Přírustek nakažených

Matematika si s tímhle virem moc do noty nepadá.

1. Inkubační doba je nepříčetně dlouhá: týden až 10 dní, nejnakažlivější je postižený snad 3 dny před vypuknutím příznaků. Což způsobuje "courání" výsledků, zpomalení.

2. Postižených se testy podaří zachytit prý cca 1/4, takže nakyžených je vždy víc, než se se dá implicitně udat.

3. V populaci je Nálož, což je v medicínském žargonu místo oslabené, které při dalším oslabení způsobí kolaps postiženého organizmu. Takže záleží na tom, kde virus zrovna řádí. Za nejslabší nepovažuje děti, ale jejich prarodiče.

Momentálně je ale R přes 1, stále.

Násobit umíte, ale nesprávná čísla. Jak dlouho je člověk nakažlivý?

To první číslo je počet nakažených od začátku března.

Takže když už chceš něco počítat, tak si napřed nastuduj problematiku. Oni i statistici pracují s nějakou nepřesností, protože chování lidí a viru se dá jen těžko přesně popsat a vypočítat.

Reprodukční číslo poskytuje snadno prezentovatelnou charakteristiku infekčnosti onemocnění, ale nesmíme zapomínat na to, že je pouze odhadem parametrů modelu, nikoliv přímo pozorovatelnou hodnotou. Modely jsou vždy zatížené různými neurčitostmi, v tomto případě zejména délkou inkubační doby a infekčnosti onemocnění. Odborná literatura se v současné době zcela neshoduje například na přesném odhadu délky inkubační doby a infekčnosti onemocnění, a proto přesné odhady čísla R je potřeba brát s jistou rezervou. onemocneni-aktualne.mzcr./...

Rady je odkaz na soubor, jak je počítána hodnota R

onemocneni-aktualne.mzcr./...

V textu toho souboru, na který je odkaz, je uvedeno, že R je v ČR počítáno za základě stavového analytického modelu,

Nevím, jak je ten model vytvořený. Matematicky je to zřejmě dost složité.

Tady je odkaz na článek o R

koronavirus.mzcr.cz/...

Tady je odkaz na další článek

matfyz.cz/...

Při přehnané úvaze by bylo možné TEORETICKY uvažovat i tak, že pokud by nebyla učiněna v žádném státě žádná opatření, tak v časovém úseku t₀ až t₁ by se R zvyšovalo a v časovém úseku t₁ až t₂ by se R snižovalo, protože by postupně bylo nakaženo víc než polovina lidí v obyvatelstvu.

Hodnota R je více teoretická záležitost, vytvořená tak, aby bylo možné udělat ze složitých výpočtů maximálně zjednodušenou "výstupní"hodnotu.

Je jasné, že samotná hodnota R nestačí. V určitém "prostředí"může být nižší hodnota R víc nebezpečná, než v "prostředí "jiném vyšší hodnota R.

Myslím si, že matematický popis zvyšování počtu nakažených je složitější, než např. matematický popis rozšiřování pořáru v nějakém lese. Pokud nefouká silný vítr, tak požár se rozšířuje poměrně přesně ohraničené ploše. Velmi zjednodušeně - pokud by se např. každou minutu zvětšil poloměr plochy požáru o metr (při předpokládané kruhové ploše), tak se každou minutou (každým "cyklem") zvětšuje plocha požáru o nějaký násobek.

V případě epidemieale nejsou nové počty nakažených v nějakých přesně definovaných "cyklech". Proto je interpretace čísla R obtížnější.

Např. - je li v celém státě např. 10000 nakažených , a je li reprodukční čislo R např. 1,1, tak nelze říct, že právě "zatím předposledních"100 nově nakažených nakazilo 110 právě "zatím posledních"nakažených.

Hodnota R je výsledek matematického přepočtu. Je např. otázka, zda by hodnota R měla být uváděna ve zpravodajstvích .

Co se týká čísel, která jste uvedl:

Celkový ZJIŠTĚNÝ počet nakažených je např. 537 663. Počet nově ZJIŠTĚNÝCH nakažených za nějaké určený časový úsek, např. za den byl např. 5138 osob a počet nově zjištěných nakažených následný den byl např. 4624 osob.

4624 děleno 5138 = 0,9

Kdyby R bylo počítáno takto, tak by to bylo docela snadno představitelné. Jenže je jasné, že reálně nelze zjistit skutečný přesný nový denní přírustek nakažených a to ani při velkém denním počtu testů. Proto je hodnota R na základě výpočtů (matematického modelování) zjišťována jako pravděpodobnostní hodnota.