Nedokážu se srovnat s tím, že mamka má přítele

Od: odpovědí: 12 změna:

Ahoj,

můj taťka umřel před poměrně dlouhou dobou, byla jsem ještě na prvním stupni. Mamka až donedávna byla sama (myšleno, že nám nikoho "oficiálně" nepředstavila, co já vím, třeba se s někým scházela a jenom nám o tom neřekla, koneckonců je dospělá), loni na podzim si našla přítele. Na jednu stranu jsem ráda, že už není sama, na druhou stranu se ale nějak nedokážu srovnat s tím, že je v jejím životě jiný muž. Já a brácha během roku doma moc nejsme, oba studujeme, takže to není tak, že bych se s ním (jejím přítelem) potkávala pravidelně. Necítím vůči mamčině příteli nenávist, už jenom proto, že by byla škoda, aby mamka až do konce života sama, ale nějaká část mě ho prostě odmítá přijmout do rodiny.

Stalo se vám někomu to samé? Vím, že to vyznívá sobecky (proto jsem si o to zatím nepromluvila s nikým z rodiny, jsem si vědomá toho, ja to vyznívá), myslela jsem, že budu prostě potřebovat čas, ale už jsou spolu víc jak půl roku a moje pocity pořád přetrvávají...

12 odpovědí na otázku

 

 


21x
avatar kapkanadeje

Zdravím. Mamka musí žít dál. Nesrovnávejte v myšlenkách jejího současného přítele se svým tátou. Ani to neberte tak, že on ho máma nahradila někým jiným. Máma si nezaslouží být sama. Vy, děti, jste již velké a máma potřebuje ještě prožít něco hezkého a s někým koho má ráda. A on ji. Vy ho nemusíte přijmout, stačí když to budete respektovat a nedělat mámě nějaké problémy. Ty pocity které se ve Vás perou chápu, ale s tím se budete muset vypořádat. Je to mámin život, přejte jí to a podle toho se i chovejte.

Hezky napsáno*palec*

 


20x

Nech mamku žít. Lépe to vyjádřit neumím.

 


16x
avatar kepler

Mám podobné zkušenosti. Nemusíš sice přijmout přítele své matky do své rodiny, ale můžeš matku nechat žít svůj život. Brzy budeš samostatná a budeš ve stejné situaci. Taky nebudeš chtít, aby ti matka kecala do výběru partnera. Být tebou, tak bych ho přátelsky respektoval. Nebo nepřátelsky ignoroval, záleží na tobě. Nemáš žádné právo kecat do života své matky.

Hezký napsáno a hlavně máte pravdu v tom, že dcera, až dospěje, se dostane třeba do stejné situace.

 


16x
avatar denny276
Také mi umřel před lety milovaný tatínek. Bylo mi 15. Maminka byla dlouhou dobu sama. Snažili jsme se jí pomáhat,jak jsme mohli. Ale pořád mi jí bylo líto, cítila jsem, že my děti jí nemůžeme dát ten typ lásky, který ji pomalu začínal chybět. I když jsem ji večer u televize tulila a držela ji za ruku (jako to dělával tatínek), tak to samozřejmě nebylo ono. Sama jsem ji začala pošťuchovat,ať si najde hodného kamaráda, nejprve na výlety a na společné procházky a že časem se to třeba vyvrbí . Po nějaké době mi ostýchave představila svého bývalého spolužáka ze základky. No,moc mi neseděl nejdřív, nehodil se mi k mamince, možná že jsem i měla pocit,že pro ni není "dost dobrý ". Ale respektovala jsem ho a své názory si nechala pro sebe ( protože opravdu nebylo,co bych měla vytknout a kazit začínající vztah). Maminka úplně rozkvetla. Detaily uvádět nebudu, není to podstatné, nakonec se po letech rozešli, z maminčiny strany (nic zlého se nestalo). A po nějaké době mi představila pána, se kterým ji seznámila kamarádka. Je oproti ni starší a není tak akční (kvuli zdravotní strance). Ale jsou spolu již 4 roky a oba jsou moc šťastní. A já jsem za to strašně moc ráda. Vaše pocity chápu.. Nemusíte maminčina přítele milovat,tolerujte ho a chovejte se k němu slušně. Nebojte, to dokážete, jste už velká holka;) myslete na maminku ;)

 


10x
Vobec neviem pochopit Tvoje pocity. To akoze by si bola rada, keby bola Tvoja maminka sama samotná a vsetko by bolo na nej ..opravit, kupit, zaplatit, liecit sa, chodit na vylety, sama pozerat do bedny, nemala by ziadnu ochranu ako sama zena. Zeny su slabsie a potrebuju ochranu. Naozaj toto neviem pochopit. Ovsem kym je dobry muz koho si našla. Ved ocko je po smrti dávno pises. Co mi je lúto. Ale ak si nasla dobreho cloveka k sebe, co je dnes velke stastie, tak by si mala byt praveze rada. Teda ak je spravny chlap. Ved to je naozaj stastie ;).

 


9x

Představte si, že by vám matka zakázala mít přítele a že by ho, kdybyste ji neposlechla ignorovala.To vás vyléčí.To co nechceš aby ti činili jiní, necin sám! A vás otec by byl rád, že máma už nevede osamělý život...

 


9x
avatar ringo

Je od vás hezké, že cítíte, že to není moc správné. Je vidět, že nejste špatná, jen si to opravdu neumíte srovnat. Máte ráda maminku? Určitě ano, takže jí přejte tu trochu štěstí. Nemusíte jejího přítele mít ráda. Stačí ho tolerovat, nehledat na něm chyby a přijmout to tak jak to je.

 


0x

Mamka musí být ještě dost mladá, pokud nejste sobecká a nepočítáte s tím, že zůstanete do smrti s maminkou doma, má právo si zvolit přítele, s kterým jí bude dobře. Přece nechcete, aby se uvázala jen a jen na vás, určitě by vám vadilo, kdyby měla jen vás , se vším vás " otravovala", všechno, každou maličkost chtěla řešit jen s vámi, každý den by si chtěla s vámi povídat atd. Nemohla byste mít žádný osobní život, ničila by vám případné manželství, nebo raději aby zůstala sama a třeba v depresi? Bohužel, život je někdy náročný i na pochopení nejbližších.

 


0x

Někdy je to těžké přijmout někoho cizího v rodině. Moji rodiče se rozvedli když jsem začínal bydlet na kolejích a já jsem nového přítele mamky moc rád neměl ale snažil jsem se ho nekritizovat a nějak akceptovat, můj bratr dával dost najevo že jej neakceptuje. Je to těžké ale když je člověk na výšce tak dojede k rodičům na víkend a časem se osamostatní, ale celou dobu mamka by byla sama tak je lepší když někoho má pokud je s ním spokojená, takže doporučuju pokud to jde akceptovat i když sám vím že je to těžké. Hodně štěstí

 


0x
Já mám spíše pocit, že máte o mamku strach, dokud toho nového muže neznáte ještě dobře. Na to, znát někoho dobře a opravdu mu věřit mi připadá půl roku zatím krátká doba. Dost důležité by byly i společně zážitky, abyste viděla, jak se postaví k různým situacím v životě.
Někteří lidé jsou takoví sólisti. Ve snaze zazářit, sešlápnou svého partnera k zemi. Jiní si ho naopak začnou chránit. Učit se ho poznávat a věřit mu, musí okolí postupně, to nejde hned. Ale člověka, který se chová ideálně ochranářsky bych pak nedala. Chráním si ho taky, a nemusí to být můj partner. To mi ale přijde normální.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2020 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]