Uvědomění a ztráta

@tina - Nikdy nám nic nechybělo, jen mu holt víc záleží na kamarádech, autech a užívání si...
Tak jemu zřejmě chybělo, jinak by neodešel. Proč chcete mermomocí být až někde vzadu za "kamarády, auty a užíváním si"?

Holt na vztah musí být dva. Když chce být sám, ať je. To není dobrý partner do života. Teď vám to připadne, že už nikdo nebude takový. Určitě nedoporučuji s ním spát. Buďte chvíli sama a až to nebudete čekat, potkáte jiného.

Tady pomůže jen čas. Každému trvá nějakou dobu, než se přenese přes rozchod. Někdo dřív, někdo později, ale nakonec to zvládnete. Nesnažte se to chápat. V lásce se často srdce rozchází s rozumem. Až se s tím vyrovnáte, poznáte někoho jiného a zase si spravíte své sebevědomí. On není jediný na světě a za Vaše slzy nestojí, hledá jen povyražení a Vy mu nesmíte dovolit, aby Vás využíval jen pro své potěšení. Važte si sama sebe!

To přejde. Ale když Vám řekl, že chce být prostě sám, tak jste asi nějak "tlačila na pilu" a jemu se to přestalo líbit. Problém u těchto otázek je ten, že slyšíme mluvit jenom jednu stranu. A jak to vnímáte Vy, to jsem si přečetla, ale nevím co za pocity má ten druhý a nevím co mezi vámi bylo. Nevím nic a proto je těžké radit. Když mezi partnery dojde k problému, tak se někdy rozhodnou navštívit odborníka. Ale aby to fungovalo, musí tam jít oba. To není samozřejmě Váš případ, protože spolu nežijete, ale je to dost podobné. Tak jediné co Vám může člověk říct je to, že to fakt časem přejde. A uvidíte, že až to přejde, tak si někoho jiného vedle sebe nejenom představíte, ale dokonce ho budete mít. Ale chce to čas.

Tak to vidíte Vy, tu absolutní souhru. Jenže on má nejspíš pocit, že na něm příliš visíte, že Vás má úplně jistou. Ta oddanost způsobí, že není po čem toužit. Takového svobodomilného kluka ta absolutní jistota poněkud dusí. Zároveń rok je ta doba přerodu žhavé lásky v klidný vztah. Říká se, že se k chlapovi máme chovat, jako ke psovi. Dát mu nažrat a pustit ho ven. Prostě kluk nebude sedět pořád s Vámi, ale bude vyrážet ven. Na kolo, na fotbal, na skály, za klukama... To jsou chlapi. Neseďte, sama dělejte něco. Přetavte to trápení v nějakou činnost. Malujte obrazy, sázejte stromy, pleťte svetry.. Vyrazte třeba někam sama s kámoškou a pošlete mu pozdrav odněkud z hor. Jen tak, že jste si náhodou na něj vzpomněla...Lidi si mají dávat volnost.

Tak chlapovi je někdy líp samotnému. Možná jste hodně chrápala v noci, to naštve a že ženský dovedou chrápat. Nebo jinej problém, nejste třeba nějak odporně tlustá? To je dnes téměř půlka českých žen, a je to velmi, velmi odpudivé.

Zdravím

Jestli je to tak jak praví, pak se vůbec neobviňujte, nehledejte chybu u sebe ani u něj...Váš partner, případně bývalý partner zažívá klasický vnitřní "konflikt" svoboda/láska. Ovšem tu "svobodu" to není možné brát tak, jako by si chtěl nějak sobecky egoisticky užívat (i když to tak může vypadat a možná to tak někdo i má) své "samoty" aby mohl dělat věci které by jinak nemohl. Ne, tady jde často o něco daleko hlubšího, svoboda touha po ní je jeden ze základních vnitřních lidských "pudů", (bývá velmi velmi silná a často podceňovaná) podobně jako je to s druhým silným puzením to jest "láskou" a tak dále a mezi těmito "dvěma" často dochází ke konfliktu, vyhrát může jen jeden... Ženy to mají podobně, ale dle mně je tam často větší překrytí (podvědomě) tím "mateřským pudem", ten bývá často u žen silnější a často se manifestuje přehnanou láskou a péčí i o jiné tvory (koně, psy atd.)

Oni jsou tu dva aspekty. Za prvé věk. Jinak tohle člověk bere ve dvaceti, jinak ve čtyřiceti. A druhý aspekt je pohled té druhé strany. Ty jsi přesvědčená o tom, že ten vztah byl krásný, báječný, nádherný a růžový. Ale vnímal to tak i tvůj protějšek? Ono všeho moc někdy škodí a jestli ses snažila s ním trávit každičkou volnou chvilku, mohl se cítit trošku pod tlakem. Dvacetiletej kluk se prostě potřebuje občas zavřít do garáže a přeleštit auto, vylejt se s kamarádama apod. Skoro si troufnu tvrdit, že pokd jsi ten typ, kterej se z rozchodu nemůže ani po tak dlouhý době oklepat, asi jsi na něm visela akt hodně. A přesně tam může být zakopaný pes...

Zaujala mne první část poslední věty: "Nikdy nám nic nechybělo" > jste si jista, že Váš bývalý partner Váš vztah hodnotil stejně? (Podle mne jej spíše vnímal jinak než Vy.)