Nejste přihlášen/a.
Záleží na mnoha ohledech, věk, pohlaví, povaha atd. atd. Vezmi si jízdenku dnes odpoledne u pokladny ČD a jeď 30 kiláků TAM a 30 kiláků zpět... To je jedno kam... sedni a jeď ... uvidíš těch vjemů... pak napiš
Ještě může být taková situace, že se člověk cítí osamělý i mezi lidmi. Nebo žije s někým a přesto se cítí být sám. Může to být tam, kde chybí porozumění, soulad. Hlavně to chce mít své záliby, koníčky, chodit mezi lidí stejných zájmů. At děláte, co děláte, věnujte tomu celou svoji mysl, ponořte se do práce či nějakého tvoření celou svojí myslí, říká se tomu žít v přítomném okamžiku a když se to naučíte, vaše situace se zlepší.
Znám ten pocit osamění.
Radíte jít ven, ale jen člověk vyjde, potkává dvojice mladých i starých co se procházejí. Tohle moc nepovzbudí.
Doma si číst, koukat na telku je zase jen o samotě...
Chtělo by to zjistit, kde je nejblíž nějaký klub cyklistů, společenství výletníků, hráčů petangue, nebo co vás baví a zajímá.
Moc se mi to nestává, spíše bych chtěla být na chvíli sama. Na některé svoje koníčky potřebuji naprostý klid. Ale kdyby přece jenom jsem se cítila osamělá, tak kouknu na www.poradte.cz nebo, jak se píše nade mnou, kniha, telka, film. A hlavně napíšu kamarádkám.
také jsem introvert a spolu s přítelem jsme si zrekonstruovali domek na samotě, že tu budeme v klidu trávit stáří - bohužel přítel nečekaně zemřel a já se tu ocitla sama... zachraňují mě zvířata, kterých jsem se ujala, jsou to věrní společníci, dávají mi lásku, chodíme spolu do přírody - ta mě vždy pozitivně naladí, také jsem začala jezdit cvičit do blízkého městečka, i to mi dává dobrý pocit a potkávám tam lidi, také chodím do knihovny - to ale teď nejde, tak jsem zase jen se zvířátky... ale i tak, díky internetu, mám pocit blízkosti s lidmi... sleduji diskuze v různých skupinách, občas se zapojím, dívám se na filmy...
Zkus pokecat s psycholožkou online. Třeba se trochu vymluvíš a paní by tě "nakopla", co dělat se životem. VZP hradí 7000kč na 10 sezení. Na vzp najdeš info. vzp.cz/... Z tohoto času hodně lidí "blbne"a cítí se samo. Deprese a úzkostí se zvyšují. Covid, Vánoce a osamělost působí na psychiku dost mizerně.
Necítím se osamělý. Poněvadž jsem z paneláku, nikdy v životě jsem nebyl docela sám. Pořád byl někde za zdí, maximálně v dosahu nějakých 15 metrů nějaký další člověk. I výpravy za hranice všedních dnů jsem vždycky prováděl alespoň ve dvou. Jednou jedinkrát jsem měl nutkání přespat sám, "daleko" od lidí. Nejbližší člověk byl závratně daleko. Nějakých 300 metrů . S ohledem na má zaměstnání naopak samotu občas vyhledávám. Pak vezmu auto nebo kolo a zmizím třeba na zahradu, tady jsem nejraději sám, jediný, kdo mi v té samotě měl povoleno dělat parťáka, byl švagrův pes. Uvelebil se na dohled a vysílal pozitivní vlny. Nemluvil, nic nechtěl, jen občas přišel "rozdávat lásku". Už není.
Na zahradě je nejlépe být sám, případně s němou tváří. To je pak ten nejlepší relax, také to tak mám.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.