Kdo má právo sedět v MHD

Těhotná, senior to má za pár. Nadruhou stranu pokud by to byl děda 100lety no tak budiž. Pokud by si ovšem na mne otvíral hubu měl by smůlu.klidne by se mohl vztekat jak by chtěl.

Myslím,že z hlediska práva,není tady nutno řešit,kdo s těch dvou by si měl sednout.Jen je potřeba do problému vtáhnout všechny sedící cestující.Sedí těhotná žena,nebude samozřejmě pouštět kulhajícího seniora,toho pustí sednout mladík na sedadle vedle.

JABRAKA

Mně když nabídne někdo mladý sedadlo, tak poděkuji a řeknu dívce(chlapci), ať řekne doma mamince, že má dobře vychovanou dceru(syna).

Muž, i když již senior by měl gentlemanem. Možné je, že si nevšiml jejího těhotenství. Rozhodně není vhodné se domáhat místa k sezení. Když jezdím MHD se svou 86 let "mladou" příbuznou a není místo k sezení, poprosím někoho mladšího, zda by ji mohl pustit sednout. Ale opravdu slušně poprosit. Na dobré slovo prozatím každý slyšel a ještě se omlouval, že si nevšiml. Stává se to ale málokdy, většinou ji mladší místo k sezení automaticky při nástupu do MHD sami uvolní.

V případě vitálního, průměrného seniora bych své místo nabídla ženě ve vyšším stadiu těhotenství. A také bych upřednostnila kohokoliv (ženu i muže), kteří mají v náručí malé dítě. Víckrát jsem se setkala s tím, že mladý muž s dítětem v náručí nabídku k sezení odmítl. To vždycky trnu za ně, protože stačí nečekané prudké zabrždění a nemusí to ustát.

Já jsem jednou ve svých jednadvaceti letech jela busem z dárcovského odběru krve. Nade mnou si stoupla starší silná paní s taškami. Pustila jsem ji hned sednout, bus byl dost nacpaný. Jenže jak jsem rychle vstala a jen chvilku stála, tak si pamatuji, že se přede mnou najednou objevila hustá bílá mlha, nad ní jsem viděla kousek normálně. V duchu jsem si říkala, co to je, jak je to možné? Pak jsem se probudila zpět na sedačce. lidé ji uvolnili a posadili mě na ni. Byla jsem bílá jak papír, ale už jsem byla schopna mluvit, tak jsem vysvětlila, že jsem právě darovala krev. Za pár minut to přešlo, pak už se mi to nikdy po darování nestalo, člověk musí hodně pít, aby se mu to nestalo.

Drtivá většina lidí se k sobě chová slušně, a to včetně mladých. Agresivního a arogatního staříka poslat k šípku, to není hřích. U za socíku jsme takovým asociálům odpovídali "Kdo může chodit, může i stát" (bývalo to výjimečně, ale bývalo).

Je to vše o slušnosti... O všeobecné slušnosti... Vždy jsem jako dítě vzhlížel ke starším, jako že to jsou nějaké osobnosti... Až život mě naučil, že když je někdo ha..., tak to platí zpravidla po celý jeho život...Jsem starší, ale problém pustit těhotnou ženu, nebo staršího člověka mi stále nedělá... Hromada lidí si toho i váží když je někdo pustí, ale je to o slušnosti... Nesnáším, když se starší lidé místa domáhají na sílu. Bydlím v okresním městě a tam už když jsem byl mladý, tak byli starší lidé (důchodci) velmi agresivní. Pamatuji si, jak šikanovali manželku v MHD v 8 měsíci těhotenství... Moje maminka má skoro 90 let, na svůj věk je docela v kondici a nikdy by si o místo neřekla...

Tahle otíázka je špatně postavená. V busu je více lidí, kteří klidně mohou jednoho nebo oba pustit sednout. Se seniory je to obtížné, sama patřím mezi ně. Neumějí si slušně říci, požádat se slůvkem prosím. Stojí, tváří se jako umučení a když mladý nevstane, řvou do prostoru. Nechápu, proč nemůže, ať je to dědek nebo babka, normálně o místo požádat. "Prosím, pusťte mě sednout" normálním tónem a přidat úsměv. Ani kňouravým, ani štěkavým. Já to tohle dělám už několik let a ještě nikdo mi neodmítnul. A necítím se ukřivděně nebo poníženě. I o pomoc s vozíkem do tramvaje si, s úsměvem řeknu. A poděkuji. Případně vezmu nějaké dítě na klín a povídáme si. Ráda takhle cestuji. proč ne?!

Platím a je volno, sedím a je mi jedno kdo stojí , klidně si může počkat na další šalinu nebo jezdit v čase, kdy nejezdí lidé do a z práce. Pokud jede invalida, má průkaz a může si požádat o uvolnění místa i 100 letou babičku co sedí na místě vyhrazeném invalidům a průkaz nemá. Chci-li někoho pustit sednout je to jen moje věc. I mladému a dobře vypadajícímu člověku, nemusí být zrovna dobře a je rád, že sedí. Hodně těhotnou ženu bych asi pustila spíš.

Jen částečně k tématu.

MHD už dávno nejezdím,a pokud jsem jezdil.Tak naposled do a ze školy.

Jezdil jsem ze školy docela na dlouhou vzdálenost a vždy jsem chtěl v autobuse sedět.Neboť autobus byl vždy beznadějně nacpaný.Proto jsem šel s předstihem na autobusovou zastávku a tam jsem poctivě i hodinu čekal,aby na mě místo,pokud možno u okýnka zbylo.I tak se kolikrát stalo,že jsem byl nucený si sednou blíže k uličce.Nebylo již místo.

Což při mé "smůle",znamenalo,že si mě vyhlédl nějaký senior.Postavil se ke mě a začal mě hipnotizovat a hrát na moje svědomí.Vždy jsem se v duchu ptal,proč? Proč si taky nevystojí frontu na zastávce? Ano,pustil jsem ho ! Svědomí mi to nedovolilo.A pak jsem již rezignoval a ikdyž bylo volné místo raději jsem si už nikdy nesedl,právě z důvodu,že stejně bych to místo budu muset přepustit..a tak,ať se o to místo popere někdo jinej.A raději jsem stál s velkou taškou z intru v uličce a na každé zastávce bojoval s vystupujícími a nervozními lidmi o místo při uvolnění uličky,aby mohli lépe vystoupit.

A k tématu.

Pokud by v autobusu nebylo již místo a ta těhotná a ten senior by se hádali přímo nade mnou a o moje místo.Vstal bych a nechal bych je,aby se o to místo poprali třeba.Záleží na jejich svědomí.

Kdyby nade mnou stála těhotná a vedle senior, tak bych opustila místo k sezení a zaujala pozici ke stání. Nenabízela bych přednostně někomu místo. A oni dva by se už měli dohodnout. Možná senior /bez hole/ by galatně pokynul těhotné ženě, aby se posadila a nebo by ještě někdo jiný vstal a nabídl místo, aby seděli oba dva.

Pustila bych v tomhle pořadí:

1. kdokoli se zlomenou/zraněnou nohou - oproti ostatním má největší nevýhodu

2. roztřepaný senior o holi

3. těhotná žena

4. kdokoli, kdo má v náručí malé dítě

5. vitální senior

Já si spíš myslím, zda to není jízlivost, když mne chce nechat nějaký ten teenager sednout. Tak zchátrale snad nevypadám.

Žádné "právo sedět" neexistuje na základě věku či stavu. Jediná vyjímka je vyhrazené místo k sedění v MHD, autobusových a vlakových spojích (označené) a to pouze na základě předložení průkazu osoby zdravotně postižené (TP, ZTP). Slušnost je jedna věc, ale pokud si to někdo začne agresivně nárokovat jen kvůli věku, pošlu ho k šípku, ať si jede taxíkem či osobním vozem.

koho byste pustili vy, kdyby nad vámi stála těhotná žena a průměrný senior.
Já tedy těhotnou ženu, průměrný senior má dost energie, často to dokazují při nástupu. Takové zrychlení by jim mohl závidět kdekterý sprinter .

Ovšem jinak je otázka irelevantní. Nemohu nabídnout víc, než jedno místo. Ale autobusy nebývají jednosedadlové...

Pokud nejde o ZTP a místo pro něj vyhrazené, tak právo sedět má ten kdo tam je dřív nebo tam už sedí. Pustit "slabšího" je slušnost, ale ne povinnost. Na místě bych zhodnotil kdo to potřebuje víc a toho pustil... Běžně pouštim, s tím problém nemám, ale pokud by si to nějaký agresivní důchodec vynucoval, tak "máte průkaz ZTP/ je to hle vyhr. místo? Ne? Tak stůjte." Podobně jako si někdo nárokuje "svoje" místo na ulici před barákem..