Nevím jak začít, měl jsem šílené dětství a podepsalo se to na mé psychice a celkově na mém přístupu k životu takovém.
Měl jsem šílené problémy z otcem, ponižování,zesměšňováni absolutní nezájem z jeho strany, žádný postoj jako otec k synu. Fyzicky a psychicky mem týral po době kdy jsem měl z něj totání strach mě i zneužil. Nikdy jsem to nikomu neřekl. Od doby co mi padlo 20let to na mě, čím dál víc doléhá. Nevím co dělat, můžete mi poradit za kým si může člověk zajít a promluvit si o tom. Někdo kdo mě pochopí a dokáže mi odpovědět i na mé otázky.
Z psychologů mám strach, nikdy jsem žádného nepotkal a ani nikoho neznám. A co jsem zaslech tak to prý není zrovna levný.
Děkují moc všem za nasměrováni. Pardón za chyby. Děkují
8x
Zdravím
Ano, je to těžké, konečně život bývá někdy celou sérií těžkých událostí... Jistě psycholog psychiatr může pomoci, mám ale zato, že k naprostému vyřešení problémů je nezbytný vlastní aktivní přístup ve smyslu jít do sebe a hledat v sobě, učit se nebýt psychicky závislý na soudech a hodnoceních druhých, naučit se vážit si sám sebe a mít se rád takový jaký jsem sám v sobě si budovat důvěru... Dobré je začít se věnovat "cestě", která vás z toho vyvede dle vašeho založení. Čili jak tu již zaznělo výše např. (maky). Při volbě správné cesty záleží na tom jak jste vnitřně "orientován", jsou lidé orientováni spíše na tělo, pak je jejich cestou fyzické cvičení (bojové sporty tanec hatha yóga apod.) jsou lidé zaměření nábožensky (tam je výběr také celkem široký, od u nás tradičních cest jako např.křesťanství až po nové a "importované směry") někteří jsou založeni více intelektově "filosoficky", pak jsou dobré směry na pomezí náboženství a filosofie neteistické systémy jako např. buddhismus apod. Někdo se může dobře realizovat v práci koníčcích nebo vědě. V první nejtěžší fázi je důležité najít si "to své" poznáte to podle toho že vás to "oslovuje" "pomáhá" neobejde se to také bez předběžného zkoumání všech pro a proti, literatury a informací je dnes dost... pak se toho chyťte a věnujte se tomu - to vás popotáhne časem udělá "nadhled" podrží to a postupně začne měnit tak jaký sám chcete být...Vezměte si toho otce, dal vám velice dobrý negativní příklad takže víte že chcete být jiný, za druhé si je dobré uvědomit že vy na jeho "patologickém" stavu nemáte podíl, negativní následky zákonitě sklidí on ne vy, buďte rád že nejste takový jako on, buďte rád že můžete být takový jaký chcete být a dělat svobodně to co chcete, jste svým pánem, jen vy si rozhodnete jak to v životě chcete a jak to bude čemu se věnovat budete a čemu ne, to je úžasná věc, svůj život máte v rukou a nikdo vám do toho nemůže mluvit pokud mu to nedovolíte jste plnoletý vy sám si můžete určit směr a vydat se ním, berte to co jste zažil jako výzvu ke změně sebe (protože druhé nezměníte) a tím i svého okolí, následně k sobě začnete přitahovat i lidi co s vámi budou v "souzvuku" (synchronizace Jung) a život se úplně změní, ani si to neuvědomíte a najednou zjistíte že z "bažiny" v níž jste vězel jste už dávno "vybředl"...
P.S. Jestli ještě žijete ve společné domácnosti s otcem, doporučuji jako první krok odstěhování, nemusíte daleko, pro začátek stačí garsonka levnější podnájem. Ze začátku je dobré omezit s takovým člověkem styk na úplné a pouze nutné minimum, toto vám pomůže se i "psychicky" postavit na vlastní nohy získáte sebedůvěru a nezbytnou osobní svobodu důležitou pro další váš život.
5x
Znám chlapce, který byl celé dětství otcem ponižován, byl opravdu dosti zdeptaný. Když dospěl, začal se věnovat soustavně Thai-thi a Chi-kung, vyšvihl se v těchto sportech, ale hlavně ho to dostalo do rovnováhy, naučil se "uzemňovat" a nyní ho jen tak něco nevyvede z míry a dokonce jeho otec si ho začal vážit a má z něho respekt. Víš, nedělal to kvůli pomstě, dělal to pro sebe. Já myslím, že i ten psycholog by vám mohl pomoci, pohledejte na netu, jaké jsou nabídky ve vašem okolí, také co se týká ceny. Možná existuje i nějaká bezplatná poradna, v tom nemám zkušenosti, ale jistě vám zde někdo poradí. Hodně štěstí.
4x
To je tak těžká, soukromá a intimní věc, že tady hledat pomoc není moc dobré. Je to zde veřejné, nemůžete se moc otevřít. I rady budou všeobecné.
Volejte linku důvěry, kde Vás nasměrují, použijte e-maily psychologů, psychiatrů, kteří na svých stránkách tuto možnost nabízejí. Je plno organizací, které pomáhají a vědí, že týraní a zneužívání nosí špatné vzpomínky dlouho v sobě, než o nich dokáží mluvit. Myslím, že až poznáte, že nejste jediný, že je Vás více, ne-li mnoho, tak se dokážete s touto zátěží porvat a snad časem vzpomínky otupí.
Taky radím Centrum duševního zdraví u vás nebo úmyslně jinde.Tam se tuším neplatí. Ať se objednáte kamkoliv, rovnou se ptejte, zda je to na pojišťovnu, že jste u té a té. Nebojte, budete komunikovat jen s jedním psychologem v odděleném prostoru. Znám lidi, co říkali, že váhali zbytečně, že tam měli jít už dávno. Držím Vám palce.
1x
Když se člověk později cítí lépe, je nutné poznat svůj strach a najít postoj, který takový strach uklidňuje. Strach se řeší od silnějšího a akutnějšího.
Člověk v dospělosti nepotřebuje tolik svoje rodiče, je nutné se umět opřít sám o sebe. Neubližovat ničím ani sám sobě. Stává se, že když nám někdo ubližuje, naučíme se postoj přijmout jako běžný a ubližujeme si taky, protože tak to už známe. To se musí srovnat.
Pokud se člověk něčemu brání a to i vzpomínkám, spotřebuje si hodně energie.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.