Adaptace na hodnoty, prostředí

Plivalo se na politika, který řekl, že nedonošenci se mají zabít, jsou to zmetci. Neplive se na matky, které nedonošence v břiše nechají zabít. TO JE JEN PŘÍKLAD rozporů, které mi v soudobé společnosti nesedí. Psycholog V.Frankl, který prošel koncentrákem tvrdil, že normální je reagovat nenormálně na nenormální situaci. KDO URČUJE, CO JE NORMÁLNÍ? VĚTŠINA? Ale v historii často měla pravdu menšina! Domnívám se, že schopnost adaptace může být špatná: adaptujeme se na to, že zabíjíme potomky v břiše, židovské sousedy, rozvod je normální, muž s mužem jsou manželé a vychováváji děti atd. Je mi jasné, že tak do 30 let bude zcela NORMÁLNÍ vidět v médiích sex se zvířaty a přijde doba, kdy se mezi normálnosti VRÁTÍ i incest, který v dávných dobách normální byl. Prosím, téma pojměte co nejvíc obecně.

Krom této spíše filozofické otázky bych ráda věděla, jak se vypořádáváte s novým pracovním prostředím. Mě změny dělají dost zle a byla bych vděčná za vaše myšlenkové pochody. Pro patologa je normální se vrtat ve třech mrtvolách denně, já omdlím při pohledu na mrtvolu. To je extrémní případ, ale přizpůsobit se politice dané firmy musíte vždy, zvyknout si na nové lidi apod. Citlivějším to dělá potíže. Nejbezpečněji se cítí doma. Je to problém i mého dítěte, i proto se ptám na rady. PŘEDEM DĚKUJI!