Ahoj,
můj taťka umřel před poměrně dlouhou dobou, byla jsem ještě na prvním stupni. Mamka až donedávna byla sama (myšleno, že nám nikoho "oficiálně" nepředstavila, co já vím, třeba se s někým scházela a jenom nám o tom neřekla, koneckonců je dospělá), loni na podzim si našla přítele. Na jednu stranu jsem ráda, že už není sama, na druhou stranu se ale nějak nedokážu srovnat s tím, že je v jejím životě jiný muž. Já a brácha během roku doma moc nejsme, oba studujeme, takže to není tak, že bych se s ním (jejím přítelem) potkávala pravidelně. Necítím vůči mamčině příteli nenávist, už jenom proto, že by byla škoda, aby mamka až do konce života sama, ale nějaká část mě ho prostě odmítá přijmout do rodiny.
Stalo se vám někomu to samé? Vím, že to vyznívá sobecky (proto jsem si o to zatím nepromluvila s nikým z rodiny, jsem si vědomá toho, ja to vyznívá), myslela jsem, že budu prostě potřebovat čas, ale už jsou spolu víc jak půl roku a moje pocity pořád přetrvávají...
21x
Zdravím. Mamka musí žít dál. Nesrovnávejte v myšlenkách jejího současného přítele se svým tátou. Ani to neberte tak, že on ho máma nahradila někým jiným. Máma si nezaslouží být sama. Vy, děti, jste již velké a máma potřebuje ještě prožít něco hezkého a s někým koho má ráda. A on ji. Vy ho nemusíte přijmout, stačí když to budete respektovat a nedělat mámě nějaké problémy. Ty pocity které se ve Vás perou chápu, ale s tím se budete muset vypořádat. Je to mámin život, přejte jí to a podle toho se i chovejte.
16x
Mám podobné zkušenosti. Nemusíš sice přijmout přítele své matky do své rodiny, ale můžeš matku nechat žít svůj život. Brzy budeš samostatná a budeš ve stejné situaci. Taky nebudeš chtít, aby ti matka kecala do výběru partnera. Být tebou, tak bych ho přátelsky respektoval. Nebo nepřátelsky ignoroval, záleží na tobě. Nemáš žádné právo kecat do života své matky.
16x
myslete na maminku
10x
.
0x
Mamka musí být ještě dost mladá, pokud nejste sobecká a nepočítáte s tím, že zůstanete do smrti s maminkou doma, má právo si zvolit přítele, s kterým jí bude dobře. Přece nechcete, aby se uvázala jen a jen na vás, určitě by vám vadilo, kdyby měla jen vás , se vším vás " otravovala", všechno, každou maličkost chtěla řešit jen s vámi, každý den by si chtěla s vámi povídat atd. Nemohla byste mít žádný osobní život, ničila by vám případné manželství, nebo raději aby zůstala sama a třeba v depresi? Bohužel, život je někdy náročný i na pochopení nejbližších.
0x
Někdy je to těžké přijmout někoho cizího v rodině. Moji rodiče se rozvedli když jsem začínal bydlet na kolejích a já jsem nového přítele mamky moc rád neměl ale snažil jsem se ho nekritizovat a nějak akceptovat, můj bratr dával dost najevo že jej neakceptuje. Je to těžké ale když je člověk na výšce tak dojede k rodičům na víkend a časem se osamostatní, ale celou dobu mamka by byla sama tak je lepší když někoho má pokud je s ním spokojená, takže doporučuju pokud to jde akceptovat i když sám vím že je to těžké. Hodně štěstí
0x
Někteří lidé jsou takoví sólisti. Ve snaze zazářit, sešlápnou svého partnera k zemi. Jiní si ho naopak začnou chránit. Učit se ho poznávat a věřit mu, musí okolí postupně, to nejde hned. Ale člověka, který se chová ideálně ochranářsky bych pak nedala. Chráním si ho taky, a nemusí to být můj partner. To mi ale přijde normální.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.