Ahoj,
nechci se moc rozepisovat takže to vezmu rychle.
Je mi skoro 20let a můj otec mi i po 20 letech nevěří v ničem. Nejsem nějak nezodpovědná, nikdy jsem nic neukradla nebo nenabourala auto nic takového a on mi prostě nevěří v ničem. příklad: tento týden u mě mají přespat 3 kamarádky, které mimochodem zná, viděli se a on řekl, že by zu v našem bytě mohli něco ukrást spíše mohli ukrást jeho řetízek nebo se hrabat v jeho osobních věcech. Upřímně neříkám stát se to může ale jaká je pravděpovobnost že stane? znám svoje kamarádky 5 let a myslím si, že jsou na tolik vychované aby tohle neudělali a navíc budeme venku všichni grilovat.
V této situaci jsem si vlastně uvědomila a néé jen v této, že můj otec me nevěří a asi nikdy věřit nebude a bude ze mě dělat pořád debila, kterej není zodpovědný a další věci, jako to dělal jako otec.
Děkuju, potřebovala jsem to někam napsat a i možná poradit,
Zdravím. Pokud Váš otec nedůvěřuje Vašim kamarádkám, tak si je nezvěte domů. Domluvte si grilování a přespání jinde. Až budete bydlet samostatně a ve svém, už Vám do toho mluvit nebude. Kdo ví z čeho ta nedůvěra otce pramení. Možná má jen špatné zkušenosti, nebo prostě nemá rád návštěvy. Vy své kamarádky můžete vidět a vnímat jinak než on. Jinak co se týče přímo Vás a otce.. Nikdy jste nezavdala příčinu k jeho nedůvěře? Jste spolehlivá, pečlivá? Plníte to, na čem se dohodnete? Pomáháte doma? Komunikujete spolu otevřeně? A co Váš přístup k němu? Zkoušíte se na různé věci dívat i z jeho pohledu? Napsala jste, že ho neberete za otce. Možná v tom je ten problém. Vzájemný respekt a ohledy mezi rodiči a dětmi je důležitý při společném soužití. Stejně jako vzájemná důvěra. Někde to ale prostě nefunguje. Tak co se osamostatnit se vším všudy a žít si svůj život po svém?
Ano, smutné to opravdu je...
Jsem spolehlivá aspon myslím, že ano. ano plním ať se to týká čehokoliv, vždy se dohodneme a uděláme to tak. Doma pomáhám, vařím, když mama není doma, uklízím, starám se jak o něj tak o mého bratra. S komunikativností to je složitější, máme odlišné názory a on je velice rychle výbušný stějně jako já. spíše se svěřují mamce, než jemu, v tom je asi možná chyba. cožt si uvědomuji ale bohužel nezajímal se o mě, ani nevěděl, kam chodím do školy, což mmě příjde na otce smutné nemyslíte?
V čích postelích by měly ty kamarádky přespat? Kde bude spát otec? Jaké máte Vy a kamarádky zaměstnání? Proč akci nepořádáte u některé z kamarádek?
Budou tu spát 3 kamarádky, jedna se mnou u mě v pokoji a dvě na gauči. Nedovolila bych si aby spali v ložnici v jejich posteli, příjde mě to divné a navíc to je jejich soukromí, takže to vůbec. Přes odpoeldne budeme na zahradě grilovat. ROdiče odjíždí na víkend na vodu. Tkaže jsem tu nechtěla být za prvé sama a za druhé u jedné z kamaárek jsme dřívě také pořádali grilovačku. když rodiče odjeli naše rodiny se znají.
Každý jsme jiný, někdo si peníze(věci) šetří, někdo výplatu/mzdu rozfofruje za blbosti nebo za kamarády a po týdnu si jde pro zálohu.. Pokud si tvůj otec s matkou na dům a jeho vybavení dlouho šetřili, případně nějaké věci splácí a mělo by to vše při tvém grilování "lehnout popelem", tak se tátovi (mámě) nediv. Neznám podrobnosti života tvých rodičů, táta možná vyrůstal v rodině kde se šetřilo a dávalo pozor na věci nebo to má možná už ve své "povaze". Pokud už vyděláváš peníze, složte se s kamarádkama na nějaký jednodenní/dvoudenní pobyt s grilem/ohništěm na nějaké chatě v blízkosti domova, kde se můžete "vyblbnout" bez námitek rodičů, ale na vlastní zodpovědnost. Samostatným rozhodováním (nejen o penězích) člověk většinou začne uvažovat jinak o světě a o životních hodnotách.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz
