mate nekdo zkusenost jak dochazi k tomu, jak se pozna / jak vypada, ze se clovek psychicky zhoruti? Provází to nejake varovne priznaky?
1x
Začne mu čas ubíhat nějak rychleji, nepostřehne, že uběhla třeba hodina, život pro něj přestává mít smysl, je zbytečné se o něco snažit, něco dělat - to neovlivní-.nereaguje na podněty z okolí, které by ho normálně vytrhly z letargie, okamžitě zapomíná, co měl a chtěl udělat- nezaleje kytky, neuklidí po sobě hrnek od kávy atd., -nemá třeba vůbec potřebu jíst, co mu normálně chutná, to míjí bez povšimnutí, může propadat v pláč i v situacích, které by běžně neřešil a je mnoho dalších příznaků, které se mohou vyskytnout. Pokud začne mluvit o zbytečnosti na světě a o tom, že blízkým přidělává starosti a bylo by lépe, kdyby nebyl , je nutné zbystřit a včas zareagovat. Nemá cenu se postiženého snažit rozptýlit, hledat mu zábavu, nejraději se včas poradit s lékařem. Opravdové zhroucení a deprese není smutek, který časem odezní. Znám z velmi blízkého okolí.
0x
Na chování člověka jsou jisté změny, které ale pozoruje jen člověk, který je s ním v těsném kontaktu. Jinak reaguje, má sklony k depresi, je plačtivý, a mnoho dalšího. Je to různé a individuální. Za nějakou dobu pak dojde k zhroucení, pokud nepřijde včas pomoc.
0x
Já bych za zhroucení, považovala zlom rozhodnutí k sebevraždě, přiblížení k ní atd.
Když jsem se na základní škole kdysi setkala s výsměchem, považovala jsem takové chování za lež a něčí hloupost. Bylo to ale otravné a někdy vysilující. Věděla jsem, že mám dost vnitřní síly. Jednoho dne přišel útok. Nevěřila jsem, že někdy někoho budu muset vidět zbytečně umírat. Bylo to tak nečekané a neuvěřitelné, že se to může stát, tři spolužáci zaútočili na moji kamarádku. Zasekl se mi mozek, nešlo se pohnout. Doma jsem po otevření knihy, v knize viděla video útoku, video běželo všude - ve vzduchu, na zdi. Po příchodu ze školy jsem brečela každý den, nešlo to vůlí zastavit. Nešlo se soustředit na nic. Pomáhala mi myšlenka, že útok byl omyl, výjimka. Že už se to nikdy nestane, nemůže. Vnímala jsem se jako vrah. Po druhém útoku jsem najednou ze dne na den pochopila, že už nemám žádnou sílu, je konec. Nepřijala jsem, že jsem vrah, nebo budu. Nešlo mi je zastavit. Při útoku jsem přestala slyšet mužský hlas, úplně. Měla jsem extrémně těžké tělo, drželo těžkou psychickou bolest. Neudýchala jsem běh, hrozná únava, vyčerpání. Věděla jsem, že ve světě bez lásky, žít nemůžu a nechci. Že láska je lež, můj výmysl. Že jsem provedla něco hrozného, chci vyčistit svět, do kterého nepatřím. Nechci někoho zašpinit tím, že se mu svěřím, ublížila bych tím a věřila jsem, že po mém svěření by psychiatr spáchal sebevraždu taky, nebo by mne celý svět odsoudil a zavrhnul. Nechtěla jsem nikomu ublížit svojí náladou a problémy. Učitelka problém podporovala, k šikaně spolužáky navedla, nešlo to řešit.
Takže jsem měla zpožděné vnímání, protože jsem neslyšela a nemohla se soustředit, ze strachu mi nešlo dívat se někomu do očí. Byl to strach z lidí, z násilí i strach z toho, že někoho "zašpiním" svým nečistým pohledem. Obrovsky silná sebenenávist. Takový člověk vyvolává v ostatních lidech pocit, že nechtějí být blízko, přála jsem si, aby byli lidi dál. Ze světa zmizely barvy. Svět byl temný, šedý, smutný, studený. Komunikace s mámou bleskem přešla vždy do konfliktů. Nic se pak nedaří, není síla.
V knize jsem našla cvik Jóga mudra. Chtěla jsem se naposledy poklonit životu. Nevěděla jsem, co je jóga a na čtení jsem neměla sílu. Při cviku a po něm začaly přicházet informace a cvik mne vytrhl z bolesti. Bolelo mne před tím pořád i tělo - žaludek, hlava nebo nohy.
Ztráta sluchu měla být dárek, aby strach šel unést, šlo o strach z mužů. (Muž = útok nebo násilí.) Sebenenávist šla odstranit za 2 dny. Díky zážitku jsem se mohla zbavit panického strachu z násilí, který jsem měla od narození.
Pro úplnou odpověď jak vidět včas krizi druhého člověka by pomohl seriál Anatomie lži. Učí, jak se do tváře přenášejí pocity. Ale lidi potřebují skrýt své problémy a nerušit jimi druhé. Já bych nedokázala přijmout pomoc, neměla jsem sílu rozumět a přijímat. Nejvíc mi pomohlo procítění informace, že lidem se přání plní a tak jsme na světě v bezpečí. I když mne nejdříve pořádně rozčílila. Pochopila jsem, že mi říká, že já jsem si přála násilí. Pak jsem porozuměla.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.