Nejste přihlášen/a.
Zdravím a předem se omlouvám, jestli jsem vybral špatnou poradnu a rubriku.
Zrodil se mi v hlavě plán, že bych mohl vzít skupinku skautů na výpravu, kterou by doprovázelo hledání zkamenělin (asi trilobiti a otisky listů). Přijde mi, že trilobiti by mohli být nejzajímavější a nejreálnější, tak jsem se dal do hledání lokalit. Našel jsem tohle: cs.wikipedia.org/... (Kdyby to někomu nedošlo, tak bych chtěl tipy na lokality v Moravskoslezském kraji. )
A došlo mi, že vlastně vůbec nevím, jak to s tím hledáním je. Na internetu jsem viděl video, jak chlápek přijde k hromadě šutrů, začne se v ní hrabat a na některých kamenech najde zkameněliny (Tak jednu co 30 minut.). To je moje představa. Je to tedy tak jednoduché, nebo je třeba mít nějaké povolení, kopat, vybavení?
Kdyby mě chtěl někdo trochu zasvětit, tak prosím do toho!
Stručnější formulace dotazu: Je reálné si jen tak vybrat lokalitu, vzít na ni pár děcek a očekávat nálezy zkamenělin? Jsou nějaké takové lokality v Moravskoslezském kraji?
Za odpovědi děkuji.
Jako děcka jsme nacházeli zkameněliny u Jinec kolem Litavky. . Do školy jsem přinesla krásné trilobity. To bylo před 60 lety. Když jsem na ta místa přivedla své děti před 35lety, zírala jsem, jak obrovské jámy rozdrcené břidlice a jaloviny sběrači vydolovali a rozhrabali. Následně prý obec vydala zákaz. Nevím, jak tomu je teď, léta jsem tam nebyla.
Teď bydlím v geomorfologicky pestré oblasti stovky km dál v Dolním Slezsku. Plno lidí sem lákají šutry všeho druhu. Kusy vápence se sintrovými ozdobami, krystaly křišťálu a hesonity ve svoru. I exkurze z Polska jsem tu potkala s kladívkama...A opět jsou po nich rozvrtané lokality, stokrát probrané hromady roztlučeného kamení.
Ona každá lokalita dneska někomu patří. Pokud je profláklá, tak je vyrabovaná. Moc bych si iluze nedělala.
Pokud chcete hledat zkameněliny, je třeba vědět, v jakých místech vašeho kraje se vůbec mohou vyskytovat. Většinou v prvohorních břidlicích a vápencích. Podívejte se například na seznam je Moravsk/... .
V Čelechovicích na Hané, kde je jedna z lokalit se zkamenělinami, působil i pan učitel Ficner, mimo jiné i amatérský geolog paleontolog, který spolupracoval a publikoval s vědci v Ústředním ústavu geologickém, kterému věnoval část své sbírky.
Můžete hledat, kde chcete, ale nikdo vám nezaručí, že něco najdete. Kdysi jsme byli v Praze v nějakém lomu, kde měly být zkameněliny a nakonec to bylo zavezené a nic jsme nenašli. Podobně to dopadlo i na některých dalších místech.Snad vám poradí někdo lépe.
Když před 220 lety do prahy přijel francouzský inženýr Jachym Barrande stavět koněspřežku a našel kousek za Prahou ve výkopu trati několik zkamenělin,byl to zlom v jeho životě.V těchto částech středočeského kraje nacházejí i dnes množství zkamenělin amaterští archeologové.Kraj i město se dnes jmenuje Barrandov.
JABRAKA
A tak vznikají ty pohádky. Před 220 lety bylo malému Barrandovi necelý rok a tak o stavbách koněspřežek kdesi v Čechách měl dost vyhraněné názory . Kraj a město dnes jistě nenesou název Barrandov. Máme Barrandovu skálu, Barrandovu jeskyni, sídliště Barrandov, Barrandovu ulici (ta je ovšem v Modřanech) a taky Barrandovy jámy. Na město nebo kraj to ale Barrande nedotáhl.
A nechcete třeba hledat někde u řeky naplavené kameny a pak zjišťovat, odkud jsou? Kdysi byl v televizi jakýsi pořad s Václavem Cílkem a ten tam po povodni ukazoval, jaké jsou ve Vltavě kameny a určoval, odkud - z jakého přítoku jsou. Bylo to velmi zajímavé. Bohužel si už na název pořadu nevzpomenu.
Se skauty se raději vypravte na botanickou výpravu. Určování stromů, keřů a bylin je pro ně mnohem zajímavější. I v ohyzdném rumišti, na louce nechané ladem, nebo na úhoru nebo kdekoliv jinde můžete najít spoustu kytek o nichž většina lidí jenom ví, že to je plevel, pozná barvu, ale už netuší, jak se bylinka jmenuje a k čemu by mohla být dobrá. třeba i jen pro kozu na pastvu. Samozřejmě by měli poznat i různé druhy obilí a dalších plodin. No a houby je úplně nejlepší zábava, naučí se nekopat do muchomůrek a holubinek, ale těšit se z jijich krásy.
Díky tomu, že se letos tolik neseká roste si příroda jak chce a tak můžete i na okrajích silnic nebo v neupravovaných parcích nejít spousty různých druhů trav, jestřábník, řebříček, lnici květel, modré čekanky, kopřivy, dva druhy jitrocele, svízel, atd. atd atd.. Každý skautík samozřejmě pozná naše běžné jehličnaté i listanaté stromy a keře podle tvaru stromu, kůry, listů, plodů, možná i podle vůně nebo dřeva.
Zkameněliny nechte hledat těm, kdo bydlí v místech, kde jsou, ať nemusíte jezdit, navíc všechna místa něčí jsou a nenechá vás tam kopat a hledat.
Jooo, ale to už jsem zkoušel.
Respektive jiný vedoucí, já se v tom moc nevyznám. A na to ty děcka moc nechytnete. Popravdě i u těch zkamenělin dost pochybuji. Už nevím, s čím ještě přijít.
Dnes v době fotoaparátů v mobilním telefonu už si lidé nemusejí dělat herbář z lisovaných rostlin, stačí fotografovat. Skautík samozřejmě umí rozeznat smrk od jedle (podle jehličí na větvičkách i podle šišek), nebo od borovice, douglasky či vejmutovky. To jsou základní znalosti. List dubu od buku, habru, lípy, atd. Můžete udělat poznávání přírodnin nějakou hravou soutěživou formou, bude je to bavit. Poznat podle kůry borovici nebo modřín či břízu je snadné. Poznat rozdíl mezi šiškou smrku, modřínu, borovice je také snadné, ale pozor, jsou velice smolnaté a nedá se to umýt ani mýdlem, snad jenom odrhnout pískem. Rozeznat pšenici od ovsa je snadné, horší už je to s ječmenem a fousafou pšenicí, nebo žitem. Chce to zkušenosti.
Prostě poznávat to, co je ve vašem okolí, nemusíte jezdit za nejistým výsledkem hledání zkamenělin. Také si můžete pohrát s mapou a buzolou nebo kompasem, odhady vzdáleností, atd. A hlavně si pomáhat, spolupracovat, dát hlavy dohromady a radit si.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.