Na čem jde ušetřit

Setrim kudy chodim.

Piju pouze stary vino a starou whisky, jim suchy salamy, plesnivy syry, zabi stehynka, sneky a houby vyryty prasatama, na zdech mi visi pouze same stare obrazy, hodnky si musim rucne natahovat, auto mam bez strechy a pouze pro dva, hospodyni platim malo, ridici platim malo, kuchari a zahradnikovi jeste min...

Svatoslave Nic ve zlém ale zeptám se jinak a co z toho života vlastně máte? Máte radost prostě si něco koupit,užit sit, ,nadechnout se...?

Nebo je Vaše nápln života šetřit za každou cenu.A běhat po obchodě s kalkulačkou v hlavě aby to nestálo moc a bylo to nejlevnější.

I já mám rád peníze a šetřím ale trochu jinak a jinde.Jídlo samozřejmě určitě.Nekoupit plný koš blbostí a pak se pulka stejně vyhodí to je ok...

Ale nacpat se před obědem houskou ze sekanou abych neměl chut na oběd nebo nemusel do restaurace a pak si říkat jak jsem pěkně ušetřil to je trochu brutál...

Ale jen muj názor nic víc.

Vykašlala jsem se na velké šetření, jistě nějakou jistinu mít musím ale klidě si objednám oběd domů, večer pizzu, vnučkám spoustu "zbytečností" po kterých touží. Nenakupuji co nepotřebuji ale nešetřím jak magor peníze do strožoku, to jsem si už odbyla. Nikdy jsem si nepůjčila, vyjdu s tím co mám, víc utratit nemohu a něco málo musím odložit aby bylo třeba na pračku když se pokazí.

Můj brácha mi kdysi řekl: "Vůbec není draho, to jen Ty málo vyděláváš".

Je rozdíl "šetřit" a "nerozhazovat". Je dobré rozumně šetřit třeba na něco, po čem toužím (byt, auto, dovolená, milenka...), nebo třeba pro pomoc dětem v nouzi (když si to zaslouží). Utrácím tolik, kolik si můžu dovolit. Nepřemýšlím nad tím, jestli je něco drahé, nebo levné. Když něco chci a mám na to, tak si to prostě koupím. A třeba si občas zajdu i do té lepší restaurace (a rozhodně se před tím nenacpu suchým chlebem, abych ušetřil ). A když na to nemám, tak co nadělám.

Je zbytečné si utrhovat od huby jen proto, aby můj účet měl za cifrou ještě víc nul. Žiju jen jednou a jak se říká - "rubáš nemá kapsy".

Jo - a nejvíc se dá ušetřit na alkoholu a cigaretách. Dojímá mě, když si někdo ztěžuje, jak je na tom špatně, ale odřeknout si denně krabičku cigaret a pár panáků v hospodě nedokáže.

chodit do restaurace najedený apod. - to dávno praktikuji...
Tak to mě dostalo. Až zase půjdu do bordelu, tak si ho před tím vydrandím.

Můj názor je jasný. Žijeme jen jednou a do hrobu si peníze nevezmu. Takže ano, člověk musí myslet na zadní kolečka a mít nějakou rezervu, ale abych řešil, jestli si dám v hospodě tatarák, nebo koprovku, abych ušetřil 150 korun, to po mě vážně nikdo nemůže chtít... Chci žít. Ne přežívat...

Chodit do restaurace najedený? Tak takové "šetření" by mě fakt nenapadlo do restaurace přece jdu, abych se najedl. Když jsem najezený, potom nemám potřebu chodit do restaurace na jídlo.
Nakupovat s rozumem, co potřebuju to koupím, co chci a vím, že mi to k něčemu bude většinou taky. Úplné zbytečnosti většinou ne. A přepočítávat si nákup dopředu? Kontrolovat si účtenku? Jedině pokud by se mi zdálo, že to stojí fakt nějak moc, jinak na takové věci kašlu

Šetřím tím, že nekouřím, piju s mírou, když můžu tak doma přitápím v krbu dřevem, co jde opravit si opravím a hlavně si plno věcí jsem schopen udělat sám.

Zdravím. Já si myslím, že je nutné žít jen za to, co každý měsíc mám, a rozumné nevyhazovat zbytečně, ale taky zbytečně neškudlit. Mám zářný příklad v rodině. Můj švagr tak škudlil, že vyhoudával mé sestře (své ženě), že při zaváření kompotů přidává cukr, přestože ho zavářené ovoce obsahuje, že dětem žehlí celá trička (tolik drahého proudu), přestože z "podmikiny" jim kouká jen lem u krku..., což považoval za trestuhodné plýtvání. Se sestrou se rozvedl, protože její marnotratnost už nedokázal tolerovat. Po třiceti letech za ní přišel pro radu. Prý co má dělat, když dostal alzheimera, má našetřeno několik milionů, ale neví přesně kolik, zapomněl v které bance (bankách) má účet (účty), ani si nemůže vzpomenout, kam si v baráku schoval smlouvy a listiny. Tenkrát mě děsně štval, dnes jsem se upřímně zasmála. (Popravdě, směju se celý týden co to vím, jen si na to vzpomenu ). Tak bych radila – neškudlete a užívejte si to, na co máte. Ať nejste jednou svému okolí pro smích. Ida

Kromě toho jídla je potřeba hlídat, ani nevím, jak to nazvat. Blbinky, které nejsou ani vidět a bez kterých se klidně mineme. Všimněte si, třeba v drogerii nebo ve velkém nákupním středisku, kam sáhneme jen proto, že se nám to líbí. O potřebě není vůbec řeč. Jen na chvíli zvítězí touha, mít tu věc.

@svatoslav - mám mnoha statisícové úspory, samozřejmě...
A k čemu vám jsou, když si ani jednou za kvartál nedáte večeři v restauraci? To si po večerech čtete v bankovních výpisech?

Pane Svatoslave, mám ve svím okolí podobně smýšlejcího člověka a upřímně - jeho svět nechápu. Předně je třeba říci, že měřítko toho, co je utácení a co je zbytečné/zbytné, je velmi rozdílné pro různé lidi. Co je pro jednoho nedostupný luxus, může být pro jiného zbytná věc, pro dalšího standard a pro jiného zase něco nepodstatného.

Dále pak - úvahy na téma návštěvy restaurace s plným žaludkem, abychmo neutratili za předražené jídlo ... to je samo o sobě popření smyslu takové návštěvy. V tomto pohlednu je pak jednodušší zakoupit si výčepní zařízení a točit si pivo doma v kuchyni. Nebo rovou přejít na Arguse z Lidlu a hospodský nevydělá nic. Totéž například návštěva holiče - nebylo by lepší se sám ostříhat a přijít jen na nějaké korekce třeba za polovinu? Nebo si před placeným zákrokem u zubaře zaplácnout díru v zubu sám?

Domyšleno do důsledků - můžeme se vrátit hluboko před náš letopočet. Do doby, kdy si každý člověk zajišťoval své potřeby sám. Pravda, musel se postarat o jídlo, bydlení, oblečení, obuv... Jistěže, málokdo si dnes umí ulovit něco k snědku nebo si spíchnout boty z lýka. Sice se nic nevydělá, protože nikdo nemá o naše služby a výrobky zájem - tedy nelze nic ušetřit. Ale zase se nic neutratí, to je výhodné. Pěkně o tom píše ekonom Sedláček v knize Ekonomie dobra a zla.

Žádná univerzální rada neexistuje, dá se žít jako poustevník, jíst polotovary, chodit v teplákách, nekupovat nic neužitečného. Nebo vydělat dost na to, aby si člověk nemusel nad každým výdajem dlouze přemýšlet.

Njn..rubáš nemá kapsy..

Nakupovat s rozumem, nelítat denně do obchodu, udělat si soupis toho, co potřebuji, tím se také ušetří.

Ale škudlit a počítat si i nudle v polívce, to taky není žádný život.

Pokud máte nějakou finanční rezervu na nenadálé výdaje, tak je to v pořádku, neškudlete a žijte..

V televizi se dá koukat na jiné pořady, sledovat nějaké kolenovrty a ještě nad tím přemýšlet, by mě tedy určitě nebavilo.

Babička mi kdysi vyprávěla, jak ji po svatbě tchyně učila šetřit. Nedařilo se jí rozdělat oheň v kamnech jednou sirkou. To nepůjde, Mařenko, to se musíš naučit jen jednou sirkou! A papírek od tuku se nesměl vyhodit hned, ještě se s ním vytřel plech. Tak se šetřilo v roce 1924.

Podle mě jde skvěle ušetřit třeba i na tom že si hned nekoupíte nové věci ale třeba ty staré zkusíte nejdřív opravit . (např. auto,stůl,židle atd..). Potom je také dobré všechny věci hned nevyhazovat (malé obečení,staré lustry atd..) ale třeba je vyfotit na bazar nebo je zkusit prodat třeba na burze.

Znala jsem starého pána, vdovce, žil sám v penzionu pro důchodce. Byl velice šetrný. Když vařil kávu nebo čaj, pokaždé si do hrnečku předem naměřil vodu a vlil do konvice, aby zbytečně nevyplýtval vodou a nevařil víc. Záchod splachoval jen po velké straně, tedy asi 1x denně. Penzion stál vedle hřbitova. Pán si denně nosil několik plastových láhví v tašce na hřbitov a z hřbitovní studny si do nich pumpoval vodu, aby doma ušetřil. Přitom mně, jako malé holce, doma říkali, ať nikdy nepiju na hřbitově. Prameny prý mohou vést i přes hroby. Jemu to bylo asi jedno.

Dneska už nežije, šetření mu bylo k ničemu. Jen jeho synové si zajuchali. Jaga.

Nechci být nějak extrémně cynická, ale zítra můžete prdnout na desku a k čemu vám bylo šetření? Ano, v rozumné míře by měl asi šetřit každej, aby měl něco kdyby se třeba rozbil nějaký domácí spotřebič nebo přišel o práci a byl chvíli doma než si najde novou, ale několik set tisíc? K čemu? Švagr teď zdědil 2 miliony a přemýšlí co s nimi. Sám slušně vydělává, takže vše co jako rodina chtěli mají, má jen starost navíc.

Já si taky něco odkládám, ale jen z výše jmenovaného důvodu. Jím na co mám chuť bez ohledu na cenu, koupím si na sebe co se mi líbí i když to nepotřebuji a jezdím každej rok aspň 2x k moři. Jsem spokojená a vím, že kdybych nějak extra spořila, tak si život neužívám.

Ale ať je to jak je to, je prostě draho. Někdy je to tak, že můžeš šetřit jak chceš, ale neušetříš, tak tak vyjdeš. Z ruky do huby. Pak je jediná možnost, více vydělat. Když to dokážeš, máš vyhráno.

Když chci ušetřit, zakážu si vstup do knihkupectví i knižní obchody na internetu. No a pak si vařím doma jednoduchá, ale zajímavá jídla a místo cukrárny si udělám doma palačinku. Jo a chodím na bylinky, šípky a padaná jablka na křížaly. Teď mám super bundu ze sekáče za 260,- a je jako nová. No a cestuji už jen po Česku a hledám si levné, ale dobré ubytování.

Nešetřím na kvalitních potravinách a na obutí.

Šetřím tak, že mám do života slušnou šikovnost a technickou průpravu. Vše si udělám sám. Od opravy auta po spotřební elektroniku. Auta mě živý a §50 mám ještě ze školy.

Nemusím tedy opravy zadávat někomu jinému a jsem soběstačný.

...

Pořad pojednává o američanech, kteří jedí odpadky z poplenic plesnivého jídla u restaurací a nebo nesplachují záchody. Prostě američani to mají jinak . Já bych se styděl a rozum by mi to nedovolil.

Namátko:

Nekouřím, nepiju a nepoužívám vlastně toaletní papír (ale u toho posledního se nedá říct šetření, protože používám tak 150x dražší náhradu )

... chodit do restaurace najedený apod. - to dávno praktikuji... a proč teda jdete do té restaurace- jste najedený a napitý, tak to tam jen sedíte abyste mohl druhý den říci, že jste byl v restauraci? Nějak tomu nerozumím. I já o sobě někdy tvdrím, že jsem lakomý. Nemá cenu kupovat zbytečné věci, které pak jen někde leží a překážejí ev se o ně člověk musí starat. Ale od toho chodíme do práce, abychom si vydělali na chlb svůj... No a dle výše výdělku si mohu dovolit něco nad základ jídla, ubytování či oblečení.

Mám pocit, že tazatel tím šetřením myslel to, jak vyjít s výplatou, popřípadě trošku "usušit". Nějaké velké šetření do "strožoku", to opravdu může jen pár jedinců. Většina lidí to má tak, že i když šetří/počítá, vyjde tak tak, aby nemusel půjčovat, když umře pračka nebo telka. Nevím, jak to dělají okradení důchodci, kteří přišli o statisíce. Mi je to utajeno a to jsem hodně zvědavá. Mi se to nikdy nepodařilo. A to nepiju, nekouřím, ani mládence od baletu si nevydržuji.

No, právě. Tomu se také divím, když babka v televizi plače, že ji spod osušek vybrala podvodnice takové peníze. A hrnce, deky, pánve masážní stroje a jiné věci od šmejdů? Totéž. To jsou pro mě naprosto nepochopitelné a neuvěřitelné částky.

Jak víme, Američané jako celek nejsou příliš inteligentní, a ti v pořadu se jen snaží zmenšit náklady na ty samé věci, co používají ostatní, aniž by přemýšleli, jak se bez nich zcela obejít.

Mmch, ten bezpapírový WC systém je klasická asijská metoda.

Držgrešlismus lze chápat jako psychickou nesnáz způsobenou nějakou špatnou zkušeností z minulosti (např. smrt v chudobě v minulém životě). Je tedy podvědomou snahou tomu předejít. Ovšem bez knowhow to není zaručeno, viz ti podvedení či okradení důchodci. Peníze jsou forma energie a jejich udržení a rozmnožení je větší umění než jejich získání.

Na nejčastější reakce typu "takový život není život" může dotyčný odpovědět i tak, že to bere jako zábavu a intelektuální výzvu. Mám seznam metod, které představují nejen úsporu peněz, ale i zdraví a času. Jeden příklad je x-násobné prodloužení životnosti holítka-žiletky (funguje prý jen u ferromagnetické, ne austenitické oceli).

- oplachujte žiletku pouze studenou vodou (teplá voda poškozuje ocel)
- po holení žiletku očistěte, osušte a uložte na suchém místě (vlhkost je její hlavní nepřítel)
- ostření na principu anti-mikrokoroze proběhne během asi 24 hodin (když je ostří příliš otupené, doba ostření se velmi prodlouží)
- životnost lze prodloužit na léta (stále používám tutéž 3+ roky starou)
- pro zábavu a poučení si spočítejte úspory pro libovolný počet lidí

Vyplatí se asi šetřit na tom, na čem máte nejvyšší výdaje. Tedy např.:

vytápění (zateplení domu, okna, fasáda, přestěhovat se)
spotřebiče jako je chladnička (nové těsnění, nebo je účinnost nových chladniček dramaticky vyšší a vyplatí se nový spotřebič? kalkulačka )
automobil (možná vyjde levněji použít levný ojetý a nebo jezdit hromadnou dopravou)
potraviny (hrách, čočka, jáhly, pohanka, mouka, kroupy a podobné prvo-potraviny vyjdou dobře cena/výkon)
dovolená nemusí být v zahraničí
Je potřeba si spočítat zda se investice vyplatí, jakou bude mít asi návratnost...

Jsem důchodce a mám průměrný důchod jsme na tom s manželkou dva zhruba stejně.Rozhodně nežijeme chudě a přesto ušetříme.Jak?

Nekuřáci,stačí mi pivo k obědu.Zásadní otázka?Kupuji jen to,na co teď mám.Nikdy jsem si nepůjčoval-Na vánoce kupuji vnoučatům a pravnoučatům(mám 16 potomků)za 20 tisíc dárky.Takže nevím,kdo tu má brečet?

JABRAKA