Nejste přihlášen/a.
Podle mého názoru by bylo lepší darování se služebností užívacího práva:
NOZ § 1283
Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.
§ 1297
Je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání.
Doporučuji nechat si darovací smlouvu sepsat notářem, aby byla případně nenapadnutelná.
V závěti maminka odkáže byt dceři č. 1. Druhá dcera závěť napadne, neboť je neopomenutelný dědic a následují roky strávené u soudu, který nemůžete vyhrát. Takže tento postup neradím.
Jak bylo již psáno. Byt maminka dceři č. 1 daruje za života s podmínkami dožití. Druhá dcera má smůlu.
Proč maminka chce být majitelkou až do smrti? To nechápu, byt neplatila, tak byt již měl dávno být přepsaný na toho, kdo jej splácel.
Dcera může přepsat energie i byt na sebe a babička tam žít jako břemeno do smrti-dělá se to tak běžně. Na opravy dá bábi plnou moc kterou ani nebude pozřebovat. Nebo vy když jste si pozvala do bytu řemeslníka tak odmítl práce že nejste majitel? Zajímá ho kdo to zaplatí. Takových jako vy je okolo mě spousty. Byt dali dětem a žijí jako břemeno.- Vše jde...I můj brácha to udcělal s tchýní...i naschůze tchýně chodí a má plnou moc v zastupování sebou...
Ještě je možnost darování po úmrtí. Darovací smlouva na dceru je sepsána za života dárce a bude platná po jeho úmrtí. Příslušné odkazy najdete na googlu. Darování nyní se zřízením věcného břemene neomezeného užívání darovatelkou je stejně jednoduché. Co matka komukoliv daruje, je nenapadnutelné. Ale pozor, pokud po ní zůstane nějaký další majetek, který bude předmětem dědického řízení, bude dar započten a o jeho hodnotu by byl dědický podíl obdarované umenšen.
@libor007 - co se považuje prakticky vzato za další majetek?
Prakticky cokoli, co jde nad rámec
z. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních
§ 154
Pozůstalost s majetkem bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty
(1) Zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty*), soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví; to neplatí o takovém majetku zůstavitele, o němž zákon stanoví, že k němu nabývají vlastnické právo jiné osoby.
*) Obvykle se jedná o běžné věci zůstavitele sloužící pro jeho osobní potřebu a majetek v hodnotě cca do 15.000,- až 20.000,- Kč.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.