Mám říci mámě, že mě sexuálně obtěžoval její bratr?

Zdravím. Píšete, že si hledáte s mámou k sobě cestu. Tak to nechte spát a neříkejte jí to. Pokud z toho nemáte žádné trauma, ať si o svém bratrovi myslí co chce. Vy víte své, ale po tolika letech to nemá smysl řešit. To jste měla mámě říci, když jste byla malá a stalo se to. Teď to ničemu nepomůže a naopak to může nadělat ještě větší zle mezi Vámi a mámou.

Věřte tomu, že když se mamince svěříte, ničemu to nepomůže. Vy se toho zážitku nezbavíte a jí jen ublížíte. Ať už tím, že se o svém (asi milovaném) bratrovi dozví něco ošklivého, nebo tím, že si bude vyčítat, že tehdy nepoznala, že se "něco děje" - byť by to ani poznat nemusela.

Každý máme nějakého "kostlivce ve skříni" - tak ho tam nechte, aspoň ve vztahu k mamince. Vypovídat se jinde, třeba u psychologa a pod., by ale nemuselo být od věci.

Nevím.

Co tím získáte když to (ne)sdělíte? Po 30 letech bych to neřešil.

Zažila jsem kdysi jako dítě to samé co vy. Jako malou holku mě osahával můj strýc,asi do 7 let. Zvláštní ale bylo, že mě měl jinak hrozně rád, jako kdyby to byl můj táta. Mně to jeho osahávání bylo děsně nepříjemné, vlastně jsem to ještě svým dětským věkem ani moc nechápala proč to dělá. Ale jinak jsem ho měla také hrozně ráda..Hrál si s námi, vymýšlel různé hry. Také jsem to nikdy nikomu v rodině neřekla ani jako dítě ani jako dospělá. Asi by mi bylo i trapné to někomu líčit. On již zemřel a asi i já si to už nechám jenom pro sebe.Vy to mámě radši také neříkejte, nic tím nevyřešíte, nesmažete a mámě jenom ublížíte. Bude se tím zabývat, je to její bratr, bude jí z toho dost blbě. Po tolika letech to už nechte být

Fakt to neříkejte. je téměř jisté, že by se to obrátilo proti vám a kdoví, jak by vaše vztahy s matkou vypadaly. Někteří lidé neumějí přijmout pravdu a dokážou kvůli ní i ubližovat tomu, který je v právu.

Já bych to asi vědět nechtěla. Teď to v sobě máte Vy, sice tvrdíte "bez traumatu", ale nějak Vás to hlodá, způsobuje Vám to špatné vzpomínky... a to, že je bude mít Vaše máma, neznamená, že Vy se jich zbavíte. Jen to vlastně pošlete dál. Neříkala bych jí to, nic dobrého jí to nepřinese. A jestli to Vám přinese něco dobrého? Neřekla bych.

Jo a taky se může stát, že Vám máma řekne "Ale ne, to se pleteš, třeba se ti to jen zdálo...". Nebo Vám naopak bude věřit a bratra se zeptá. Nebo... nebo... napadají mě další scénáře, které nejsou zrovna fajn.

Samozřejmě už to nechte spát, zapomeňte, nevracejte se k tomu, stejně už to je jenom mlhavá vzpomínka. Píšete, že zlá, tak svlékl Vás do naha?

Pokud na Vás jenom šáhl, tak to byla puberťácká /věk?/ zvědavost a na kom jiným by si to měl zkusit, když jste se znali.

My jsme s bratrem a bratrancem také občas po sobě v pubertě ze zvědavosti šáhli. Kluci mě na prsa, já na jejich trenýrky.

A můj strejda mě také jednou objal při procházce kolem ramen a dal mi pusu. A byl to moc hodnej strejda a mohu říci, že dnes to vidím tak, jsem ho měla také obejmout a dát mu pusu na tvář. Nevím, jak on to myslel, asi si chtěl ještě sáhnout na mládí, ale já jsem mu to měla oplatit proto, protože byl opravdu vlídný, ochotný, nikdy nekřičel.

-------------

Nic s tím nevyřešíte, zasejete do vztahů jenom stíny. Je mi o pět let méně, tak s mojí povahou, pokud nevniknul mezi Vaše roztažené nohy, tak bych to nehrotila.

Ale je vidět, že přece jenom nějaký malý trauma to ve Vás zanechalo, vypovídejte, vypište se nějakému lékaři, psycho, sexuologovi. Když už jste sem dala tuto otázku.

Mámě to neříkejte, nemáte to vyřešené, jinak byste to nezmiňovala. Já mám zkušenost, ze zneužití od bratrance. Mně pomohla regresní terapie, byla jsem jednou, několikrát jsme celou situaci znovu prošly, musím říct, že mi to hodně pomohlo. Nikomu jinému jsem to neřekla, až po letech paní.

Situace se nezmění, ale člověk to jako minulost uzavře. Nejste jediná, toto se bohužel děje. Nebo promluvit si o tom s někým. Ten člověk, který vám ublížil, on se tím netrápil. Bohužel oběť si to nese v sobě, vy sice tvrdíte, že vás to nepoznamenalo, ale chcete to přehodit na 70 letou mámu, to nedělejte. Ona by se mohla začít trápit. Je to 38 let.

Také zdravím

To záleží jakého jste "založení", důležité je aby jste se s tím dokázala sama vypořádat, ale pro okolí vzhledem k době která uplynula by myslím nebylo dobré to vytahovat, může to znamenat rozvrat ve vztazích. V těchto věcech (různých ublížení a křivd byť je to oprávněné) totiž jestliže to člověk vynese na světlo se často nesetká s reakcí jakou by čekal, na to je také dobré pamatovat chcete-li tedy "s pravdou ven." Neboť lidé nepřistupují k věcem racionálně a reálně (co se zejména vztahů týká) často se řídí svými city pocity náladami emocemi (jak chcete) , takže jestliže si "ho" vaše máti opravdu oblíbila a má ho ráda nebo raději než vás (což je samozřejmě bolestné ale bývá to tak, jeden je často oblíbenější), pak nepočítejte s tím že to "přijme", má o něm nějaký obraz a má již věk takže ho nebude chtít měnit jen kvůli "pravdě". Pravděpodobně se setkáte s bagatelizací zlehčováním zesměšňováním zahráním do autu apod., matka má totiž již zažitý jistý přístup a nebude ho chtít kvůli nikomu měnit. V horším případě může nakonec odsoudit vás...Tím vás nechci strašit, jestli to tak cítíte jděte do toho, ale počítejte s tím co jsem uvedl, je pravděpodobné že to tak nastane. Mám s tím osobní zkušenosti, tedy ne se "sex, obtěžováním" ale také s jistými formami "bezpráví" , lidé obecně se neřídí tím kde je pravda a kdo má pravdu ale tím koho mají raději, čili v jistých věcech třeba už vím že to "nemá cenu řešit" protože to "nikam nevede". Rozhodnutí je na vás.

Možná, že byste jí to říct měla. Přestože píšete, že z toho nemáte žádné trauma, myslím si opak. Jinak by to ve Vás stále nehlodalo a nenutilo přemýšlet jestli říct nebo ne. Možná, že Vám to umožní tu zlou vzpomínku skutečně pohřbít, aby se Vám již nevracela.

Neříkala bych to. Mamka je 70 letá stařenka, proč jí zasévat do hlavy podobné informace? Ať dožije v klidu.

A navíc, co tím po tolika letech sledujete? Měla jste to říct už tehdy, když se to událo. Teď už je pozdě vytahovat kostlivce ze skříně.

A pokud teprve s matkou hledáte k sobě cestu, tahhle informace by vás mohla od sebe zase rozdělit. Nechte to spát a snažte se matce zpříjemnit stáří, dokud ji ještě máte. Jaga.

Připadá mně, že je dnes módní vytahovat zastaralé věci z 13.komnat. Žádné trauma z toho nemáte, jak píšete.

Máte pěknou rodinu, vše v pořádku atd. Netahejte do informací záležitost 30 let starou, nepřitěžujte staré matce v myšlenkách. Když jste neřešila dřív. Nevracela bych se k tomu být Vámi.