Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Tyto pocity při nástupu do jiného zaměstnání má spousta lidí.Ale máte určitě sjednanou nějakou zkušební dobu a během té zjistíte jestli Vám ta práce vyhovuje nebo ne. Chybu občas uděláme každý. Takže se soustřeďte na plnění pracovních povinností a buď to půjde nebo ne. Během zkušební doby si v tom uděláte jasno a třeba se osvědčíte a ta práce Vám sedne a zůstanete u ní. Nestresujte se, více si věřte a snažte se.
Vaše potíže můžete zkusit pořešit s psychologem. Na pojišťovnu přes žádanku zdarma (přes praktika nebo psychiatra) anebo bez žádanky si zaplatit.
Zdravotní pojišťovny teď nabízí nově různé programy na psycho-sociální terapii proti stresovou, tak lze využít např. VZP nabízí 7000kč na 10 sezení online vzp.cz/...
To, co popisujete, je normální. Vždy, když jsem nastoupila do nové práce, udělaly se mi v ústech afty. Až se zaběhnete, váš stres by měl zmizet. Všichni děláme chyby, jste tam nová, tak přece kvůli chybě vás nikdo nezabije. Chybu udělá i zaběhnutý pracovník. Nebojte se tolik, uvidíte, že bude líp.
Přesně, tahle nervozita je ze začátku normální. Přejde. Horší je, kdyby tyhle stavy přišly po několika letech - to je pak přímý směr k vyhoření.
Já při začátcích podnikání občas brala třeba měsíční nebo dvouměsíční záskoky na různých místech na plný/0,75 úvazek - po 3 letech jsem to stopla, protože ačkoliv šlo vždy o stejnou práci, tak si člověk zvyká na novém pracovním místě, seznamuje se s lidmi a jak to tam všechno běží, procesy a organizace jsou na každém místě trochu jiné a už jsem nechtěla být tak často ve stresu ze všeho nového.
Ten pocit znám velmi dobře. Před mnoha lety jsem nastoupil na dispečink datových spojů pro energetiku. Staral jsem se o fungování zařízení v Česku, která jsem před tím osobně montoval, takže jsem jim dobře rozuměl. Všechno bylo v pohodě. Jenže jak šel čas, náplň práce se měnila, přibývaly další technologie a přenosové cesty, o kterých jsem toho moc nevěděl. Z firmy se nakonec stal (mimo jiného) poskytovatel Internetových služeb s mezinárodní působností. Začalo jít o obrovské peníze. Angličtina se stala nutností a já nebyl schopný se jí dostatečně naučit. Svou práci jsem pomalu začal nenávidět. To místo pro mě ale mělo řadu výhod, které jsem velmi potřeboval, takže jsem se zdráhal dobrovolně odejít. Několik let jsem to s "odřenýma ušima" (a díky skvělému šéfovi) zvládal a čekal průšvih. Byla to jen otázka času. Šéf pak odešel na lepší a nahradil ho alkoholik, který dlouho nevydržel. To mě paradoxně zachránilo - dispečink přemístili do města vzdáleného cca 100 km, takže dojíždění by byl problém. Dostal jsem slušné odstupné a odešel se ctí. Je to už 10 let, ale dodnes se mi ježí chlupy, když zazvoní telefon.
Jestli jste na novém místě teprve 14 dní, buďte v klidu, ono se to podá. Nikdo nový není neomylný a drobné chyby by měl zaměstnavatel z počátku tolerovat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.