dětství chybělo a čeho bylo příliš. Ptáte se, jestli je to na psychologa, jako kdybyste se ptala, jesti nejste blázen. K psychlogovi se dneska chodí i s banálnějšími problémy, pro radu, pro vysvětlení, proč se něco děje a jak na to. Takže ano, je to na psychologa. A držím Vám palce, aby Vám to pomohlo.
5x
Ne ale vážně. Buď máte narcisistickou poruchu osobnosti (s tím nejde v podstatě nic dělat) nebo nízké sebevědomí (to by asi řešit šlo).
3x
Zkuste psychologa. Pracují pouze online kvůli nouzovému režimu během covidové doby. Můžete sedět doma v pohodlí a popovídat si s příjemnou paní, kterou si sama vyberete. VZP má příspěvek 7000kč na 10 návštěv na psychologické povídání vzp.cz/... V seznamu terapeutů máte také několik lékařů s psychoterapeutickým výcvikem a psychiatrů (Matuška náš výsadní pražský psychiatr, Radosová, Kunertová, Krs). Najdete tam také např MUDr Cajthamlovou známou z televizních pořadů o hubnutí. Všichni z nabídky VZP mají své webové stránky, můžete si projít internet a podívat se, kdo by vyhovoval. Hodnocení najdete na znamylekar.cz kde je též uvedena většina psychologů. Všichni z nabídky VZP mají své webové stránky, můžete si projít internet a podívat se, kdo by vyhovoval. Hodnocení najdete na znamylekar.cz kde je též uvedena většina psychologů.
Další varianty: Psycholog je bez platby na žádanku od praktického lékaře či psychiatra. Na pojišťovnu zdarma ale pracuje dost málo psychologů a mívají delší objednací lhůty. Pak je možnost platit si soukromě, kdy žádanku nepotřebujete.
doplněno 09.02.21 05:08:
Jiné pojišťovny dávají max 500kč.
2x
Zdravím
Dá se z toho ven. Chce to malinko se sebou "pracovat". Jak? Stačí si uvědomit že když budete s tím klukem co se vám líbí a nadbíhá nyní, po čase až budete spolu to opět upadne do stereotypu a budete tam kde jste teď. Takže si v duchu stále opakujte a uvědomujte tuto jednoduchou "mantru" : "Když teď půjdu s jiným, bude to nakonec stejné jako je teď, změnou nic nezískám." Rozjímejte nad touto větičkou uvědomujte si ji a neustále si ji v duchu opakujte neboť je pravdivá, opakujte si ji kdykoli se nebudete moci "udržet" stále a stále dokola (třeba i půl roku v duchu) až ji přijmete. A až ji přijme vaše podvědomí uvidíte tu "změnu" najednou přestanete mít zájem protože si budete trvale uvědomovat že je vše stejné a nic moc se nezmění...
A co se týká potřeby lichotek a zájmu tak si v duchu stále opakujte že to že vás partner za den stokrát neobejme stokrát nepochválí a tak dále ještě neznamená že o vás nemá zájem, zájem ten pravý zájem může být projeven i tím že spolu jednoduše umíte sdílet i společnou "samotu" že jste jen v tichu a klidu vedle sebe jste vedle sebe i v mlčení a že i beze slov to může být velice "plné" zkrátka je třeba se naučit spolu jen "být" jen "existovat" radovat se jen z přítomnosti čirého bytí "spolu", pokud do toho proniknete možná zjistíte, že je to daleko plnější než stále nějaké "třesky plesky" "cukrování o ničem" ale k tomu je třeba dospět pro začátek to chce změnu úhlu pohledu...
1x
Nemocná nejste. Prostě potřebujete, aby Vám muži lichotili a byla pro ně střed zájmu. Zřejmě Vám to zvedá sebevědomí.Váš vztah se již zklidnil a posul se trochu dál od lichotek atd. Tak to hledáte jinde. Komunikujte o tom s partnerem, že Vám ve vztahu z jeho strany právě toto chybí.Spíše se soustřeďte a pracujte na svém vztahu. Váš partner si vůbec nemusí uvědomovat, co Vám chybí, co potřebujete, co od něho chcete. Pokud si připadáte nedoceněná a hledáte jinde to co Vám chybí, aniž byste se to snažila řešit nejdříve se svým partnerem, pak ho opravdu nemilujete. Zamyslete se nad svými prioritami dřív, než si skutečně zničíte vztah, který by vám třeba mohl fungoval dobře. Můžete si zkusit promluvit s psychologem, tím nic nezkazíte, pokud to vnímáte jako skutečný problém.
doplněno 08.02.21 23:53:
I když se partner snažil, nebyla jste schopna to přijmout. Ale asi ne z důvodu, že jste měla pocit, že jste si to vynutila. Spíše z toho důvodu, že Vám začal být sympatický někdo jiný, u kterého tu pozornost máte nyní automaticky. Ale dřív či později to sklouzne do stereotipu stejně, jako to máte v nynějším vztahu...
1x
Zdravím. Připadá mi, že jste od pubertálního věku střídala kluky, kteří se vám líbili a měli zájem (na sex pro zábavu bez citového základu), místo toho, abyste řádně dospěla i psychicky a vyspěla v ženu schopnou opravdového vztahu. Tím jste přeskočila období dospívání a zůstala jste puberťákem zvyklým brát, ale nenaučila jste se dávat. Vztah je soužití 2 dospělých lidí, kteří se doplňují, jsou pár, ne dva jednotlivci žijící pohromadě. Vztah je o oboustranném zájmu, oboustranném dávání i přijímání, ale hlavně o vzájemném doplňování se. Ale zdá se, že vy žijete sama pro sebe, a když se vám přestane dostávat onoho "lovícího" zájmu, který jste poznala (nevyspělá) v pubertě, dokonce si o něj řeknete?! Toto není nemoc, to je citová nevyzrálost, neschopnost být součástí fungujícího páru. Možná, když se nad tím zamyslíte, dokážete si poradit sama. Držím palce. Ida
Naopak si myslím že to, že píšu tento dotaz svědčí o tom že si uvědomuji své chyby a chci se změnit abych se svým přítelem zůstala, což mi nepřijde nevyspělé.
Věřte mi, že muj partner není zrovna osoba s kterou by se dalo jednoduše žít. Je velký introvert a samostatně je hodně vyjímečný svou osobností. Problémů už jsme spolu měli hodně a vždy jsme je vyřešili protože nám to jednoduše stojí za to, jelikož chceme být spolu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.